Celé znění judikátu:
- Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2023, čj. 31 Af 33/2022‑296.
- Žalobkyni se ukládá zaplatit České republice ‑ Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.
[1] Finanční úřad pro Zlínský kraj (správce daně) dodatečnými platebními výměry ze dne 22. 3. 2018 doměřil žalobkyni DPH za 38 zdaňovacích období od června 2012 do července 2015 a současně jí stanovil povinnost uhradit penále. Celkově se částky pohybovaly v mnoha milionech korun.
[2] Žalovaný následně (poté, co jeho předchozí rozhodnutí ze dne 20. 12. 2018 zrušil krajský soud) rozhodnutím ze dne 22. 6. 2022 částečně změnil platební výměry a ve zbytku odvolání žalobkyně zamítl a platební výměry potvrdil.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2022 podala žalobkyně žalobu, kterou krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.
[4] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka nejprve obecně popsala institut odkladného účinku. Uvedla, že správce daně by měl při výběru daní šetřit práva daňových subjektů a neměl by postupovat čistě formalisticky. Stěžovatelka popsala, že její finanční újma dosahuje velké intenzity, a to na rozdíl od státu, pokud by kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Stěžovatelka podniká od roku 1991 a doposud své povinnosti řádně plnila, přestože její podnikání byla omezeno v důsledku exekuce vedené správcem daně po vydání zajišťovacích příkazů. Stěžovatelka i přes šetření správce daně a důsledků, které z toho plynuly, doposud řádně podniká, plní své povinnosti, nesnižuje účelově svůj majetek, zaměstnává 12 zaměstnanců, kterým řádně a včas hradí mzdy, řádně a včas provádí veškeré odvody spojené s jejich zaměstnáváním. Stěžovatelka dále popsala rozhodnutí správce daně z roku 2022 a 2023 o zřízení zástavního práva nebo přikázání pohledávky. Ke dni 5. 9. 2023 měla stěžovatelka na účtech 222 361,27 Kč a 62 919,68 Kč. Po vydání napadeného rozsudku zahájil správce daně vůči stěžovatelce exekuci. Z toho lze vyvodit, že správce daně bezdůvodně povede exekuci likvidačním způsobem. Stěžovatelka se domnívá, že pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, mohlo by dojít k její likvidaci. I v případě, že by kasační stížnosti byla nakonec úspěšná, vznikla by stěžovatelce nenahraditelná újma, neboť by již nemohla zvrátit důsledky své likvidace. Ve srovnání s tím je podle stěžovatelky zásah do veřejného zájmu na řádném výběru daní zanedbatelný.
[5] Žalovaný si myslí, že se stěžovatelka snaží přiznáním odkladného účinku docílit situace, kdy budou upřednostněny její ostatní závazky na úkor její daňové povinnosti. Podle žalovaného stěžovatelka hrozbu újmy ničím nedokládá (nebo to žalovanému není známo). Žalovaný podotkl, že předložení několika dokumentů, které nic bližšího nevypovídají o skutečných finančních poměrech daňového subjektu, nelze považovat za relevantní doložení důvodnosti přiznání odkladného účinku. Žalovaný uvedl, že stěžovatelka nepopsala, jaká újma jí může vzniknout nepřiznáním odkladného účinku. To by navíc muselo být podloženo aktuální a komplexní ekonomickou a majetkovou situací stěžovatelky. Žalovaný se domnívá, že přiznání odkladného účinku by zasáhlo do důležitého veřejného zájmu, kterým je řádný výběr daní. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
[6] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. NSS vycházel zejména z tvrzení, která stěžovatelka předestřela a doložila v návrhu na přiznání odkladného účinku. U stěžovatelky je zřejmé, že zaplacení doměřené daně by pro ni znamenalo větší újmu, než by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla hrozit jiným osobám. Konkrétně stěžovatelka uvedla, že po zaplacení daně by byla ohrožena její existence. Současně správce daně zahájil i exekuci. To stěžovatelka dokládala exekučními příkazy. Vzhledem k tomu, že po stěžovatelce nejsou vymáhány zanedbatelné nebo nižší částky a jedná se o částky v mnoha milionech korun, je zřejmé, že dané vymáhání může mít vliv na její existenci.
[8] NSS má za to, že stěžovatelka dostatečně a přesvědčivě prokázala vznik hrozící újmy. Naopak újma, která by nesplněním uložené povinnosti hrozila státu, je v poměru ke stěžovatelčině možné újmě zanedbatelná. Zájem na řádném výběru daní nebude ohrožen, dotčen bude pouze zájem na včasném výběru daní, který však v tomto konkrétním případě ustoupí prokázané hrozbě nenapravitelné újmy.
[9] NSS proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Protože odkladný účinek žalobě přiznal již krajský soud, vztáhl NSS výrok svého usnesení přímo k rozsudku krajského soudu. Tím se obnoví účinky odkladného účinku přiznaného krajským soudem.
[10] NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu zrušit, ukáže‑li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). Dále NSS zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
K výroku II: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100324923.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 6. listopadu 2023
Ondřej Mrákota
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 Afs 249/2023
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek:
