Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včasně podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 19. 12. 2018, č. j. 65 Af 77/2017 – 33.
Usnesením ze dne 8. 2. 2019, č. j. 2 Afs 41/2019 - 34, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v rozhodném znění. Stěžovatelka byla v tomto usnesení poučena o následku nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě. Usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 12. 2. 2019. Konec patnáctidenní lhůty k zaplacení soudního poplatku tudíž připadl podle § 40 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), na středu 27. 2. 2019. Soudní poplatek však nebyl za běhu uvedené lhůty (ostatně ani později) zaplacen. V takovém případě je Nejvyšší správní soud povinen, s ohledem na ustanovení § 9 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích a § 47 písm. c) s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavit.
Podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. března 2019
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
