Nao 152/2026 - 18 – Námitka podjatosti až po pravomocném skončení řízení

Číslo jednací: Nao 152/2026 - 18
Soud: Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí: 22. 10. 2026
Kategorie: Daně - ostatní
Stáhnout PDF
Účastníci řízení: xxx

Stručné shrnutí

Žalobkyně namítla podjatost všech soudců senátu krajského soudu až poté, co bylo řízení o její žalobě pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Nejvyšší správní soud námitku odmítl: o podjatosti lze rozhodovat jen v dosud neskončené věci, v níž mohou dotčení soudci ještě vykonávat procesní úkony. Výhradu, že rozhodoval vyloučený soudce, lze po skončení řízení uplatnit kasační stížností, je-li přípustná. [4] [6]

O co šlo

Řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí krajský soud zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci 14. 9. 2026. Žalobkyně teprve 21. 9. 2026 vznesla námitku podjatosti proti všem členům rozhodujícího senátu. Tvrdila, že odůvodnění usnesení bylo vědomě nepravdivé, soud svévolně hodnotil její procesní úkony a zastavením řízení přes probíhající řízení před Ústavním soudem projevoval nepřátelský vztah. [1] [2]

NSS nezkoumal věcnou správnost těchto výhrad ani nestrannost jednotlivých soudců. Zdůraznil, že vyloučení soudce je výjimkou ze zásady zákonného soudce. Námitka podjatosti proto předpokládá existenci neukončeného řízení, v němž má napadený soudce ještě jednat nebo rozhodovat. Je-li věc pravomocně skončena, tento předpoklad chybí a námitka se odmítne, aniž by se věcně posuzovala. [3] [4]

Protože žalobkyně podala námitku až po právní moci usnesení o zastavení řízení, NSS návrh odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. [5]

Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad

Jde o standardní procesní závěr, nikoli o rozhodnutí přinášející nový výklad. Prakticky však potvrzuje, že námitku podjatosti je nutné vznést včas, dokud řízení běží. Po vydání rozhodnutí nelze institut podjatosti využít k dodatečnému otevření pravomocně skončené věci. Má-li účastník za to, že rozhodoval vyloučený soudce, musí tuto vadu po skončení řízení uplatnit v kasační stížnosti jako důvod podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., pokud je kasační stížnost zákonem připuštěna. [6]

Zajímavost / podnětná myšlenka

NSS důsledně oddělil námitku podjatosti jako nástroj pro probíhající řízení od přezkumu již vydaného rozhodnutí. Ani závažně formulovaná tvrzení o svévoli soudu nemohou nahradit chybějící podmínku, že věc dosud není pravomocně skončena.

Tvrzení

• Vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. [4]

• Podmínkou rozhodování o námitce podjatosti je neukončené řízení, v němž mohou dotčení soudci ještě činit procesní úkony nebo rozhodovat. [4]

• Námitka podjatosti podaná až po pravomocném skončení věci se věcně neprojedná; odmítne se pro nedostatek podmínky řízení. [4] [5]

• Tvrzení, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, patří po vydání rozhodnutí mezi kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., je-li kasační stížnost přípustná. [6]

Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a  zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála

Celé znění judikátu:

Odůvodnění:

[1]                Žalobkyně se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci domáhala zrušení nebo vyslovení nicotnosti v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného. Usnesením ze dne 1. 9. 2026, č. j. 59 Af 7/2026‑103, krajský soud řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku dle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Toto usnesení nabylo právní moci dne 14. 9. 2026.

[2]                Dne 21. 9. 2026 obdržel Nejvyšší správní soud námitku podjatosti vznesenou žalobkyní vůči všem členům senátu 59 Af ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 59 Af 7/2026. Žalobkyně namítá svévolnou a vědomou nepravdivost odůvodnění usnesení č. j. 59 Af 7/2026‑103 a svévolné a nezákonné hodnocení procesních úkonů senátem 59 Af, který vykazuje absolutní nedostatek nestrannosti a snahu paralyzovat obranu žalobkyně. Zastavení řízení bez ohledu na probíhající řízení před Ústavním soudem považuje žalobkyně za přímý znak zaujatosti, svévole a zjevného nepřátelského vztahu členů senátu 59 Af k žalobkyni.

[3]                Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[4]                Rozhodnutí o vyloučení soudce (soudců) z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Základním předpokladem pro vyloučení soudců je pak skutečnost, že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat. Existence dosud nerozhodnuté věci je proto podmínkou řízení o námitce podjatosti. Jedná‑li se tedy o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc projednávali či rozhodovali, není důvod o námitce podjatosti věcně rozhodovat. Nedostatek této podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti (usnesení NSS ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004‑55, č. 408/2004 Sb. NSS; ze dne 30. 6. 2015, č. j. Nao 177/2015‑36; ze dne 22. 3. 2016, č. j. Nao 50/2016‑24; ze dne 24. 10. 2018, č. j. Nao 209/2018‑112).

[5]                Dnem 14. 9. 2026, kdy usnesení č. j. 59 Af 7/2026‑103 o zastavení řízení nabylo právní moci, bylo řízení o žalobě pravomocně skončeno. Žalobkyně námitku podjatosti vznesla až dne 21. 9. 2026. Pro rozhodování o podjatosti soudců senátu 59 Af ve věci vedené pod sp. zn. 59 Af 9/2026 proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci neskončeného řízení před krajským soudem. Nejvyšší správní soud proto návrh na rozhodnutí ve věci možné podjatosti soudců senátu 59 Af krajského soudu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

[6]                Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, v kasační stížnosti (u těch rozhodnutí, u nichž zákon kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek připouští). Žalobkyně tedy mohla skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. října 2026

     Karel Šimka

předseda senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace