Stručné shrnutí: Nejvyšší správní soud odmítl námitku podjatosti soudců krajského soudu, protože byla podána až po pravomocném skončení řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku. O námitce podjatosti lze samostatně rozhodovat jen tehdy, mají-li dotčení soudci v dosud neskončené věci ještě činit procesní úkony nebo rozhodovat. Tvrzenou podjatost po vydání rozhodnutí lze namítat kasační stížností, je-li tento opravný prostředek přípustný.
O co šlo
Žalobkyně brojila proti všem členům senátu 59 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci. Za projev jejich podjatosti označila zejména zastavení řízení o její žalobě pro nezaplacení soudního poplatku, které považovala za svévolné, vědomě nepravdivě odůvodněné a učiněné bez ohledu na probíhající řízení před Ústavním soudem.
NSS však věcně neposuzoval, zda postup krajského soudu nebo jeho odůvodnění byly správné. Rozhodující bylo procesní načasování námitky: usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci 14. 9. 2026, zatímco námitka podjatosti byla podána až 21. 9. 2026. Řízení o žalobě tedy již pravomocně skončilo. [1], [2], [5]
Vyloučení soudce je výjimkou z práva na zákonného soudce. Předpokládá proto existenci dosud neskončené věci, v níž by namítaní soudci ještě mohli rozhodovat nebo činit jiné procesní úkony. Je-li věc pravomocně skončena, tato podmínka chybí a námitka podjatosti se odmítne, aniž by soud zkoumal její obsah. [3], [4]
NSS návrh odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. Současně upozornil, že účastník může po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, jako kasační důvod dle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., pokud zákon kasační stížnost připouští. [5], [6]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Usnesení nepřináší nový výklad podjatosti; potvrzuje ustálené procesní pravidlo. Účastník nemůže samostatnou námitkou podjatosti otevřít již pravomocně skončené řízení ani jí nahrazovat opravný prostředek proti rozhodnutí. Má-li pochybnost o nestrannosti soudce, musí ji uplatnit včas v probíhajícím řízení. Pokud se důvod podjatosti vztahuje k již vydanému rozhodnutí, je třeba zvážit přípustný opravný prostředek a v něm námitku řádně konkretizovat.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Samotná nespokojenost s procesním postupem soudu, včetně zastavení řízení, není cestou k dodatečnému rozhodnutí o podjatosti po právní moci. Zde navíc NSS obsah výhrad vůbec nemohl přezkoumat, protože chyběla základní podmínka řízení o námitce.
Tvrzení
• Námitku podjatosti lze samostatně projednat jen v dosud neskončené věci, v níž mají namítaní soudci ještě procesně působit. [4]
• Pravomocné skončení řízení vede k odmítnutí později podané námitky podjatosti bez věcného hodnocení tvrzených důvodů. [4], [5]
• Tvrzení, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, lze po vydání rozhodnutí uplatnit jako kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., připouští-li zákon kasační stížnost. [6]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála