Účastníci řízení:
CITY POINT CZ, s.r.o., Odvolací finanční ředitelství
Celé znění judikátu:
- Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.
- Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Finanční úřad pro hl. m. Prahu (dále „správce daně“) dodatečnými platebními výměry z 21. 12. 2021 žalobkyni doměřil daň z přidané hodnoty (dále „DPH“) za zdaňovací období měsíce srpna 2017 až prosince 2019, vyjma srpna 2018, v celkové výši 570 360 Kč a stanovil povinnost uhradit penále v celkové výši 114 072 Kč. Odvolání žalobkyně v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaný zamítl a potvrdil prvostupňová rozhodnutí. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze.
[2] Městský soud v Praze rozsudkem z 27. 3. 2024, čj. 14 Af 29/2023‑57, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tento rozsudek však zrušil Nejvyšší správní soud svým rozsudkem z 30. 5. 2025, čj. 8 Afs 113/2024‑60. Městský soud následně vydal v záhlaví uvedený rozsudek, jímž žalobu zamítl.
[3] Proti zamítavému rozsudku městského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost v blanketní podobě. Současně s podáním kasační stížnosti podala stručně odůvodněný návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[4] Uvedla, že výkon napadeného rozsudku, jehož důsledkem je ponechání rozhodnutí žalovaného v platnosti, by pro stěžovatelku znamenal nepoměrně větší újmu spočívající zejména v povinnosti doplatit doměřenou daň, penále a úroky, což může ohrozit její hospodářskou stabilitu. Přiznáním odkladného účinku naopak nevznikne újma jiným osobám a nebude dotčen důležitý veřejný zájem.
[5] Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku. Poukázal na judikaturu, z níž plyne výjimečnost přiznání odkladného účinku, jež je vyhrazeno toliko pro ojedinělé případy, a podle níž musí být reálné naplnění důvodů řádně doloženo. Stěžovatelka se v návrhu omezila na zcela paušální a nekonkrétní tvrzení, dle nějž povinnost doplatit doměřenou daň, penále a úroky může ohrozit jeho hospodářskou stabilitu. Dále poukázal na skutečnost, že jak sama doměřená daň, tak s ní související příslušenství byly stěžovatelkou uhrazeny. K úhradě došlo v několika správcem daně povolených splátkách v období od září 2023 do konce roku 2024, přičemž stěžovatelka k ní přikročila zcela dobrovolně, nikoli výkonem napadeného rozhodnutí. Přiznání odkladného účinku by podle žalovaného bylo též v rozporu s veřejným zájmem, a to zájmem státu na získání příjmů na financování důležitých celospolečenských výdajů prostřednictvím řádného výběru daní.
[6] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku následujícím způsobem.
[7] Podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná na návrh stěžovatelky po vyjádření žalované usnesením kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozsudku krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozsudku by pro stěžovatelku znamenaly újmu, je povinna stěžovatelka, která se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem. Taková újma může mít v tomto případě povahu zásadně výjimečných ekonomických důvodů. Takové (či srovnatelné) okolnosti však musí stěžovatelka nejen zcela konkrétně tvrdit, ale také patřičným způsobem doložit (osvědčit).
[9] Stěžovatelka újmu, která jí hrozí, spatřuje v povinnosti doplatit doměřenou daň, penále a úroky, což může ohrozit její hospodářskou stabilitu. Nezávisle na tom, zda stěžovatelka doměřenou daň a související příslušenství již uhradila, stěžovatelka hrozící újmu tvrdila velmi obecně, paušálně, a navíc tvrzenou hrozbu újmy patřičným způsobem ani nedoložila. Stěžovatelka tak v nyní projednávané věci nesplnila svoji povinnost tvrdit, a především osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.
[10] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím však zdejší soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Usnesení o odkladném účinku žaloby s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou‑li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).
[11] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu NSS z 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023‑21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21 a násl.]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona). Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[12] Soudní poplatek je třeba zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1220325825.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. listopadu 2025
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu
