Stěžovatel podal přiznání k dani darovací a následně podal dodatečná přiznání na nulovou daňovou povinnost. Správce daně změnu neakceptoval, nicméně na základě rozsudku KS v českých Budějovicích, který reflektoval rozsudek Soudního dvora EU C-43/14, ve věci ŠKO-ENERGO, s. r. o., byla jeho daňová povinnost za roky 2011 a 2012 změněna.
Stěžovatel požadoval úrok z prodlení za dobu zadržování daně darovací, správce daně jej však nepřiznal a KS tento závěr potvrdil. Argumenty správce daně lze shrnout tak, že stěžovatel přiznal nesprávnou daň sám, k jejímu snížení došlo až na základě dodatečných platebních výměrů, kdy již ovšem nedošlo k platbě.
NSS však tyto argumenty odmítl, rozhodnutí KS zrušila a vrátil mu jej k dalšímu řízení. Uvedl, že na vyměřovací a doměřovací řízení je potřeba nahlížet stejnou optikou a pokud tedy byla daň doměřena na základě dodatečného přiznání, je potřeba situaci chápat tak, že byla vyměřena vyšší než zákonná daň a stěžovateli náleží úrok za dobu zadržování daně.
Dle soudu však není zcela jasný okamžik, od kdy stěžovateli úrok náleží s ohledem na okolnosti případu (dodatečné přiznání bylo podáno až poté, co o problematice rozhodl Soudní dvůr EU).
