Stručné shrnutí
Žalobkyně namítla podjatost všech soudců senátu krajského soudu až poté, co bylo řízení o její žalobě pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Nejvyšší správní soud námitku odmítl: o podjatosti lze rozhodovat jen v dosud neskončené věci, v níž mohou dotčení soudci ještě vykonávat procesní úkony. Výhradu, že rozhodoval vyloučený soudce, lze po skončení řízení uplatnit kasační stížností, je-li přípustná. [4] [6]
O co šlo
Řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí krajský soud zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci 14. 9. 2026. Žalobkyně teprve 21. 9. 2026 vznesla námitku podjatosti proti všem členům rozhodujícího senátu. Tvrdila, že odůvodnění usnesení bylo vědomě nepravdivé, soud svévolně hodnotil její procesní úkony a zastavením řízení přes probíhající řízení před Ústavním soudem projevoval nepřátelský vztah. [1] [2]
NSS nezkoumal věcnou správnost těchto výhrad ani nestrannost jednotlivých soudců. Zdůraznil, že vyloučení soudce je výjimkou ze zásady zákonného soudce. Námitka podjatosti proto předpokládá existenci neukončeného řízení, v němž má napadený soudce ještě jednat nebo rozhodovat. Je-li věc pravomocně skončena, tento předpoklad chybí a námitka se odmítne, aniž by se věcně posuzovala. [3] [4]
Protože žalobkyně podala námitku až po právní moci usnesení o zastavení řízení, NSS návrh odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. [5]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Jde o standardní procesní závěr, nikoli o rozhodnutí přinášející nový výklad. Prakticky však potvrzuje, že námitku podjatosti je nutné vznést včas, dokud řízení běží. Po vydání rozhodnutí nelze institut podjatosti využít k dodatečnému otevření pravomocně skončené věci. Má-li účastník za to, že rozhodoval vyloučený soudce, musí tuto vadu po skončení řízení uplatnit v kasační stížnosti jako důvod podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., pokud je kasační stížnost zákonem připuštěna. [6]
Zajímavost / podnětná myšlenka
NSS důsledně oddělil námitku podjatosti jako nástroj pro probíhající řízení od přezkumu již vydaného rozhodnutí. Ani závažně formulovaná tvrzení o svévoli soudu nemohou nahradit chybějící podmínku, že věc dosud není pravomocně skončena.
Tvrzení
• Vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. [4]
• Podmínkou rozhodování o námitce podjatosti je neukončené řízení, v němž mohou dotčení soudci ještě činit procesní úkony nebo rozhodovat. [4]
• Námitka podjatosti podaná až po pravomocném skončení věci se věcně neprojedná; odmítne se pro nedostatek podmínky řízení. [4] [5]
• Tvrzení, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, patří po vydání rozhodnutí mezi kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., je-li kasační stížnost přípustná. [6]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála