Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ing. Pavlu Podroužkovi, bytem Václava Buriana 171/1, Nedvězí, Olomouc, se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala proti shora označenému rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze. V řízení o této žalobě ji zastupoval advokát JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, jenž své zmocnění prokázal plnou mocí ze dne 1. 7. 2020. Městský soud rozhodl o žalobě rozsudkem ze dne 30. 5. 2024.
[2] Nejvyšší správní soud z obchodního rejstříku zjistil, že žalobkyně z něj byla vymazána dne 3. 6. 2024. Právním důvodem výmazu je ukončení likvidace společnosti (§ 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů). Podle uvedeného ustanovení, jestliže za právnickou osobu podal návrh na výmaz z veřejného rejstříku likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci a je‑li k návrhu doloženo prohlášení likvidátora o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soud provede zápis na základě tohoto návrhu, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Soud provede tento zápis na základě návrhu tohoto likvidátora také tehdy, je‑li k návrhu doloženo jeho prohlášení, že nezjistil žádné věřitele právnické osoby ani žádný její majetek.
[3] Dne 3. 7. 2024 podal advokát JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost proti rozsudku městského soudu, a to jako zástupce žalobkyně. V kasační stížnosti označil jako stěžovatelku žalobkyni, přiložil k ní plnou moc ze dne 1. 7. 2020.
[4] Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 24. 7. 2024, č. j. 2 Afs 152/2024‑12, seznámil stěžovatele se zjištěním plynoucím z obchodního rejstříku, tedy že žalobkyně z něj byla vymazána v době po vyhlášení rozsudku městského soudu a před podáním kasační stížnosti. Vyzval stěžovatele, aby objasnil, z jakého titulu podal kasační stížnost jménem žalobkyně a na její účet. Poučil jej, že pokud nepředloží soudu argumentaci, z níž by vyplývalo, že i přes zjištěné skutečnosti byl oprávněn podat kasační stížnost jménem žalobkyně, bude soud považovat kasační stížnost za jeho procesní úkon učiněný jeho jménem a na jeho účet.
[5] Stěžovatel v přípisu ze dne 1. 8. 2024 Nejvyššímu správnímu soudu sdělil, že si před podáním kasační stížnosti nevšiml výmazu žalobkyně z obchodního rejstříku, takže podanou kasační stížnost má soud považovat za bezpředmětnou.
[6] Nejvyšší správní soud při posuzování podané kasační stížnosti vyšel z toho, že dnem 3. 6. 2024 žalobkyně zanikla, a to bez právního nástupce, podle § 185 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V důsledku této skutečnosti zaniklo i zmocnění, které žalobkyně udělila stěžovateli k zastupování v soudním řízení (§ 448 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). Shodným způsobem jsou důsledky zániku právní osobnosti účastníka řízení na trvání plné moci (v procesním slova smyslu) reflektovány v § 28 odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jenž se na základě § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), užije i v soudním řízení správním. Podle tohoto ustanovení ztratí‑li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, plná moc zaniká.
[7] Z výše uvedeného vyplývá, že dnem 3. 6. 2024 zaniklo zmocnění, které stěžovatele opravňovalo zastupovat žalobkyni v soudním řízení správním. Stěžovatel tedy nemohl dne 3. 7. 2024 podat kasační stížnost jménem žalobkyně a na její účet, byť v ní uvedl, že ji podává právě jménem žalobkyně jako její zástupce. Stěžovatel vystupoval jako zástupce žalobkyně, aniž by však existoval právní vztah zastoupení (dříve sjednané zmocnění zaniklo a nové zmocnění nemohla žalobkyně udělit, neboť již neexistovala). Uvedenou situaci lze podřadit pod § 440 odst. 1 větu druhou a odst. 2 větu první občanského zákoníku. Podle nich jedná‑li za jiného osoba, která k tomu není oprávněna, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud právní jednání schválí bez zbytečného odkladu. Není‑li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama.
[8] Kasační stížnost podanou stěžovatelem, jenž nebyl oprávněn zastupovat žalobkyni, je třeba považovat za procesní úkon stěžovatele.
[9] Podle § 102 věty první s. ř. s. kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Stěžovatel nebyl v řízení před městským soudem ani v pozici účastníka řízení, ani mu nenáleželo postavení osoby zúčastněné na řízení. Rozsudek městského soudu se nijak nedotýká práv a povinností stěžovatele. Stěžovatel tedy není oprávněn podat kasační stížnost proti tomuto rozsudku. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, neboť byla podána osobou neoprávněnou.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
[11] Dne 8. 7. 2024 zaplatil na účet Nejvyššího správního soudu Ing. Pavel Podroužek soudní poplatek ve výši 5.000 Kč. Tato platba nemohla být provedena k úhradě poplatkové povinnosti žalobkyně, neboť ta již v uvedený okamžik neexistovala a kasační stížnost nepodala. Podle § 10 odst. 1 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku Ing. Pavlu Podroužkovi. Soudní poplatek bude vrácen ve lhůtě dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné žádné opravné prostředky.
V Brně dne 8. srpna 2024
Tomáš Kocourek
předseda senátu
