Správce daně uložil žalobci pokutu za pozdní podání přiznání (nepodal jej) s tím, že mezi stranami bylo sporné, zda mělo být přiznání podáno (subjekt tvrdil, že metylester řepkového oleje nebyl vybraným výrobkem a tedy předmětem spotřební daně).
Daňový subjekt rozhodnutí o vyměření daně ze dne 16.2. 2015 napadl u soudu a ten jej v prosinci 2017 zrušil. S ohledem na tuto skutečnost zrušil i sporné rozhodnutí o uložení pokuty.
NSS však dal za pravdu správci daně a uvedl, že pokutu bylo možné uložit, pokud v době jejího uložení (18.2. 2015) existoval rozhodnutí o vyměření daně (byť nepravomocné), které její uložení umožnilo, byť toto rozhodnutí bylo následně zrušeno. Krajský soud je povinen vycházet ze skutkového a právního stavu platného v době vydání rozhodnutí a ten uložení pokuty umožnil.
