31 Af 2/2024 - 33 | Danovykonzultant.cz

Číslo jednací:	31 Af 2/2024 - 33
Soud:	Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí:	31. 5. 2024
Kategorie:	Daň z přidané hodnoty

Celé znění judikátu:

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudce Mgr. Ondřeje Bartoše a soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobkyně: HUNSGAS, s. r. o., IČ 25277715

se sídlem Franzova 830/125, 614 00 Brno

zastoupena Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno

proti

žalovanému: Generální ředitelství cel

se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2023, č. j. 52837/2023-900000-311,

takto:

Žaloba se zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

Žalobkyně se domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 11. 5. 2022, č. j. 8956-8/2022-550000-12, a toto rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyně uznána vinnou přestupkem podle § 135f odst. 1 písm c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 31. 12. 2019 (dále jen „zákon o spotřebních daních“).
Uvedeného přestupku se žalobkyně dopustila tím, že v přesně nezjištěném období, avšak prokazatelně dne 27. 3. 2019, na adrese Areál PROFER PLUS, Panelová 1166, Hradec Králové, jako držitel povolení podle § 22 zákona o spotřebních daních pro oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků a současně jako držitel povolení podle § 60 zákona o spotřebních daních k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu skladovala v rozporu s § 45 odst. 1 zákona o spotřebních daních zkapalněné ropné plyny uvedené do volného daňového oběhu a specifikované v § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) zákona o spotřebních daních, odebírané ze zásobníků v kapalné fázi, v zásobníku, který nebyl pevně spojen se zemí, za což jí byla podle § 135f odst. 1 písm. c) zákona o spotřebních daních uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou.

II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě

Žalobkyně navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. Tvrdila předně, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro neurčitost vymezení skutku. Tuto neurčitost spatřovala v přesně nezjištěném čase spáchání skutku („v blíže neurčeném období“). Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že prokazatelné je jednání žalobkyně pouze dne 27. 3. 2019, v dalším „blíže neurčeném období“ prokazatelné není.
Dále žalobkyně namítala nesprávné právní posouzení věci: v daném případě nebyl naplněn znak skutkové podstaty, vyjádřený slovy textu zákona „neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí“. Skutkový stav, v němž je spatřován přestupek, totiž nelze právně kvalifikovat jako „skladování“ zkapalněných ropných plynů. Přečerpávání zkapalněných ropných plynů, které je nezbytnou součástí jejich přepravy, prodejů a celého obchodu, nelze podřadit pod pojem skladování ani dopravy. Při obchodu se zkapalněnými ropnými plyny musí nutně docházet k činnostem, které nejsou ani skladováním ani dopravou. Žalobkyně tvrdila, že se jedná o „manipulaci“. Právě takovou manipulací byla i situace zjištěná dne 27. 3. 2019, jak vyplývá z protokolu o kontrole. Aby mohlo dojít k řádnému měření, byl zkapalněný ropný plyn, který byl dopraven v průběhu kontroly do areálu, stočen do železniční cisterny. To potvrdil svědek Ing. Pavlech. Do dvou hodin pak začalo přečerpávání do rozvozové cisterny. Žalobkyně považuje za nesprávný výklad, podle něhož by v případě, kdy je dopravený zkapalněný ropný plyn z důvodu provedení měření přečerpán nejprve do železniční cisterny, a následně v horizontu dvou hodin do jednotlivých rozvozových cisteren, kterými je již zajišťován převoz k příjemcům, měla být taková manipulace považována za skladování. Za skladování by pak totiž musela být považována každá statická část dopravního a obchodního řetězce, včetně překladišť, prostojů, a to bez ohledu na délku trvání, účel a důvod vzniku takové fáze. V praxi nelze zajistit, aby byly zkapalněné ropné plyny v rámci obchodu neustále buď skladovány v zásobníku pevně spojeném se zemí, nebo dopravovány, a nikdy v jakémkoli jiném stavu. Výklad žalovaného označila žalobkyně z tohoto důvodu za přepjatě formalistický.
Žalobkyně namítla také nepřiměřený druh a výši uložené sankce. Dovolávala se toho, že jí měl být uložen pouze správní trest napomenutí. Účelu trestu by tento trest dosáhl lépe, neboť vstřícný přístup žalovaného by byl pro žalobkyni motivující. Navíc, pokud je žalobkyni přičtena k tíži dlouhá doba trvání údajného protiprávního jednání a množství nesprávně skladovaných zkapalněných ropných plynů, je třeba, aby takové skutečnosti byly relevantním způsobem doloženy. Přitom ale o četnosti případů, délce trvání ani množství zkapalněných ropných plynů nevypovídá jediný důkaz. Žalobkyně navrhla, aby soud případně postupoval podle § 78 odst. 2 s. ř. s. a snížil správní trest v mezích zákonem dovolených. Takto žalobkyně trvala na tom, že by postačoval správní trest napomenutí. V případě, že by nebylo možno tento trest uložit, byly by splněny podmínky pro mimořádné snížení výměry pokuty. Přečerpání do mobilní železniční cisterny neproběhlo za účelem skladování zkapalněných ropných plynů, ale za účelem dokončení přepravy. Podle názoru žalobkyně se jednalo o přepravu, nepřerušenou skladováním, a i pokud by o skladování na velmi krátkou dobu šlo, jednalo by se o natolik krátký interval, že by byly splněny podmínky pro mimořádné snížení pokuty ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“).

