Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojil proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2018, č. j. 22 Af 26/2016-43, jímž krajský soud zrušil jeho rozhodnutí ze dne 22. 1. 2016, č. j. 3215/16-5300-21443-701328, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu ve Frýdku-Místku, kterými byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za období leden 2008 až listopad 2008, únor 2009 až listopad 2009, duben 2010 až prosinec 2010 a únor 2011 v celkové výši 46 930 921 Kč, a tato rozhodnutí potvrdil. Podáním ze dne 17. 10. 2019, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu téhož dne, vzal stěžovatel kasační stížnost zpět.
[2] Podle § 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.
[3] Podle § 47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
[4] Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět ještě před tím, než o ní bylo zdejším soudem rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud dle shora citovaných ustanovení, ve spojení s § 120 s. ř. s., a řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu
