Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .
- Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 19. 10. 2018 doručena kasační stížnost žalobce (stěžovatele), která směřuje proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu.
[2] Usnesením ze dne 10. 4. 2019 soud zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a zároveň jej vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Soud stěžovatele v usnesení poučil o následcích případného nezaplacení soudního poplatku.
[3] Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 pak platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[4] Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 16. 5. 2019. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula dne 31. 5. 2019, stěžovatel však poplatek v této lhůtě nezaplatil. Soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. června 2019
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu