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. K otázce zákonnosti výroku o vině odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, rozhodnutí správního orgánu prvního stupně i obsah správního spisu. Učinil tak proto, že žalobní námitky se ve své podstatě shodují s námitkami vznesenými žalobkyní již v odvolacím řízení, kde byly zohledněny a vypořádány. Žalobní námitky nepřináší žádné nové skutkové ani právní důvody, které by byly s to relevantně zpochybnit zákonnost napadeného rozhodnutí.
K námitce nezákonnosti výroku o trestu žalovaný rovněž plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí (zejm. čl. IV. písm. B)) i odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. V otázce zákonnosti ukládaného druhu trestu – pokuty ve výši 50.000 Kč – žalovaný dostatečně vyvrátil opodstatněnost úvah žalobkyně o nezákonnosti nejen výše uložené pokuty, ale také úvahy o nesprávnosti uložení peněžitého trestu oproti žalobkyní navrhovanému trestu napomenutí. Obdobné platí i ve vztahu k úvahám žalobkyně o splnění podmínek pro mimořádné snížení výměry pokuty ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky. Žalovaný se použitím procesních institutů zakotvených v § 42 až § 44 zákona o odpovědnosti za přestupky přiměřeně zabýval, a to včetně možného likvidačního účinku ukládaného trestu. Neshledal přitom, že by podmínky pro jejich použití byly naplněny. Žalovaný proto shledává nedůvodnou žalobní argumentaci o nezákonnosti či vadnosti uloženého trestu co do jeho výše z důvodu, že nevzal v potaz možnost mimořádného snížení trestu.

IV. Posouzení věci krajským soudem

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. Ve věci rozhodl za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání.
Napadené rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně soud v rámci soudního přezkumu posuzoval jako jeden celek (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2017, č. j. 6 As 22/2017 – 37; ze dne 22. 7. 2016, č. j. 5 As 254/2015 – 27; ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 101/2016 - 62).
Žaloba není důvodná.
Ze správního spisu krajský soud konstatuje:

- žalobkyně je registrovaným distributorem pohonných hmot, je držitelem povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu a dále povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků z jiných členských zemí v režimu podmíněného osvobození od daně. Žalobkyně na základě povolení přijímá ve volném daňovém oběhu vybrané výrobky za účelem dalšího prodeje a také na základě povolení oprávněného příjemce přijímá v režimu podmíněného osvobození od daně vybrané výrobky dle § 45 odst. 1 písm. e), f), g) zákona o spotřebních daních, v předmětném období mimo jiné i v místě přijímání vybraných výrobků na adrese Areál PROFER PLUS, Panelová 1166, 500 03 Hradec Králové,

- dne 23. 01. 2019 hodin zahájil Celní úřad pro Jihomoravský kraj místní šetření u žalobkyně. Cílem bylo prověření způsobu nákupu a prodeje zkapalněných ropných plynů, ověření způsobu manipulace s nimi, zejména v prostoru areálu PROFER PLUS. Místnímu šetření byl přítomen zplnomocněný zástupce žalobkyně Ing. Pavlech,

- v průběhu místního šetření byl zjištěn, popsán a doložen nákup zkapalněných ropných plynů z daňového skladu dodavatelské společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o. Takto nakoupené zkapalněné ropné plyny byly dopraveny do areálu PROFER PLUS pomocí velkokapacitní automobilové cisterny a následně byly umístěny (přečerpány) do manipulační železniční cisterny,

- v průběhu kontroly byl popsán a doložen případ nákupu zkapalněných ropných plynů, které byly přečerpány přímo do rozvozových autocisteren (nedocházelo k přečerpání do manipulačních železničních cisteren),

- Celní úřad pro Královéhradecký kraj, jakožto místně příslušný správce daně dle místa přijímání vybraných výrobků, byl dožádán k provedení místního šetření v areálu PROFER PLUS dne 27. 3. 2019. Cílem místního šetření byla kontrola zaměřená mimo jiné i na manipulaci a skladování ZRP v železničních cisternách. Místnímu šetření byl přítomen zástupce žalobkyně Ing. Pavlech,

- v průběhu místního šetření byl zjištěn, popsán a doložen nákup zkapalněných ropných plynů z daňového skladu dodavatelské společnosti Kralupol a. s. Takto dopravené zkapalněné ropné plyny do areálu PROFER PLUS v průběhu probíhajícího místního šetření byly opět umístěny do manipulační železniční cisterny a následně rozvezeny, kdy první rozvoz proběhl cca po 2 hodinách,

- dle údajů uvedených v předložených podkladech byly přečerpané zkapalněné ropné plyny umístěny v železničních cisternách v rozmezí několika dní, správní orgán prvního stupně a žalovaný tento způsob nakládání v režimu volného daňového oběhu posoudili jako skladování zkapalněných ropných plynů v zásobnících, jež nejsou pevně spojeny se zemí, tedy jednání, jež je v rozporu s ust. § 45 odst. 9 zákona o spotřebních daních.

- celní úřad rozhodl o přestupku příkazem, vydaným dne 2. 2. 2022; proti němu podala žalobkyně dne 10. 2. 2022 odpor, který doplnila dne 17. 3. 2022,

- dne 11. 5. 2022 správní orgán prvního stupně vydal rozhodnutí o přestupku č. j. 8956-8/2022-550000-12,

- na základě odvolání žalobkyně rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

