Správce daně vyzval společnost KOVÁŘ plus jakožto ručitele k zaplacení daně za jeho dodavatele, který ji neodvedl. Důvodem bylo to, že mu zaplatil na účet vedený v zahraničí ačkoliv ještě krátce předtím platil na účet vedený v tuzemsku (do zahraničí začal platit poté, co byla zahájena exekuce u dodavatele a český účet zablokován).
Krajský soud rozhodnutí zrušil s tím, že je dle jeho názoru právní úprava §§ 109 (2) ZDPH neústavní a v rozporu s evropským právem.
Tento argument NSS odmítl a uvedl, že sice zákon výslovně nestanovuje že by před aplikací 109 (2) měl být proveden znalostní test, tedy že plátce věděl či mohl vědět že bude daň nezaplacena, tato podmínka dle jeho názoru vyplývá již z prvního odstavce a právní úprava je tedy v souladu s ústavou a evropskými předpisy, jen je ji potřeba "dotvořit" a znalostní test aplikovat.
V daném případě však dle NSS správce daně vědomí či možnost vědomí plátce o podvodu neprokázal a pouze spekuloval. Rozsudek KS tedy zrušil, ale v zásadě dal za pravdu plátci, že v jeho případě nebyla aplikace § 109 (2) na místě, jelikož správce daně neprokázal jeho vědomí či možné vědomí o podvodu.
