Celé znění judikátu:
b) Design technologies s.r.o., IČO 08928509
sídlem Wolkerova 2766, 272 01 Kladno
obě zastoupeny advokátem Mgr. Davidem Černým
sídlem T. G. Masaryka 108, 272 01 Kladno
proti
žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu
sídlem Štěpánská 619/28, 111 21 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 31. 8. 2022, čj. 7209921/22/2000-11452-110852
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
- Žalobkyně se na soud obrátily, neboť nesouhlasí s tím, že žalovaný zamítl námitku pana S. S. jako daňového subjektu. Ten se námitkou dle § 159 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, bránil proti nečinnosti správce daně při rozhodování o jeho odvolání proti zajišťovacím příkazům.
- Žalobkyně nejsou daňovým subjektem, ale jsou jeho dlužnicemi. Žalovaný po nich v rámci daňové exekuce požaduje zaplacení pohledávky, kterou za nimi daňový subjekt má.
- Soud dospěl k závěru, že žalobkyním nesvědčí aktivní procesní legitimace k podání žaloby.
II. Žaloba
- Žalobkyně výslovně uvedly, že svoji aktivní procesní legitimaci zakládají na důvodech dle § 65 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Tvrdí, že se jich napadené rozhodnutí dotýká, neboť kvůli němu zůstávají nadále v postavení poddlužníků a žalovaný z toho titulu zahájil daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky daňového subjektu za žalobkyněmi.
- K věci samé uvedly, že v řízení o odvolání daňového subjektu proti zajišťovacím příkazům nerozhodl správce daně do 30 dnů od podání odvolání, a proto se zajišťovací příkazy staly neúčinnými dle § 168 odst. 1 daňového řádu. Tuto skutečnost též namítal daňový subjekt ve svých námitkách, kterými brojil proti nečinnosti správce daně, který měl řízení o odvolání zastavit.
- Žalobkyně jsou přesvědčeny, že v odvolacím řízení nedošlo k prodloužení lhůty dle § 34 odst. 1 daňového řádu. Správce daně sice vyzval daňový subjekt, aby se seznámil se zjištěnými skutečnostmi a vyjádřil se k nim, tento úkon však nemohl vést k prodloužení lhůty pro rozhodnutí. Na podporu své argumentace odkázaly na důvodovou zprávu a judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“). Správce daně neprováděl žádné další dokazování a jeho výzva byla účelovým krokem k prodloužení lhůty pro rozhodnutí.
- Žalobkyně dále namítly, že napadené rozhodnutí není dostatečně odůvodněno a správce daně vyvozoval skutkové a právní závěry předtím, než umožnil daňovému subjektu se k věci vyjádřit.
- Žalobkyně proto navrhly, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal jim náhradu nákladů řízení. Zároveň navrhly, aby soud jejich žalobě přiznal odkladný účinek.
III. Posouzení soudem
- Soud při posuzování splnění podmínek řízení dospěl k závěru, že žalobkyním nesvědčí aktivní procesní legitimace k podání správní žaloby proti napadenému rozhodnutí.
- Dle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
- Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. má aktivní procesní legitimaci k podání žaloby proti rozhodnutí ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení může žalobu proti rozhodnutí podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.
- Žalobkyně spojily svou aktivní procesní legitimaci s druhým odstavcem citovaného ustanovení. Jeho podmínky však zjevně nesplňují. Podmínkou legitimace dle tohoto ustanovení je totiž účastenství na řízení, které vyústilo v napadené rozhodnutí (srov. již rozsudek NSS z 2. 12. 2003, čj. 7 A 56/2002-54, č. 162/2004 Sb. NSS, a též Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, komentář k § 65, bod 21, s. 526).
- Žalobkyně účastnicemi řízení o námitce daňového subjektu nebyly a ani být neměly. Aktivní procesní legitimace dle § 65 odst. 2 s. ř. s. jim proto nesvědčí.
- S ohledem na žalobní argumentaci se soud zabýval i tím, zda by žalobkyním nemohla svědčit aktivní procesní legitimace dle § 65 odst. 1 s. ř. s. Dospěl k závěru, že tomu tak není.
- Žalobní legitimace je dána tedy, když se úkon správního orgánu dotýká právní sféry žalobce (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 23. 3. 2005, čj. 6 A 25/2002-42, č. 906/2006 Sb. NSS). Citované ustanovení navíc neváže aktivní procesní legitimaci na předchozí účastenství ve správním řízení (srov. např. rozsudky NSS z 22. 2. 2011, čj. 2 Afs 4/2011-64, č. 2260/2011 Sb. NSS, a z 13. 1. 2020, čj. 7 As 310/2018-47, č. 3992/2020 Sb. NSS).
- Soud žalobu pro nedostatek aktivní procesní legitimace odmítne tehdy, pokud se napadené rozhodnutí nemohlo žalobce dotknout na právní sféře, přičemž tento nedostatek lze shledat již na základě samotné žaloby a přiložených listin (viz op. cit. Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář., komentář k § 46, bod 33, s. 372).
- Žalovaný rozhodoval v řízení o námitce daňového subjektu dle § 159 odst. 6 daňového řádu. Námitku může podat osoba zúčastněná na správě daní (§ 159 odst. 1 daňového řádu), což platí i pro námitku proti nečinnosti (srov. Lichnovský, O., Ondrýsek, R. a kol. Daňový řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, komentář k § 159, s. 685). Žalobkyně takovými osobami nejsou, napadené rozhodnutí se nijak nedotýká jejich veřejných subjektivních práv a napadeným rozhodnutím není ani přímo dotčena jejich právní sféra.
- Dotčení, které žalobkyně konstruují (povinnost hradit pohledávku správci daně namísto daňovému subjektu), je založeno na hrozící újmě čistě hypotetické, která může nastat až po splnění řady nejistých předpokladů. Plyne navíc z výkonu zajišťovacích příkazů, nikoliv z rozhodnutí o námitce, které žalobkyně žalobou napadají.
- Soud proto uzavírá, že žalobkyním nesvědčí aktivní procesní legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí. Napadené rozhodnutí se přímo nedotýká jejich právní sféry a žalobkyně nebyly účastníky daňového řízení, takže nemohou být tzv. zájemníky dle § 65 odst. 2 s. ř. s. Soud proto žalobu výrokem I. odmítl postupem dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
- Výrokem II. rozhodl soud o nákladech řízení postupem dle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.
- Vzhledem k tomu, že soud žalobu odmítl bezodkladně po jejím podání, nerozhodoval samostatně o návrhu na přiznání odkladného účinku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 4. listopadu 2022
Mgr. Marek Bedřich v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje X.