Krajský soud se nejprve zabýval otázkou přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí; žalobkyně namítala, že žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí neurčitě vymezil skutek, jehož se žalobkyně měla dopustit. Platí přitom, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí je vadou natolik závažnou, že by se jí soud musel zabývat z úřední povinnosti i nad rámec uplatněných žalobních námitek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35). Je-li totiž správní rozhodnutí nepřezkoumatelné, nelze vůbec věcně posuzovat jeho zákonnost a správnost. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud bez jednání zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Rozhodnutí je srozumitelné, pokud je opřeno o dostatek důvodů, z nichž je zřejmé, proč správní orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu má být nepřezkoumatelnost vykládána ve svém skutečném smyslu a zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Krajský soud shledal, že napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti netrpí. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud z toho, že skutkem je jednání, jehož se žalobkyně dopustila dne 27. 3. 2019. Toto jednání je dostatečně určitě v napadeném rozhodnutí popsáno a je dokumentováno podklady ve správním spise. Užití slov „v přesně nezjištěném období“ se jeví jako redundantní a nemá vliv na otázku naplnění skutkové podstaty přestupku. Současně tato nadbytečnost nijak nezasahuje do práv žalobkyně a nemá tedy vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Čas spáchání skutku je fakultativním znakem skutkové podstaty a jeho smyslem je – jak ostatně žalobkyně sama v žalobě zdůrazňovala –, aby sankcionované jednání nebylo zaměnitelné s jiným jednáním a aby tak bylo možno dostát procesním zásadám totožnosti skutku, zamezení dvojímu trestání za totéž a dalším. Krajský soud nemá pochybnosti o tom, jaký skutek byl předmětem správního řízení a za jaký skutek byl žalobkyni uložen správní trest: jednalo se o skutek ze dne 27. 3. 2019. Námitka tedy není důvodná.
Důvodnou neshledal krajský soud ani námitku nesprávného právní posouzení věci ohledně naplnění znaku skutkové podstaty, vyjádřeného slovy „neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí“. Žalobkyně namítala, že její jednání nebylo „skladováním“ zkapalněných ropných plynů, nýbrž se mělo jednat o přečerpávání, manipulaci v rámci přepravy, která byla činěna za účelem měření. Krajský soud tuto námitku neshledal důvodnou. Průběh skutkového děje svědčí o tom, že žalobkyně zkapalněný ropný plyn v předmětné mobilní železniční cisterně – byť na krátkou dobu – skutečně skladovala.
V hypotetické situaci, kdy by zkapalněný ropný plyn byl přečerpán z jedné automobilové cisterny do druhé, v níž by následně pokračovala přeprava, anebo v situaci, kdy by po přečerpání do mobilní železniční cisterny pokračovala další přeprava zkapalněného ropného plynu po železnici právě v této železniční cisterně, by bylo možné dát žalobkyni za pravdu, že přečerpání bylo manipulací v rámci přepravy, nikoli skladováním.
V posuzované věci však nastala odlišná situace, kdy zkapalněný ropný plyn byl přečerpán do železniční cisterny nikoli za účelem další přepravy, ale za účelem toho, aby byl v této cisterně staticky uskladněn, byť po relativně krátkou dobu v řádu jednotek hodin a za účelem případného měření či vážení. Krajský soud souhlasí s žalovaným, že v takovém případě byl ukončen režim přepravy a zkapalněný ropný plyn přešel do režimu skladování. Zda se v tomto režimu nacházel po dobu v řádu minut, hodin či dní, není relevantní. Podstatné je, že žalobkyně plyn do cisterny umístila vedena záměrem, že plyn v této cisterně zůstane (uskladněn) až do započetí další fáze přepravy, k níž byl následně přečerpán do jiných automobilových cisteren. Není relevantní ani skutečnost, že předmětná mobilní železniční cisterna, do níž byl zkapalněný ropný plyn přečerpán, může být – a také v některých případech skutečně je – využívána i pro samotnou přepravu. Podstatná je okolnost, že v daném případě pro samotnou přepravu využita nebyla, ani být využita neměla.
Nemůže být pak pochyb o tom, že žalobkyně porušila § 45 odst. 9 větu druhou zákona o spotřebních daních, který stanoví, že zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem. Žalobkyně tak naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 135f odst. 1 písm. c) téhož zákona, podle něhož platí, že právnická osoba se dopustí přestupku tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) uvedené do volného daňového oběhu odebírané ze zásobníků v kapalné fázi neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí.
Ani další námitky, směrující ke druhu a výměře správního trestu, neshledal krajský soud důvodnými. Uložení správního trestu napomenutí u daného přestupku nelze a priori vyloučit; napomenutí je univerzálním správním trestem, který lze uložit vždy, není-li to zákonem výslovně vyloučeno. Současně nelze přehlédnout, že zákon sankcionuje předmětné jednání uložení pokutou v rozpětí 50 000 – 1 000 000 Kč (srov. § 135f odst. 3 zákona o spotřebních daních). Zakotvením rozpětí s „nenulovou“ spodní hranicí dal zákonodárce najevo, že předmětné jednání vnímá jako závažnější a společensky škodlivější než jiná přestupková jednání, u nichž spodní hranice rozpětí pokuty stanovena není. Za této situace správní orgány důvodně přistoupily k uložení správního trestu pokuty, současně ho však uložily na samé spodní hranici zákonné sazby. Jak žalovaný správně uvedl, pro aplikaci § 42 a § 43 zákona o odpovědnosti za přestupky (podmíněné upuštění od uložení správního trestu, nepodmíněné upuštění od uložení správního trestu) nebyly splněny zákonné podmínky. Institut zakotvený v § 44 zákona o odpovědnosti za přestupky (mimořádné snížení výměry pokuty) má být z povahy věci aplikován pouze ve zcela výjimečných případech a soudu se nejeví, že by posuzovaná věc takovým mimořádným případem byla. Kromě toho jeho aplikace správními orgány je věcí jejich správního uvážení, které – jak známo – podléhá přezkumu ze strany soudu jen ve velmi omezeném rozsahu a není účelem soudního přezkumu nahrazovat správní uvážení uvážením soudním. V dané věci žalovaný správní úvahu k této otázce učinil, když v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že důvody k aplikaci § 44 zákona o odpovědnosti za přestupky neshledal. Jeho správní úvahu sice nelze jakkoli přezkoumat, neboť nic bližšího k okolnostem, které v rámci této úvahy zvažoval, neuvedl. To mu ale nelze vytýkat coby vadu napadeného rozhodnutí, neboť žalovaný se otázkou aplikace § 44 zákona o odpovědnosti za přestupky zabýval zcela nad rámec odvolacích námitek. Krajský soud konstatuje, že pokutu uloženou na samé spodní hranici zákonného rozpětí shledal v dané věci přiměřenou, dostatečně individualizovanou a tedy zákonnou. Tím méně pak bylo namístě uvažovat o zjevné (kvalifikované) nepřiměřenosti sankce, která by odůvodňovala postup podle § 78 odst. 2 s. ř. s., jehož se žalobkyně in eventum domáhala.

V. Závěr a náklady řízení

Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal žalobní námitky nedůvodnými. Neshledal ani vady, k nimž by byl povinen přihlížet z úřední povinnosti, proto žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému jako procesně úspěšnému účastníkovi náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 31. května 2024

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu