Stručné shrnutí
Společnost zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost až po uplynutí patnáctidenní lhůty určené Nejvyšším správním soudem. Žádala proto o prominutí zmeškání s odkazem na mimořádnou životní situaci zaměstnankyně pověřené úhradou. NSS žádost zamítl a řízení o její kasační stížnosti zastavil: lhůta k zaplacení poplatku je propadná a opožděnou úhradu nelze zhojit. [6–7]
O co šlo
Podáním kasační stížnosti vznikla žalobkyni poplatková povinnost ve výši 5 000 Kč. NSS ji k úhradě vyzval usnesením doručeným zástupci do datové schránky 13. 8. 2026, stanovil patnáctidenní lhůtu a výslovně poučil o následcích opožděné platby. Posledním dnem lhůty byl 28. 8. 2026, avšak poplatek tehdy uhrazen nebyl. [2–5]
Žalobkyně zaplatila až spolu s žádostí ze 15. 9. 2026 o prominutí zmeškání lhůty. Důvodem měla být mimořádná životní situace zaměstnankyně, která měla platbu zajistit. NSS tento důvod nezpochybnil jako lidsky závažný, ale nepřiznal mu právní účinek. Povinnost uhradit poplatek vzniká již podáním kasační stížnosti; soudní výzva ji pouze připomíná. Lhůtu určenou k úhradě soudního poplatku nelze dodatečně prominout, protože jde o lhůtu propadnou. [6]
NSS proto řízení podle zákona o soudních poplatcích a soudního řádu správního zastavil. K opožděné platbě se nepřihlíží. Současně neshledal podmínky pro výjimku při nebezpečí z prodlení: i případná žádost opřená o tento důvod by musela být podána ještě ve lhůtě k zaplacení poplatku. [3, 7–8] Opožděně zaplacených 5 000 Kč soud vrátí, neboť poplatková povinnost zanikne právní mocí usnesení o zastavení řízení. [10]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad
Nejde o přelomové rozhodnutí, ale o praktické procesní upozornění. Úhradu soudního poplatku nelze ponechat výhradně na jediné osobě nebo ji řešit až po doručení výzvy soudu. Účastník i jeho zástupce mají hlídat poplatkovou povinnost již při podání kasační stížnosti a včas ověřit skutečné provedení platby. Pozdější úhrada ani závažné osobní okolnosti pracovníka zpravidla nezabrání zastavení řízení.
Zajímavost / podnětná myšlenka
Výzva soudu k zaplacení není novou příležitostí vytvořenou nad rámec zákona, ale připomenutím povinnosti, která vznikla již podáním kasační stížnosti. Osobní selhání interního procesu účastníka proto nemění propadnou povahu lhůty. [6]
Tvrzení soudu
Lhůtu stanovenou soudem k úhradě soudního poplatku nelze dodatečně prominout; její marné uplynutí vede k zastavení řízení. [6–7]
Poplatková povinnost ke kasační stížnosti vzniká již jejím podáním, nikoli až doručením soudní výzvy k zaplacení. [2, 6]
Na poplatek uhrazený po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. [3]
Výjimka z nezastavení řízení pro nebezpečí z prodlení předpokládá, že příslušná žádost bude podána ve lhůtě pro zaplacení poplatku. [8]
Je-li poplatek zaplacen opožděně a řízení je zastaveno, soud jej vrátí, protože poplatková povinnost zaniká právní mocí usnesení o zastavení řízení. [10]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála



