Celé znění judikátu:
JMÉNEM REPUBLIKY
žalobce: Eco Energy Solutions s. r. o.
sídlem Politických obětí 118, 738 01 Frýdek-Místek
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj
sídlem Na Jízdárně 3, 709 00 Ostrava
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2024 č. j. 1608480/24/3207-51522-809355 a č. j. 1611921/24/3207-51522-809355, ve věci námitek
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání výše uvedených rozhodnutí žalovaného, jimiž byly zamítnuty žalobcovy námitky ve věci úroku z daňového odpočtu na DPH za zdaňovací období červenec 2019 a říjen 2019.
- Žalobce v žalobě obecně uvedl, že žalovaný při stanovení úroku z vratitelného přeplatku ze zadržovaného nadměrného odpočtu na DPH za zdaňovací období červenec a říjen 2019 nepostupoval v souladu s relevantní judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu České republiky. Nadměrný odpočet na DPH byl žalobci zadržován na základě
probíhajícího daňového řízení, jehož výsledkem bylo vydání rozhodnutí o odvolání až v roce 2023, od zahájení daňové kontroly do vydání odvolacího rozhodnutí tak uplynuly více než 4 roky. Žalovaný podle žalobce pochybil, když žalobci s ohledem na průběh daňového řízení nepřiznal úrok podle § 254a DŘ v platném znění.
- Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce nekonkretizoval, v čem spočívá rozpor napadených rozhodnutí s judikaturou, proto žalovaný odkázal na text svých rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby.
- Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.
- Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalovaný rozhodnutími ze dne 18. 4. 2024 zamítl žalobcovy námitky proti vyrozuměním o úroku z daňového odpočtu ze dne 16. 10. 2023. Žalovaný uvedl, že žalobci byl přiznán úrok z daňového odpočtu s uplatněním úrokové sazby v období do 31. 12. 2020 podle § 254a odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „DŘ“), účinného do 31. 12. 2020, a v období od 1. 1. 2021 podle § 254a odst. 5 DŘ, účinného od 1. 1. 2021. Žalovaný vysvětlil, proč postupoval podle těchto znění DŘ (odst. 5 rozhodnutí), proč v daném případě není možno použít rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) populárně zvané Kordárna a EP Energy Trading (odst. 7 až 9 rozhodnutí) a dále provedl vyhodnocení kritérií, týkajících se poskytnuté reparace v případech dlouhého zadržování daňového odpočtu, včetně srovnání konkrétních úrokových sazeb peněžních ústavů (odst. 10 až 13 rozhodnutí), se závěrem, že žalobci byl přiznán úrok ve výši představující adekvátní reparaci.
- Krajský soud především připomíná, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod - byť i vyhovující - obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.(viz rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010 č. j. 4 As 3/2008-78).
- Žalobce v žalobě nekonkretizoval judikaturu, podle níž měl dle jeho názoru žalovaný postupovat. Pokud se domáhal toho, aby mu byl přiznán „úrok podle § 254a DŘ v platném znění“, pak k tomu soud uvádí, že žalovaný postupoval zcela správně, v souladu s relevantní právní úpravou i judikaturou, vše žalobci podrobně vysvětlil a žalobce na argumentaci žalovaného nijak nereagoval. Soud proto uzavírá, že se ztotožňuje s odůvodněním napadených rozhodnutí a v podrobnostech na ně odkazuje. K otázce úroku z daňového odpočtu podle § 254a odst. 3 DŘ ve znění od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020 pak připomíná též rozsudek NSS ze dne 25. 4. 2024 č. j. 8 Afs 274/2022-48, v němž NSS dospěl ke stejným závěrům jako žalovaný ve zde napadených rozhodnutích.
- S ohledem na výše uvedené soud zamítl žalobu jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.
- Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly v řízení žádné náklady převyšující jeho běžnou činnost, soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve II. výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ostrava 23. ledna 2025
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje
