Nao 32/2026 - 21 - Nestačí nesouhlas – námitka podjatosti musí být konkrétní

Číslo jednací: Nao 32/2026 - 21
Soud: Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí: 18. 3. 2026
Kategorie: Daně - ostatní
Stáhnout PDF
Účastníci řízení: xxx

Nejvyšší správní soud potvrdil, že námitku podjatosti nelze založit na obecných tvrzeních či procesních postupech soudu bez konkrétních okolností svědčících o vztahu soudců k věci.

Stěžovatelka v kasační věci vznesla námitku podjatosti vůči soudcům 5. (a mylně i 6.) senátu NSS. Argumentovala především procesními okolnostmi – zejména tím, že poučení o složení senátu bylo doručeno současně s jiným usnesením, a dovozovala z toho pochybnosti o nezaujatosti soudců.

Právní otázka


Stačí procesní postup soudu (doručení poučení o složení senátu) k založení pochybnosti o nepodjatosti soudců podle § 8 odst. 1 s. ř. s., nebo musí být námitka podložena konkrétními vztahovými okolnostmi k věci či účastníkům?

Co soud řekl

  • Námitka podjatosti musí být konkrétně odůvodněna – obecné či procesní výhrady nestačí (odst. [7]).
  • Soudce lze vyloučit jen ze závažných důvodů, které objektivně zpochybňují jeho nezaujatost (odst. [7]).
  • Stěžovatelka neuvedla žádnou konkrétní skutečnost vztahující se k osobám soudců, jen procesní okolnosti doručení písemností (odst. [8]).
  • Samotný postup při poučení o složení senátu není způsobilý založit pochybnosti o nepodjatosti (odst. [8]).
  • Námitka byla proto jako nedůvodná zamítnuta (odst. [9]).

Rozhodnutí potvrzuje velmi přísný standard pro uplatnění námitky podjatosti v soudním řízení. NSS opět zdůrazňuje, že nejde o nástroj procesní taktiky ani obecné zpochybnění fungování soudu, ale o výjimečný institut založený na konkrétních okolnostech.

  • Účastníci řízení musí námitku podjatosti detailně skutkově odůvodnit.
  • Procesní nebo organizační okolnosti soudu (např. doručování, složení senátu) samy o sobě zpravidla nepostačí.
  • Námitky podjatosti „pro jistotu“ bez konkrétní vazby na soudce budou standardně odmítány.
  • Pro advokáty jde o potvrzení nutnosti precizního faktického základu námitky, jinak riskují její rychlé zamítnutí.

Soud výslovně oddělil, že i když účastník formálně napadne širší okruh soudců, přezkum se omezuje jen na ty, kteří věc skutečně rozhodují (odst. [3]). Jde o prakticky důležitou korekci „preventivních“ námitek podjatosti vůči celým senátům.

„Podjatost bez konkrétních důvodů neprojde“

NSS: Námitka podjatosti musí být konkrétní, procesní výhrady nestačí

NSS potvrdil, že námitka podjatosti musí obsahovat konkrétní důvody. Obecné procesní výhrady soudce

Celé znění judikátu:

 

Odůvodnění:

[1]               Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) napadla kasační stížností usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 12. 1. 2026, č. j. 59 Af 31/2025‑14. Tato věc byla přidělena k vyřízení 5. senátu Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda a JUDr. Viktor Kučera, o čemž byla stěžovatelka vyrozuměna poučením ze dne 6. 2. 2026. V poučení byla dále informována o tom, že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů uvedeného senátu může být senát doplněn některým ze soudců 6. senátu, kterými jsou JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D., Mgr. Ing. Veronika Juřičková a JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D.

[2]               V návaznosti na uvedené poučení stěžovatelka vznesla námitku podjatosti vůči všem členům pátého a šestého senátu Nejvyššího správního soudu, kterou zdůvodnila tím, že soudci mají poměr k věci, účastníkům a jejich zástupcům a je zde důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Stěžovatelka dále popsala, že byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku, doplnění kasační stížnosti, doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a předložení právního zastoupení, a to usnesením ze dne 2. 2. 2026, č. j. 5 Afs 16/2026‑7. Nicméně poučení o složení senátu, který bude o její kasační stížnosti rozhodovat, bylo obsaženo až v podání ze dne 6. 2. 2026, č. j. 5 Afs 16/2026‑9. Stěžovatelka uvedla, že tato dvě podání jí byla doručena ve stejný den ve stejné obálce. Dále odkázala na nálezy Ústavního soudu a čl. 90 Ústavy.

[3]               Ačkoliv stěžovatelka podala námitku podjatosti i proti soudcům zařazeným do šestého senátu Nejvyššího správního soudu, je třeba ji vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané věci, tj. vůči soudcům pátého senátu. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (usnesení NSS ze dne 21. 10. 2008, č. j. Nao 103/2008‑79, ze dne 11. 5. 2016, č. j. Nao 58/2016‑26, odst. [8], ze dne 6. 8. 2020, č. j. Nao 103/2020‑48, odst. [5], nebo ze dne 12. 1. 2023, č. j. Nao 168/2022‑40, odst. [3]). Soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti směřující vůči JUDr. Lence Matyášové, JUDr. Jakubovi Camrdovi a JUDr. Viktorovi Kučerovi. Rozhodovat o námitce vůči jiným soudcům, vůči kterým byla námitka rovněž vznesena, by bylo namístě až tehdy, pokud by zastupovali některého z uvedených soudců.

[4]               K námitce se vyjádřili shodně všichni jmenovaní soudci pátého senátu tak, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům řízení; necítí se podjatí.

[5]               Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.

[6]               Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002, soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7]               Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003‑16, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).

[8]               Stěžovatelka však ve své námitce podjatosti neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o vztahu soudců pátého senátu k věci či k účastníkům řízení a jež by zavdávaly pochybnost o jejich nepodjatosti. Vyhotovení poučení o složení senátu č. j. 5 Afs 16/2026‑9 po vydání usnesení č. j. 5 Afs 16/2026‑7 (doručené stěžovatelce stejnou obálkou ve stejný okamžik) takovou skutečnost rovněž nezakládá. Jiné skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu.

[9]               Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud shledal, že soudci JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 Afs 16/2026. Obdobně ostatně v případě stejně koncipované námitky podjatosti postupoval ve věci sp. zn. Nao 145/2020 či sp. zn. Nao 168/2022.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. března 2026

JUDr. Radan Malík

předseda senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace