Celé znění judikátu:
- Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
- Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[1] Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj stanovil žalobkyni daň z přidané hodnoty za období únor, srpen a listopad 2014 a leden 2015. Žalobkyně v kontrolovaných obdobích kupovala tonery do laserových tiskáren od dodavatelů Pprice, Redmac a Pyroline. Toto obchodní jednání však bylo zatíženo podvodem na DPH, o kterém žalobkyně mohla a měla vědět. Správce daně jí tedy odepřel nárok na odpočet daně ze zakoupených tonerů. Proti platebním výměrům podala žalobkyně odvolání, ta ale žalovaný zamítl.
[2] Žalobkyně podala proti rozhodnutí o odvolání žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě a uspěla s ní. Krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení (rozsudek ze dne 26. 11. 2020, čj. 22 Af 47/2019‑83). Žalovaný podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. NSS ji shledal důvodnou, rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení (rozsudek ze dne 6. 2. 2023, čj. 10 Afs 22/2021‑57). Krajský soud, vázán právním názorem NSS, proto žalobu zamítl (rozsudek ze dne 10. 3. 2023, čj. 22 Af 47/2019‑104).
[3] Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (nyní stěžovatelka) kasační stížnost; vzápětí požádala také o přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka totiž nemá dostatečné finanční prostředky k úhradě stanovené daně a penále: v roce 2022 dosáhla obratu jen 161 000 Kč, avšak dlužná daň a penále činí dohromady 3 315 900 Kč. Stěžovatelka nevlastní žádné nemovité či hodnotné movité věci, navíc utlumila svůj provoz vzhledem k daňové exekuci. Úhrada daně by proto byla pro stěžovatelku likvidační (lépe řečeno úhrada ani není možná). Žalovanému naopak nevznikne žádná újma, pokud soud přizná kasační stížnosti odkladný účinek. Stanovená daň totiž není natolik vysoká, aby ovlivnila fungování státu. Nebude ohrožen ani veřejný zájem na výběru daní, protože odkladný účinek neznemožní výběr daně, jen jej odloží do rozhodnutí ve věci samé.
[4] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí, neboť nejsou splněny zákonné podmínky. Pouhý nedostatek finančních prostředků totiž sám o sobě neznamená nepoměrně větší újmu stěžovatelky.
[5] Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, soud jej však může na návrh stěžovatelky přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.
zda stěžovatelce hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně
zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Odkladný účinek je výjimkou ze zákonného pravidla, k jeho využití proto musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadatelce o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdila a podrobně uvedla, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.
[7] Stěžovatelka spatřuje mimořádnost tohoto případu v tom, že by musela zaplatit stanovenou daň, na což nemá dostatečné finanční prostředky. Soud ale nepovažuje stěžovatelčinu situaci za natolik mimořádnou, aby odůvodnila přiznání odkladného účinku. Nemá‑li stěžovatelka dostatečné prostředky k úhradě stanovené daně, samo o sobě to neznamená, že jí hrozí nepoměrně větší újma, než kterou by utrpěly jiné osoby. Pokud by totiž soud přiznal odkladný účinek kasační stížnosti pokaždé, když žadatel o odkladný účinek není momentálně schopen uhradit dlužnou daň, nebylo by přiznání odkladného účinku výjimečným prostředkem. Tímto postupem by navíc byli zvýhodněni žadatelé bez finančních prostředků (usnesení NSS ze dne 26. 3. 2020, čj. 5 Afs 50/2020‑32, bod 9).
[8] Stěžovatelka současně může využít nástrojů, které jsou přímo určeny ke zmírnění negativních dopadů placení daně, jako posečkání úhrady daně nebo rozložení úhrady na splátky. Přiznání odkladného účinku nemůže tyto nástroje nahrazovat (usnesení NSS ze dne 2. 2. 2021, čj. 6 Afs 20/2021‑30, bod 12).
[9] Pro úplnost lze dodat, že dřívější usnesení, jimiž NSS přiznal odkladný účinek kasačním stížnostem a jichž se stěžovatelka dovolává, se týkají podstatně odlišných situací. Ve věci 3 Afs 114/2018 poskytla účastnice soudu podrobnou ekonomickou analýzu svého podnikání (včetně nákladů na rozpracované projekty či svých úvěrových omezení), při němž nadále zaměstnávala stovky osob a dosahovala obratu okolo 1,7 milionu korun. Ve věci 3 Afs 89/2018 šlo o podnikající fyzickou osobu, u níž by případný nucený prodej majetku a s tím spojené ukončení podnikání měly podle soudu závažný dopad nejen na její profesní život, ale i na ten osobní. Žalovaný se navíc k návrhu této osoby ani nevyjádřil, takže soud rozhodoval jen na základě tvrzení jedné ze stran.
[10] Protože stěžovatelka neprokázala existenci nepoměrně větší újmy, soud nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Ta zde vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012‑32]. Soud proto vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. července 2023
Michaela Bejčková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 Afs 83/2023
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek:
