Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
O d ů v o d n ě n í :
Podanou blanketní kasační stížností žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze. Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 1. 3. 2017, č. j. 1 Afs 59/2017 – 13, vyzval, aby ve smyslu § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve lhůtě jednoho měsíce doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu, a poučil jej, že pokud výzvě nevyhoví, bude jeho kasační stížnost odmítnuta.
Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 3. 3. 2017. Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, jež určil počátek lhůty. Měsíční lhůta pro doplnění kasační stížnosti tak uplynula dne 3. 4. 2017. Protože stěžovatel v této lhůtě kasační stížnost nedoplnil, a neodstranil tak vady kasační stížnosti, nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto podle § 120 ve spojení s § 37 odst. 5 s. ř. s. rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. dubna 2017
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
