Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .
- Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost směřující proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo zrušeno rozhodnutí stěžovatele ze dne 20. 5. 2015 č. j. 15902/15/5300-21442-711315, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu ze dne 31. 10. 2014 č. j. 225036/14/4000-27802-108545, kterým nebylo vyhověno požadavku žalobce na vrácení přeplatku na dani z přidané hodnoty.
[2] Podáním ze dne 10. 8. 2018 vzal stěžovatel podanou kasační stížnost zpět.
[3] Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti a stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět ještě před tím, než o ní bylo rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud podle citovaných ustanovení ve spojení s § 120 s. ř. s. a řízení o kasační stížnosti zastavil.
[4] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno, s výjimkou případů, kdy vzal navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. O takový případ se ovšem v předmětné věci nejedná.
P o u č e n í :
Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).
V Brně dne 22. srpna 2018
Mgr. Ondřej Mrákota
předseda senátu
