Celé znění judikátu:
- Řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
[1] Finanční úřad pro Zlínský kraj dodatečnými platebními výměry ze dne 28. 4. 2015 doměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za zdaňovací období květen až prosinec 2009, leden až květen, červenec až říjen a prosinec 2010, leden až květen a červenec až prosinec 2011. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozhodnutím. Rozhodnutí žalovaného žalobkyně napadla žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji shora uvedeným rozsudkem zamítl.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.
[3] Spolu s podáním kasační stížnosti stěžovatelka nesplnila poplatkovou povinnost stanovenou v § 4 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, Nejvyšší správní soud ji proto usnesením ze dne 20. 8. 2018, č. j. 1 Afs 273/2018 ‑ 13, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 15 dnů. Zároveň stěžovatelku poučil o následcích nesplnění poplatkové povinnosti a o možnosti požádat o částečné nebo plné osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Usnesení č. j. 1 Afs 273/2018 ‑ 13 bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 22. 8. 2018, soudem určená lhůta pro zaplacení soudního poplatku marně uplynula ve čtvrtek dne 6. 9. 2018 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.). Stěžovatelka poplatek v této lhůtě nezaplatila, Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. září 2018
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu
