Nao 43/2009 - 46

Číslo jednací: Nao 43/2009 - 46
Soud: Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí: 26. 8. 2009
Kategorie: Sociální zabezpečení
Stáhnout PDF
Účastníci řízení: Okresní správa sociálního zabezpečení Praha - západ, xxx

Kasační/ústavní stížnost:

I. ÚS 2852/09


Celé znění judikátu:

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., proti žalovanému: Okresní správa sociálního zabezpečení Praha-západ, se sídlem Sokolovská 855/225, Praha 9, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2008, č. j. 22009/220‑9010-21.11.2008/369/08/IZ-nám., o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům Městského soudu v Praze JUDr. Miroslavě Hrehorové, Mgr. Daně Černovské a Mgr. Jiřímu Tichému,

Městský soud v Praze vyzval dne 28. 4. 2009 žalobce, aby v určené lhůtě označil jednotlivé soudce, jejichž podjatost namítá, a důvody, pro které mají být vyloučeni. K tomu žalobce dne 15. 6. 2009 sdělil, že dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod má právo na projednání věci nezávislým a nestranným soudem a toto právo nemůže být zúženo obyčejným zákonem, tedy ani ne § 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též jen „s. ř. s.“). Proto trvá na podjatosti celého soudu.

Členové senátu 12 Ca městského soudu, kterému věc byla přidělena k rozhodnutí, JUDr. Miroslava Hrehorová, Mgr. Dana Černovská a Mgr. Jiří Tichý, ve svém vyjádření uvedli, že jim není známa žádná skutečnost, v důsledku které by byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí ve věci.

Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení uvedených soudců městského soudu z projednávání a rozhodování dané věci.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán. Jmenovaní soudci se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu ani v předchozím soudním řízení.

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 - 34, pokud je podána námitka podjatosti proti všem soudcům příslušného krajského soudu, zabývá se Nejvyšší správní soud pouze otázkou podjatosti soudců senátu, jemuž věc byla přidělena. Podání žalobce je třeba hodnotit podle jeho obsahu jako námitku podjatosti všech soudců městského soudu.

Jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 14. 7. 2009, č. j. Nao 36/2009 - 49, skutečnost, že účastník podal trestní oznámení na soudce, který má v jeho věci rozhodnout, neznamená bez dalšího, že tento soudce je z projednání a rozhodnutí věci vyloučen. Jeho vyloučení by muselo být dáno zvláštními okolnostmi takového případu, které by svědčily o nepřátelském postoji konkrétních soudců k účastníkovi. V rozhodované věci pak z podání žalobce ani ze spisu nijak nevyplývá, že by výše označení soudci, jimž byla věc přidělena, měli vůči žalobci negativní vztah. Žalobce pouze mechanicky předpokládá jejich zaujatost v důsledku příslušnosti k instituci (městskému soudu), jejíž činnost v minulosti žalobce dle jeho subjektivního vnímání poškodila. Jestliže důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, tím spíše nemůže být důvodem vyloučení soudce rozhodování jiných soudců téhož soudu v jiných věcech. Lze tedy dovodit, že u soudců JUDr. Miroslavy Hrehorové, Mgr. Dany Černovské a Mgr. Jiřího Tichého nebyl shledán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudci JUDr. Miroslava Hrehorová, Mgr. Dana Černovská a Mgr. Jiří Tichý nejsou vyloučeni z  projednávání a rozhodování v právní věci vedené u městského soudu pod sp. zn. 12 Ca 1/2009.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2009

             JUDr. Josef Baxa

              předseda senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace