Stručné shrnutí
Nejvyšší správní soud odmítl námitku podjatosti soudců 4. senátu. Stěžovatel ji založil pouze na nesouhlasu s předchozím usnesením, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku ani ustanoven advokát. Takový nesouhlas ani požadavek na zastavení či přerušení řízení sám o sobě neprokazují vztah soudců k věci nebo účastníkům a nemohou založit jejich vyloučení. [2], [5]–[7]
O co šlo
Původní kasační stížnost směřovala proti zastavení řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku. Poté, co NSS stěžovateli nevyhověl v žádosti o osvobození od poplatku a o ustanovení zástupce, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudců rozhodujícího senátu. Tvrdil jen obecně, že existuje objektivní důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, protože předchozí usnesení podle něj nevycházelo ze zjištěného skutkového stavu; navrhoval též zastavení nebo přerušení řízení do skončení jiné věci. [1]–[2]
NSS připomněl, že námitka podjatosti musí obsahovat konkrétní skutečnosti, z nichž lze dovodit poměr soudce k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům. Vyloučení soudce představuje výjimečný postup a vyžaduje závažný, objektivně zjistitelný důvod. [3]–[4]
Stěžovatel však žádné takové konkrétní okolnosti neuvedl; nevyplynuly ani z vyjádření označených soudců. Jeho výhrady mířily výhradně proti předchozímu procesnímu rozhodnutí senátu. Postup soudce v projednávané věci, stejně jako jeho rozhodování v jiných věcech, zákon výslovně nepovažuje za důvod podjatosti. Správnost postupu soudu lze napadat opravnými prostředky, jsou-li přípustné, nikoli námitkou podjatosti. [5]–[6]
Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady
Usnesení nepřináší nový právní závěr a řeší standardní procesní otázku. Prakticky potvrzuje, že námitka podjatosti neslouží jako náhradní opravný prostředek proti pro účastníka nepříznivému rozhodnutí o soudním poplatku, ustanovení zástupce ani jiné procesní otázce.
Účastník musí konkrétně popsat objektivní okolnost zpochybňující nestrannost soudce, například relevantní vztah k věci či účastníkovi. Pouhé subjektivní přesvědčení o nesprávnosti, neodbornosti nebo nespravedlnosti rozhodování nepostačuje. [4], [6]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Podjatost se neposuzuje podle toho, zda účastník souhlasí s dosavadním postupem soudu, ale podle existence konkrétních objektivních důvodů pro pochybnost o nestrannosti. [6]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.