Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2018, č. j. 20826/18/5300-21444-706361, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
[2] Nejvyšší správní soud předně zjišťoval, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti, mezi které patří i způsobilost žalobkyně být účastníkem řízení. Tuto způsobilost má podle § 33 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti. Právnická osoba, jíž je žalobkyně, ji má od svého vzniku do svého zániku [§ 118 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)]. Pro posouzení, zda má právnická osoba zapisovaná do veřejného rejstříku způsobilost mít práva a povinnosti (právní osobnost), je stěžejní obsah veřejného rejstříku, neboť taková právnická osoba vzniká dnem zápisu do tohoto rejstříku (§ 126 odst. 1 občanského zákoníku) a zaniká dnem výmazu z něj (§ 185 občanského zákoníku). Tímto veřejným rejstříkem je v případě žalobkyně – společnosti s ručením omezeným – obchodní rejstřík [§ 42 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů].
[3] Z obchodního rejstříku Nejvyšší správní soud zjistil, že žalobkyně byla dne 14. 7. 2021 z obchodního rejstříku vymazána, a to na základě rozhodnutí jediného společníka vykonávajícího působnost valné hromady ze dne 27. 1. 2021 o zrušení žalobkyně s likvidací.
[4] Ke dni 14. 7. 2021 žalobkyně zanikla bez právního nástupce a přestala být způsobilým subjektem jakéhokoli soudního řízení. Stalo se tak po zahájení řízení v nynější věci (kasační stížnost žalovaného byla podána dne 28. 8. 2019). Jde o podmínku řízení, jejíž nedostatek je neodstranitelný [Shodně viz komentář Soudní řád správní - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, k § 46 odst. 1 písm. a), ve kterém je uvedeno: „Neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který nelze v řízení pokračovat, nastává např. v případě, kdy navrhovatel zemře či zanikne bez nástupce (srov. např. rozsudek NSS ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. 3 Ads 20/2011).“] Není důvodu, aby toto pravidlo neplatilo i v případě, kdy zanikl nikoli stěžovatel (jím je žalovaný), nýbrž jediný další účastník řízení o kasační stížnosti, a sice žalobce v původním řízení o žalobě proti rozhodnutí stěžovatele, z něhož vzešel rozsudek krajského soudu napadený kasační stížností.
[5] Soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. října 2021
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu
