43 Af 2/2020 - 26 | Danovykonzultant.cz

Číslo jednací:	43 Af 2/2020 - 26
Soud:	Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí:	9. 2. 2022
Kategorie:	Daň z přidané hodnoty

Celé znění judikátu:

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobkyně: TERMINAL OIL a.s., IČO: 28921925

sídlem Na Flusárně 168, Příbram III

zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Kokešem

sídlem Na Flusárně 168, Příbram III

proti

žalovanému: Odvolací finanční ředitelství

sídlem Masarykova 427/31, Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2019, č. j. 46715/19/5300-22443-712878,

takto:

Žaloba se zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci a obsah podání účastníků

Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný změnil rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu (dále jen „správce daně“) ze dne 18. 6. 2019, č. j. 97622/19/4223-21792-403123 (dále jen „platební výměr“), tak, že nahradil část textu platebního výměru. Platebním výměrem ve znění napadeného rozhodnutí tak správce daně uložil žalobkyni podle § 101h odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 4. 2019 (dále jen „zákon o DPH“) pokutu podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH za nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za období měsíce března roku 2019. Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení stanovená ve výzvě ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů ze dne 7. 5. 2019 uplynula dne 15. 5. 2019, přičemž žalobkyně následné kontrolní hlášení za předmětné období ve stanovené lhůtě nepodala. Správce daně uložil žalobkyni pokutu ve výši 30 000 Kč.
Žalobkyně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí a neoprávněné omezení jejích práv. Podle žalobkyně nebyl dán důvod pro vyměření pokuty a žalovaný se také řádně nevypořádal s námitkami, podle nichž nemůže nést odpovědnost za krátkodobé prodlení při podání následného kontrolního hlášení.
Žalobkyně činí nesporným, že jí byla dne 7. 5. 2019 doručena výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů (dále jen „výzva“) a že následné kontrolní hlášení podala až 21. 5. 2019, avšak podle žalobkyně nastal důvod, který ji zbavuje odpovědnosti za toto prodlení, přičemž správce daně a žalovaný měli tento důvod akceptovat. Za prodlení s podáním následného kontrolního hlášení může podle žalobkyně její obchodní partner, společnost P3CHEM s.r.o., IČO: 27266885 (dále jen společnost P3CHEM“), která chybně reportovala faktury, které následně opravila, a v návaznosti na to opravila i vlastní kontrolní hlášení. Žalobkyně opravila své kontrolní hlášení okamžitě poté, co získala od společnosti P3CHEM veškeré relevantní údaje. Žalobkyně si je vědoma, že podala následné kontrolní hlášení opožděně, avšak podle jejího názoru nemůže být za toto krátkodobé pochybení odpovědná. Žalovaný se uvedenou námitkou nezabýval a v odůvodnění napadeného rozhodnutí se s ní nijak nevypořádal. Napadené rozhodnutí je tak podle žalobkyně nepřezkoumatelné. I kdyby bylo shledáno napadené rozhodnutí správným, není možné žalobkyni podle jejího názoru sankcionovat za omluvitelné prodlení, které trvalo 6 dní.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí. Poukázal na to, že uplatněné žalobní body jsou totožné s odvolacími námitkami, se kterými se vypořádal v napadeném rozhodnutí. Pokuty za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením upravené v § 101h odst. 1 zákona o DPH jsou koncipovány jako sankce vznikající se zákona při naplnění skutkové podstaty a rozhodnutí o uložení pokuty má toliko deklaratorní charakter. Zákon o DPH nedává správci daně žádný prostor pro uvážení o výši pokuty. Žalovaný má za to, že žalobkyně tím, že nepodala v náhradní lhůtě pěti pracovních dní následné kontrolní hlášení, naplnila skutkovou podstatu podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH a vznikla jí tak povinnost uhradit pokutu. Výzva byla žalobkyni doručena dne 7. 5. 2019 a následné kontrolní hlášení podala žalobkyně až dne 21. 5. 2019. Pokuta ve výši 30 000 Kč pak byla předepsána správcem daně v souladu se zákonem. Žalovaný má za to, že se v napadeném rozhodnutí vypořádal s odvolacími námitkami, a proto setrval na názoru, že pochybení společnosti P3CHEM nezakládá překážku objektivního charakteru, která by žalobkyni znemožnila podat následné kontrolní hlášení.

Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu

Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobami k tomu oprávněnými a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou.
Soud při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž ho přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud o žalobě rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť účastníci k výzvě soudu s náležitým poučením neuvedli, že by s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasili.

Podstatný obsah správního spisu

Ze správního spisu soud zjistil, že dne 25. 4. 2019 obdržel správce daně od žalobkyně kontrolní hlášení podané podle § 101c a násl. zákona o DPH. Dne 7. 5. 2019 byla žalobkyni doručena výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů ze dne 7. 5. 2019 (dále jen „výzva“), kterou správce daně žalobkyni vyzval, aby do 5 pracovních dní od oznámení této výzvy změnila, doplnila nebo potvrdila údaje uvedené v oddíle B.2 kontrolního hlášení za období měsíce března roku 2019. Žalobkyně byla poučena o tom, že v případě nepodání následného kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě jí vzniká podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč.
Dne 21. 5. 2019 doručila žalobkyně správci daně kontrolní hlášení podle § 101c a násl. zákona o DPH, které obsahovalo identifikaci čísla jednacího výše uvedené výzvy k podání následného kontrolního hlášení.
Dne 18. 6. 2019 vydal správce daně platební výměr, kterým vyměřil žalobkyni pokutu ve výši 30 000 Kč za nepodání následného kontrolního hlášení za období březen 2019. V odůvodnění uvedl, že dne 7. 5. 2019 vyzval žalobkyni k podání následného kontrolního hlášení ve lhůtě 5 pracovních dní od oznámení výzvy, avšak stanovená lhůta marně uplynula dne 15. 5. 2019. Žalobkyně podala následné kontrolní hlášení až dne 21. 5. 2019.
Správci daně bylo dne 16. 7. 2019 doručeno odvolání žalobkyně, ve kterém uvedla, že za opožděnost podaného následného kontrolního hlášení nenese odpovědnost, neboť její obchodní partner společnost P3CHEM chybně reportovala faktury. Následně opravila své kontrolní hlášení a žalobkyně okamžitě poté, co získala od společnosti P3CHEM nezbytné informace, podala následné kontrolní hlášení. Žalobkyně opakovaně upozornila na to, že byla v prodlení s podáním následného kontrolního hlášení pouze 6 dní. Podle názoru žalobkyně byly splněny podmínky pro prominutí pokuty, a to zčásti nebo zcela.
O podaném odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že změnil část textu platebního výměru tím způsobem, že doplnil část popisu skutku o informaci, že žalobkyně nepodala následné kontrolní hlášení na základě výzvy doručené žalobkyni dne 7. 5. 2019 ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za období březen 2019, přičemž lhůta pro podání následného kontrolního hlášení marně uplynula dne 15. 5. 2019. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný nejprve shrnul skutkový stav, odvolací důvody a právní základ případu, který následně aplikoval na skutkový stav, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, neboť pokuta za nepodání následného kontrolního hlášení byla uložena ve správné výši (zákon nepřipouští vyměření pokuty v jiné částce než 30 000 Kč) a současně žalovaný nevyhodnotil důvody pro opožděné podání následného kontrolního hlášení jako omluvitelné, neboť pochybení na straně obchodního partnera žalobkyně nezakládá překážku objektivního charakteru, která by bránila žalobkyni podat následné kontrolní hlášení.

Posouzení žaloby

Podle § 101g odst. 2 zákona o DPH správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil.
Podle § 101g odst. 3 zákona o DPH je plátce povinen do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy podle odstavce 2 nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení; pokud není toto následné kontrolní hlášení včas podáno, odstavec 1 se nepoužije.
Podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení.
Podle § 101h odst. 4 zákona o DPH o povinnosti platit pokutu podle odstavce 1 rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.
Podle názoru žalobkyně měl správce daně a následně žalovaný zohlednit, že žalobkyně nezavinila, že podala následné kontrolní hlášení opožděně, jelikož byla závislá na odpovědi obchodního partnera, přičemž jakmile obdržela od obchodního partnera potřebné informace, okamžitě následné kontrolní hlášení podala. Zároveň žalobkyně namítala, že se žalovaný touto námitkou nezabýval dostatečně a napadené rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné.
Soud nejprve upozorňuje na nález Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 32/15, uveř. pod č. 40/2017 Sb., v němž Ústavní soud akceptoval sankční mechanismus upravený ustanovením § 101h zákona o DPH jako ústavně konformní a odůvodnil to mj. následovně: „Ohledně navrhovateli namítaného neústavního deficitu sankcí spojených s porušením povinností vztahujících se ke kontrolnímu hlášení je v prvé řadě nutno poukázat na v mezidobí přijatou právní úpravu s účinností od 29. 7. 2016. Nová ustanovení § 101j a 101k zákona o dani z přidané hodnoty byla do zákona vložena již zmíněným zákonem č. 243/2016 Sb. (…). Odtud je zřejmé, že hlavní důvody, pro které navrhovatelé pokládají ustanovení § 101h zákona č. 235/2004., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 360/2014 Sb., za protiústavní, tedy fixní sankce bez možnosti jejich prominutí nebo modifikace a s nimi spojená nemožnost správního orgánu individuálně věc posoudit a pokutu moderovat, byly touto novelizací odstraněny.“ Ústavní soud označil za přiměřenou pokutu ve výši 30 000 Kč, přičemž uvedl, že „[n]a druhou stranu nelze odhlédnout od skutečnosti, že pokuta ve výši 30 000 Kč nepředstavuje pro plátce povinného podat kontrolní hlášení nadmíru velké břímě. Plátcem DPH se totiž stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku teprve tehdy, když její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 6 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty). Dle názoru Ústavního soudu tedy zpravidla nepůjde o subjekt, u něhož by z hlediska jeho příjmů a vůbec jeho schopnosti pokutu uhradit bylo možno očekávat ´rdousící efekt´ v souvislosti s takto uloženou sankcí.“ S tímto právním názorem se Ústavní soud ztotožnil i v usnesení ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. III. ÚS 382/19, a následně i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 12. 2020, č. j. 6 Afs 205/2020-32, ve kterém jednak potvrdil, že pokuta uložená podle § 101h odst. 1 zákona o DPH vzniká ex lege porušením uvedené povinnosti a že navíc při vyměření této pokuty není správní orgán nadán diskreční pravomocí.
Přestože je sankce podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH stanovena fixně a správce daně nebo žalovaný nemají možnost správního uvážení ohledně výše této pokuty, měla žalobkyně možnost podat podle § 101k zákona o DPH žádost o prominutí této sankce. Až v případném řízení o prominutí uložené pokuty dle § 101k zákona o DPH může správce daně výši pokuty modifikovat ve vazbě na konkrétní okolnosti posuzovaného případu a pokutu zčásti nebo zcela prominout (viz shora zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 205/2020-32, bod 19). Žalobkyně však žádost o prominutí pokuty nepodala a pouze namítala, že jí neměla být pokuta uložena, protože nezavinila opožděné podání následného kontrolního hlášení.
Správce daně postupoval v souladu se zákonem, pokud žalobkyni uložil platebním výměrem pokutu ve výši 30 000 Kč za opožděně podané následné kontrolní hlášení. Žalobkyni byla dne 7. 5. 2019 doručena výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů, přičemž v této výzvě byla stanovena lhůta pro podání následného kontrolního hlášení do 5 pracovních dnů. Žalobkyně byla zároveň poučena o sankci, která jí hrozí v případě nedodání následného kontrolního hlášení. Žalobkyně podala následné kontrolní hlášení až dne 21. 5. 2019, a nesplnila tak lhůtu pro podání následného kontrolního hlášení stanovenou ve výzvě. Žalobkyni vznikla ex lege povinnost zaplatit pokutu ve výši 30 000 Kč, která byla následně uložena v platebním výměru. Jelikož žalobkyně nepodala žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, nebyl správce daně resp. žalovaný oprávněn rozhodnout o prominutí této pokuty. Samotná výše sankce uložené ve smyslu § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH je fixní a správce daně nedisponuje diskreční pravomocí při jejím ukládání a nemůže stanovit pokutu v jiné částce než právě 30 000 Kč. Při uložení povinnosti zaplatit pokutu podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH neposuzuje správce daně ani žalovaný důvody, pro které došlo k nepodání následného kontrolního hlášení (včas), tyto důvody jsou posuzovány až při rozhodování o žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
V souvislosti s námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí z důvodu, že se žalovaný dle názoru žalobkyně nedostatečně vypořádal s námitkami uplatněnými v odvolání, odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2010, č. j. 9 As 66/2009-46, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „[z] odůvodnění rozhodnutí správního orgánu musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předstírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a jaké úvahy jej vedly k uložení sankce v konkrétní výši (§ 68 odst. 3 správního řádu z roku 2004).“
Žalovaný na námitku žalobkyně, že nemůže odpovídat za prodlení s podáním následného kontrolního hlášení, když vyčkávala na informace od svého obchodního partnera, a jedná se tak o omluvitelné pochybení, výslovně reagoval v odstavcích [19] – [22] napadeného rozhodnutí, přičemž srozumitelně aplikoval jím zastávaný právní názor na zjištěný skutkový stav již v části [14] – [18] napadeného rozhodnutí. Žalovaný vypořádal námitku žalobkyně jako nedůvodnou, neboť povinnost zaplatit pokutu za nedodání následného kontrolního hlášení včas vzniká ex lege, nikoli rozhodnutím správce daně nebo žalovaného, a dále nevyhodnotil důvody, pro které žalobkyně neodeslala následné kontrolní hlášení jako překážku objektivního charakteru. Žalobkyně mohla a měla vyhovět výzvě i tak, že by potvrdila dříve podané kontrolní hlášení a poté, co by získala relevantní údaje od svého obchodního partnera, by podala další následné kontrolní hlášení. Napadené rozhodnutí tak obsahuje srozumitelnou úvahu žalovaného o podstatě odvolacích námitek a z této úvahy je seznatelné, proč je považovala za nedůvodné. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a žalobní bod není důvodný.
V projednávaném případě správce daně ani žalovaný nepochybili, pokud žalobkyni platebním výměrem stanovili pokutu ve výši 30 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH, neboť žalobkyně nepodala včas dodatečné kontrolní hlášení, k jehož podání byla vyzvána výzvou doručenou žalobkyni dne 7. 5. 2019. Důvody, proč se tak stalo, by bylo možné posoudit jen v samostatném řízení o prominutí pokuty podle § 101k zákona o DPH, nikoliv však v řízení o uložení pokuty podle § 101h zákona o DPH.

Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

Vzhledem k tomu, že jsou žalobní body nedůvodné a soud nezjistil žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, zamítl žalobu jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost a ostatně je ani nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 9. února 2022

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.