Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 7. 9. 2022 kasační stížnost žalovaného (dále jen „stěžovatel“) brojící proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 25. 8. 2022, č. j. 59 Af 27/2021 – 55.
[2] Podáním ze dne 23. 9. 2022 vzal stěžovatel podanou kasační stížnost zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel disponuje řízením a jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). Podle § 47 písm. a) s. ř. s., vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele, kterým došlo ke zpětvzetí jím podané kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., dle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 27. září 2022
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
