Celé znění judikátu:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu ve věci odvodu za elektřinu ze slunečního záření.
Krajský soud v Českých Budějovicích dospěl k závěru, že není k řízení místně příslušný a v záhlaví označeným usnesením ze dne 19. 8. 2013 postoupil věc Městskému soudu v Praze s ohledem na znění ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 12a zákona č. 456/2001, o Finanční správě České republiky (dále jen zákon č. 456/2001 Sb.). Krajský soud v Českých Budějovicích tak dospěl k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci rozhodoval v prvním stupni Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze a žalobce má sídlo v Praze, je k přezkoumání napadeného rozhodnutí místně příslušný Městský soud v Praze.
Městský soud v Praze předložil dne 9. 10. 2013 spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s., neboť nesouhlasí s postoupením věci. Městský soud upozorňuje na § 12a zákona č. 456/2011 Sb., podle něhož v oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje. Protože se sídlo žalobce nachází v obci Všenory v okrese Praha – západ ve Středočeském kraji, je místně příslušným soudem k vyřízení věci Krajský soud v Praze.
Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze a shledal jeho nesouhlas s postoupením věci důvodným.
Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2012, platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti“.
V dané věci ovšem, jak důvodně upozorňuje městský soud, zvláštní zákon, konkrétně zákon č. 456/2011 Sb., prostřednictvím § 12a nadepsaného jako „Zvláštní ustanovení o příslušnosti soudů ve správním soudnictví“, stanoví místní příslušnost jinak: „V oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.“
V posuzované věci není sporu o tom, že se sídlo žalobce nachází v obci Všenory, na adrese K. Mašity 409. Vzhledem k tomu, že se obec Všenory nachází nikoliv v obvodu Městského soudu v Praze, nýbrž v obvodu Krajského soudu v Praze (viz příloha č. 2 a 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), je tento krajský soud podle § 12a zákona č. 456/2011 Sb. místně příslušný k projednání a rozhodnutí dané věci.
S ohledem na tyto závěry Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci, a proto podle ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení je místně příslušný Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 11. října 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu