Aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH

Spisová značka: 521/2.5.18
Datum rozhodnutí: 2. 5. 2018
Kategorie: Daň z přidané hodnoty
Předkladatel: Ing. Ivana Krylová
Ing. Růžena Kohoutková
Stáhnout jako PDF

Příspěvek se snaží pozitivně vymezit případy, kdy je možná aplikace ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty upravujícího tzv. časové posuny (resp. nesprávné uvedení DPH za jiné zdaňovací období), a to s ohledem na nemožnost aplikace tohoto ustanovení v situacích, kdy by v důsledku časového posunu docházelo k ovlivnění koeficientu pro výpočet odpočtu DPH v poměrné a nebo krácené výši.

Příspěvek mimo jiné potvrzuje možnost časových posunů u v praxi často diskutovaných plnění v režimu tuzemského přenesení daňové povinnosti či standardního reverse charge, kdy je dopad na daňovou povinnost většinou neutrální.

Zástupci Generálního finančního ředitelství navrhované závěry obecně odsouhlasili s tím, že pokud by došlo k nesouladu mezi údaji uvedenými v daňovém přiznání a např. souhrnném hlášení nebo kontrolním hlášení, tak daňový subjekt musí očekávat, že bude vyzván správcem daně k podání následného souhrnného hlášení či kontrolního hlášení z důvodů nesouladu vykazovaných údajů.

 

KOMENTÁŘ DAŇOVÉHO KONZULTANTA

Dotyčné ustanovení upravuje postup, kdy při uvedení skutečností rozhodných pro stanovení daně do daňového přiznání za nesprávné zdaňovací období nedochází ze strany správce daně k dodatečnému vyměření daně, a to ani za zdaňovací období, do kterého měly být tyto skutečnosti správně uvedeny, ani za zdaňovací období, do kterého byly tyto skutečnosti uvedeny nesprávně (pouze je případně správcem daně předepsán úrok z prodlení, a to za každý den krácení státního rozpočtu). Jedná se o speciální úpravu pro oblast DPH, obecně se totiž skutečnosti rozhodné pro vyměření daně posuzují pro každé zdaňovací období samostatně.

V praxi velice často nastávají situace, kdy nedochází k ovlivnění celkové výsledné daně, ale rozhodné skutečnosti by měly být uvedeny do daňového přiznání za jiné zdaňovací období - jedná se zpravidla o přijatá zdanitelná plnění, ke kterým byly příslušné daňové doklady obdrženy se zpožděním, a přitom je osobou povinnou přiznat DPH na výstupu příjemce zdanitelného plnění (např. přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti či přijatá zdanitelná plnění od osob neusazených v tuzemsku (reverse charge)). Odsouhlasené závěry příspěvku z Koordinačního výboru potvrzují, že i v těchto případech lze postup pro časový posun aplikovat, neboť cílem dotyčného ustanovení je snížení administrativní zátěže, která by jinak vznikala v souvislosti s podáváním dodatečných daňových přiznání, aniž by tím byla ovlivněna celková výsledná daň.

Upozorňujeme v této souvislosti, že v rámci připravované novely zákona o dani z přidané hodnoty (Sněmovní tisk 206), která má navrhovanou účinnost od 1. ledna 2019, by mělo dojít k přeformulaci ustanovení § 104 zákona o dani z přidané hodnoty, přičemž věcnou změnou je mj. to, že úrok z prodlení by se již neměl počítat pouze za dny krácení státního rozpočtu, ale nově by se měl úrok z prodlení u časových posunů počítat bez ohledu na platbu daně či stav osobního daňového účtu ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého rozhodné skutečnosti náležely, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého plátce skutečnosti uvedl.

Pro úplnost doplňujeme, že postup týkající se časového posunu platí obdobně i pro identifikované osoby.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace