Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný (dále též „stěžovatel“) podal včas blanketní kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, jímž zrušil tamtéž uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil platební výměry správce daně ze dne 9. 6. 2022, č. j. 3362036/22/2111‑50523‑202376, č. j. 3362037/22/2111‑50523‑202376, č. j. 3362038/22/2111‑50523‑202376, č. j. 3362039/22/2111‑50523‑202376, č. j. 3362040/22/2111‑50523‑202376, kterými bylo žalobkyni uloženo pět pokut ve výši 1.000 Kč za pět opožděně podaných následných kontrolních hlášení za měsíce červen až říjen 2019.
[2] Dříve, než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji vzal zpět podáním ze dne 30. 7. 2024.
[3] Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět.
[4] Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatel zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s. toto řízení zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2024
Mgr. Aleš Roztočil |
předseda senátu |
