Nao 153/2026 - 16 – Námitka podjatosti až po skončení řízení

Číslo jednací: Nao 153/2026 - 16
Soud: Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí: 19. 10. 2026
Kategorie: Daně - ostatní
Stáhnout PDF
Účastníci řízení: xxx

Stručné shrnutí: Nejvyšší správní soud odmítl námitku podjatosti soudců krajského soudu, protože byla podána až po pravomocném skončení řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku. O námitce podjatosti lze samostatně rozhodovat jen tehdy, mají-li dotčení soudci v dosud neskončené věci ještě činit procesní úkony nebo rozhodovat. Tvrzenou podjatost po vydání rozhodnutí lze namítat kasační stížností, je-li tento opravný prostředek přípustný.

O co šlo

Žalobkyně brojila proti všem členům senátu 59 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci. Za projev jejich podjatosti označila zejména zastavení řízení o její žalobě pro nezaplacení soudního poplatku, které považovala za svévolné, vědomě nepravdivě odůvodněné a učiněné bez ohledu na probíhající řízení před Ústavním soudem.

NSS však věcně neposuzoval, zda postup krajského soudu nebo jeho odůvodnění byly správné. Rozhodující bylo procesní načasování námitky: usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci 14. 9. 2026, zatímco námitka podjatosti byla podána až 21. 9. 2026. Řízení o žalobě tedy již pravomocně skončilo. [1], [2], [5]

Vyloučení soudce je výjimkou z práva na zákonného soudce. Předpokládá proto existenci dosud neskončené věci, v níž by namítaní soudci ještě mohli rozhodovat nebo činit jiné procesní úkony. Je-li věc pravomocně skončena, tato podmínka chybí a námitka podjatosti se odmítne, aniž by soud zkoumal její obsah. [3], [4]

NSS návrh odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. Současně upozornil, že účastník může po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, jako kasační důvod dle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., pokud zákon kasační stížnost připouští. [5], [6]

Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad

Usnesení nepřináší nový výklad podjatosti; potvrzuje ustálené procesní pravidlo. Účastník nemůže samostatnou námitkou podjatosti otevřít již pravomocně skončené řízení ani jí nahrazovat opravný prostředek proti rozhodnutí. Má-li pochybnost o nestrannosti soudce, musí ji uplatnit včas v probíhajícím řízení. Pokud se důvod podjatosti vztahuje k již vydanému rozhodnutí, je třeba zvážit přípustný opravný prostředek a v něm námitku řádně konkretizovat.

Zajímavost / podnětná myšlenka

Samotná nespokojenost s procesním postupem soudu, včetně zastavení řízení, není cestou k dodatečnému rozhodnutí o podjatosti po právní moci. Zde navíc NSS obsah výhrad vůbec nemohl přezkoumat, protože chyběla základní podmínka řízení o námitce.

Tvrzení

• Námitku podjatosti lze samostatně projednat jen v dosud neskončené věci, v níž mají namítaní soudci ještě procesně působit. [4]

• Pravomocné skončení řízení vede k odmítnutí později podané námitky podjatosti bez věcného hodnocení tvrzených důvodů. [4], [5]

• Tvrzení, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, lze po vydání rozhodnutí uplatnit jako kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., připouští-li zákon kasační stížnost. [6]

Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a  zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála

Celé znění judikátu:

Odůvodnění:

[1]                Žalobkyně se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci domáhala zrušení nebo vyslovení nicotnosti v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného. Usnesením ze dne 1. 9. 2026, č. j. 59 Af 9/2026‑103, krajský soud řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku dle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Toto usnesení nabylo právní moci dne 14. 9. 2026.

[2]                Dne 21. 9. 2026 obdržel Nejvyšší správní soud námitku podjatosti vznesenou žalobkyní vůči všem členům senátu 59 Af ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 59 Af 9/2026. Žalobkyně namítá svévolnou a vědomou nepravdivost odůvodnění usnesení č. j. 59 Af 9/2026‑103, svévolné a nezákonné hodnocení procesních úkonů senátem 59 Af, který vykazuje absolutní nedostatek nestrannosti a snahu paralyzovat obranu žalobkyně. Zastavení řízení bez ohledu na probíhající řízení před Ústavním soudem považuje žalobkyně za přímý znak zaujatosti, svévole a zjevného nepřátelského vztahu členů senátu 59 Af k žalobkyni.

[3]                Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[4]                Rozhodnutí o vyloučení soudce (soudců) z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Základním předpokladem pro vyloučení soudců je pak skutečnost, že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat. Existence dosud nerozhodnuté věci je proto podmínkou řízení o námitce podjatosti. Jedná‑li se tedy o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc projednávali či rozhodovali, není důvod o námitce podjatosti věcně rozhodovat. Nedostatek této podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti (usnesení NSS ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004‑55, č. 408/2004 Sb. NSS; ze dne 30. 6. 2015, č. j. Nao 177/2015‑36; ze dne 22. 3. 2016, č. j. Nao 50/2016‑24; ze dne 24. 10. 2018, č. j. Nao 209/2018‑112).

[5]                Dnem 14. 9. 2026, kdy usnesení č. j. 59 Af 9/2026‑103 o zastavení řízení nabylo právní moci, bylo řízení o žalobě pravomocně skončeno. Žalobkyně námitku podjatosti vznesla až dne 21. 9. 2026. Pro rozhodování o podjatosti soudců senátu 59 Af ve věci vedené pod sp. zn. 59 Af 9/2026 proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci neskončeného řízení před krajským soudem. Nejvyšší správní soud proto návrh na rozhodnutí ve věci možné podjatosti soudců senátu 59 Af krajského soudu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

[6]                Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, v kasační stížnosti (u těch rozhodnutí, u nichž zákon kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek připouští). Žalobkyně tedy mohla skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. října 2026

Eva Šonková

předsedkyně senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace