Celé znění judikátu:
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Oulíkové, soudce Josefa Straky a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci
žalobkyně: EKO Logistics s.r.o.
sídlem Tyršova 68, Týnec nad Labem
zastoupená daňovým poradcem AUDAKA s.r.o.
sídlem Husitská 344/63, Praha
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Středočeský kraj
sídlem Na Pankráci 1684/17, Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2023, č. j. 4896380/23/2111-50523-202376
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaný vyrozuměním o převedení přeplatku ze dne 14. 8. 2023, č. j. 3961654/23/2111-50523-202376 (dále „vyrozumění“), informoval žalobkyni o tom, že převádí u žalobkyně evidovaný přeplatek daně z přidané hodnoty v celkové výši 6 247 594 Kč 1) z moci úřední na úhradu nedoplatku daně - pokuty za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením vykázaného ke dni 11. 8. 2023 ve výši 5 000 Kč a 2) na základě žádosti žalobkyně na úhradu daně z příjmů právnických osob ve výši 5 000 000 Kč, a to:
- částkou 5 000 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 15 192 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 164 400 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 75 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 958 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 1 366 087 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 11 902 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 564 165 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 11 394 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 1 438 Kč se dnem úhrady 18. 7. 2023,
- částkou 2 859 389 Kč se dnem úhrady 26. 7. 2023.
Zbývající část vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku vyměření nadměrného odpočtu na daň z přidané hodnoty (dále „DPH“) za zdaňovací období červen 2023, měla být žalobkyni vrácena v částce 1 242 594 Kč.
2. Proti vyrozumění podala žalobkyně námitku, ve které tvrdila, že žalovaný ve vyrozumění uvedl, že žalobkyně měla neuhrazené nedoplatky ve výši 15 192 Kč, 164 400 Kč, 75 Kč, 958 Kč, 1 366 087 Kč, 11 902 Kč, 564 165 Kč, 11 394 Kč, 1 438 Kč a 2 859 389 Kč. Namítala, že žádné takové nedoplatky nikdy neměla, a že v důsledku nařízeného přezkumu, který neskončil, nedoplatek vzniknout nemůže.
3. Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 12. 2023, č. j. 4896380/23/2111-50523-202376 (dále „napadené rozhodnutí“) námitku žalobkyně zamítl. Konstatoval, že žalobkyně nerozporovala převedení přeplatku na DPH ve výši 5 000 Kč na úhradu pokuty za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením. Částky napadené námitkou, které byly vyčísleny ve vyrozumění, však nejsou nedoplatky na DPH, jak se žalobkyně mylně domnívá, ale jedná se o částky přeplatku na DPH, které vznikly v minulosti a které byly převedeny na základě žádosti žalobkyně ze dne 14. 7. 2023. V této žádosti žalobkyně požádala o převedení přeplatku na DPH ve výši 5 000 000 Kč na osobní daňový účet daně z příjmů právnických osob k částečné úhradě zálohy na daň z příjmů právnických osob splatné ke dni 15. 7. 2023. Přeplatek na DPH byl převeden v částce 5 000 000 Kč. Žalovaný nad rámec vypořádání námitky konstatoval, že ve vyrozumění byl chybně vyčíslen přeplatek, který činil ke dni 11. 8. 2023 částku 9 125 532 Kč. Žalobkyni proto měla být vrácena částka 4 101 983 Kč, nikoli 1 242 594 Kč. K vrácení částky ve správné výši došlo dne 24. 8. 2023. Přeplatek ve výši 5 000 000 Kč měl být podle § 155 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „daňový řád“) převeden s datem úhrady 14. 7. 2023, nikoli s daty úhrady 18. 7. 2023 a 26. 7. 2023.
4. Proti napadenému rozhodnutí nyní žalobkyně brojí žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“).
II. Obsah podání účastníků
5. Žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné, protože žalovaný neidentifikoval nedoplatky, o kterých však žalobkyně ve své námitce tvrdila, že je nemá. Poukázala na to, že námitkou brojila proti postupu žalovaného, který přeplatek žalobkyně ve výši 5 000 000 Kč převedl k její žádosti na úhradu nedoplatků. V námitce tvrdila, že žádné nedoplatky nemá. Žalovaný zamítl námitku s tím, že částky nejsou nedoplatkem na DPH. Žalobkyně ale v námitce neuváděla, že jde o DPH. Neví, z čeho to žalovaný dovodil. Žalovaný neuvedl, jaké nedoplatky má na mysli, a jak vznikly. Současně není patrné, proč žalovaný změnil datum úhrady oproti vyrozumění.
6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že je ve shodě s žalobkyní, že žádné nedoplatky neměla. Předmětem sporu je nepochopení obsahu vyrozumění. Žalobkyně dne 14. 7. 2023 požádala o převedení přeplatku na osobním účtu DPH v částce 5 000 000 Kč na účet daně z příjmů právnických osob k částečné úhradě zálohy na tuto daň. Žalovaný žádosti vyhověl. Částky vyjmenované ve vyrozumění jsou dílčími přeplatky na DPH, nikoli nedoplatky. To žalovaný v napadeném rozhodnutí vysvětlil.
7. Soud k projednání věci nařídil ústní jednání, při němž účastníci shrnuli podstatnou část svých procesních stanovisek, na nichž setrvali.
III. Posouzení věci soudem
8. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou.
9. Při přezkumu napadeného rozhodnutí soud vycházel v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je podle § 75 odst. 2 věty prví s. ř. s. vázán.
10. Žaloba je nedůvodná.
11. Soud předně nemůže souhlasit s žalobkyní, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné.
12. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat (srov. např. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, nebo ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38).
13. Těmito nedostatky však napadené rozhodnutí netrpí. Soud v něm naopak nalézá jednoznačnou odpověď na žalobkyninu námitku, že žalobkyně neměla žádné nedoplatky odpovídající částkám uvedeným ve vyrozumění.
14. Žalobkyně se mýlí, dovozuje-li z napadeného rozhodnutí závěr, že by její přeplatky byly převedeny na úhradu nedoplatků. Nic takového žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvedl. Žalovaný naopak jednoznačně vyložil, že částky, které vyčíslil ve vyrozumění, nejsou nedoplatkem na DPH, nýbrž přeplatkem na DPH, který vznikl v minulosti a byl převeden na základě žádosti žalobkyně ze dne 14. 7. 2023. Současně konstatoval, že žalobkyně ve zmiňované žádosti požádala o převedení přeplatku na DPH ve výši 5 000 000 Kč na osobní daňový účet daně z příjmů právnických osob k částečné úhradě zálohy na dani z příjmů právnických osob splatné ke dni 15. 7. 2023. Jinými slovy, žalovaný vysvětlil, že částky uvedené ve vyrozumění – tj. dílčí přeplatky na DPH – nebyly použity na úhradu nedoplatků žalobkyně, ale v souladu s její žádostí byly převedeny na její osobní daňový účet daně z příjmů právnických osob za účelem částečné úhrady zálohy na daň z příjmu právnických osob.
15. Soudu proto nezbývá než konstatovat, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí je jednoznačně vysloven závěr, že žalobkyně neměla nedoplatky. Je proto mylné tvrzení žalobkyně, že žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že přeplatky byly převedeny na úhradu nedoplatků.
16. Podle § 154 odst. 1 daňového řádu „[p]řeplatek je částka, o kterou úhrn plateb a vratek na kreditní straně osobního daňového účtu převyšuje úhrn předpisů a odpisů na debetní straně osobního daňového účtu.“
17. Podle § 155 odst. 1 daňového řádu „[d]daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o
a) vrácení vratitelného přeplatku,
b) použití vratitelného přeplatku na úhradu
1. nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně,
2. zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky,
c) převod vratitelného přeplatku na jiný osobní daňový účet u téhož nebo jiného správce daně.“
18. Jak plyne z obsahu správního spisu, žalobkyně dne 14. 7. 2023 požádala o převod přeplatku na DPH ve výši 5 000 000 Kč evidovaného ke dni 14. 7. 2023 na (svůj) osobní daňový účet daně z příjmů právnických osob k částečné úhradě zálohy na daň z příjmu právnických osob k 15. 7. 2023. Žalovaný její žádosti vyhověl. Z přeplatku na DPH, který u žalobkyně evidoval, převedl částku 5 000 000 Kč na osobní daňový účet daně z příjmů právnických osob žalobkyně k částečné úhradě zálohy na daň z příjmu právnických osob ke dni 15. 7. 2023. Současně z moci úřední převedl částku 5 000 Kč na poplatek za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením vykázaného ke dni 11. 8. 2023.
19. Pro nyní posuzovanou věc je nicméně podstatné, že žalovaný nepřevedl přeplatek za účelem úhrady nedoplatku, jak žalobkyně setrvale tvrdí. V napadeném rozhodnutí tudíž ani nemohl identifikovat žalobkyní tvrzené nedoplatky, neboť ve vztahu k žádným nedoplatkům žalovaný žádnou částku nepřevedl ani nepoužil. V tomto směru je žalobní argumentace zcela lichá, neboť se míjí se skutečným obsahem napadeného rozhodnutí. Žalobkyně patrně mylně zaměňuje pojem nedoplatek s pojmem záloha na daň a s pojmem poplatek za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením. Jedná se však o zcela odlišné instituty, jejichž užití v dané věci žalovaný jednoznačně vysvětlil; v napadeném rozhodnutí výslovně uvedl, že „částky napadené námitkou, které jsou vyčísleny ve vyrozumění o převedení přeplatku, nejsou nedoplatkem na dani z přidané hodnoty, jak se daňový subjekt mylně domnívá, ale naopak se jedná o částky přeplatků na této dani, které vznikly v minulosti a které byly převedeny na základě žádosti daňového subjektu podané dne 14. 7. 2023.“ (důraz přidán).
20. Není důvodné ani tvrzení žalobkyně, že z napadeného rozhodnutí není patrné, proč žalovaný uvedl, že přeplatek měl být převeden s datem úhrady 14. 7. 2023 a nikoli s daty 18. 7. 2023 a 26. 7. 2023, jak je uvedeno ve vyrozumění. Žalovaný hned v úvodu konstatoval, že žádost žalobkyně o převedení přeplatku mu došla dne 14. 7. 2023 (viz první odstavec na str. 1 napadeného rozhodnutí). Dále poukázal na úpravu § 155 odst. 6 daňového řádu, který na posuzovanou věc aplikoval s vyslovením závěru, že „účinky změny v evidenci daní v důsledku použití nebo převodu vratitelného přeplatku nastanou ke dni, kdy došla žádost správci daně, nejdříve však ke dni vzniku vratitelného přeplatku.“ (viz str. 3 a 4 napadeného rozhodnutí) Žalovaný tedy vyslovil zcela jednoznačný právní závěr, že přeplatek měl být převeden s datem úhrady 14. 7. 2023, neboť právě tohoto dne obdržel žádost žalobkyně o převod přeplatku.
21. Žalobkyni lze dát za pravdu pouze v tom, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nesprávně rekapituloval část její námitky. Žalovaný totiž mj. konstatoval, že částky uvedené vy vyrozumění „nejsou nedoplatkem na dani z přidané hodnoty, jak se daňový subjekt mylně domnívá“ (str. 3 napadeného rozhodnutí), ačkoliv žalobkyně ve své námitce nikdy netvrdila, že se jedná o nedoplatek na DPH. Dle soudu se však ze strany žalovaného jednalo pouze o dílčí rekapitulační nepřesnost, která při věcném posouzení námitky zjevně nehrála žádnou podstatnou roli, neboť – jak již bylo zmiňováno – přeplatek ve výši 5 000 000 Kč nebyl převeden na úhradu žádných nedoplatků. Na věcném posouzení žalovaným by se nic nezměnilo ani tehdy, pokud by se námitkou žalobkyně zabýval v užším významu, tedy pokud by zkoumal rozporované částky toliko ve smyslu, zda nejsou nedoplatky na DPH (jak nepřesně citoval) a nikoli nedoplatky obecně. Nejedná se tedy o vadu mající vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
III. Závěr a náklady řízení
22. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalovanému, který byl plně úspěšný, soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť mu žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 19. února 2025
Lenka Oulíková, v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.
