Žalobce uplatnil nárok na odpočet u nákupu zboží od českého dodavatele s tím, že podle správce daně mu tento dodavatel zboží dodal až v Polsku.
Na základě toho správce daně vyloučil nárok na odpočet daně na vstupu, protože se nejednalo o dávku s místem plnění v tuzemsku. Žalobci se nepodařilo nákup již v ČR prokázat a jak KS v Ostravě tak NSS rozhodnutí správce daně potvrdily.
Soudy také potvrdily, že nebylo potřeba provádět výslech jednatele prvního dodavatele, který nemohl přinést nové informace s ohledem na to, že se žalobcem (stěžovatelem) nejednal. Na osobu, která přepravu zajistila, si při výslechu týkajících se jiných měsíců daného roku nevzpomněl a nebylo tak možné předpokládat, že by si toto pamatoval právě u sporného období.
