Celé znění judikátu:
zastoupený advokátem Mgr. Petrem Smejkalem
AK Kříženecký & partneři s.r.o.
se sídlem Na Sadech 21, 370 01 České Budějovice
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v Českých Budějovicích
se sídlem F. A. Gerstnera 1/5, 370 01 České Budějovice
o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 22. 3. 2018 č. j. 592285/18/2201-52521-30479
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Věc se postupuje Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj, územní pracoviště v Českých Budějovicích, se sídlem F. A. Gerstnera 1/5.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobce se podanou žalobou dne 21. 5. 2018 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) domáhal zrušení platebního výměru žalovaného vyměřující žalobci daň z přidané hodnoty za III. čtvrtletí 2016 ze dne 22. 3. 2018 č. j. 590324/18/2201-52521-304749.
- Žalobce v žalobě uvedl, že rozhodnutí považuje za nezákonné z důvodů, které specifikoval pod bodem II. žaloby. Současně uvedl, že vzhledem k tomu, že byl poučen, že jedná se o případ uvedení v § 140 odst. 4 daňového řádu a není proti rozhodnutí žalovaného přípustné odvolání, podal správní žalobu přímo ke správnímu soudu. Rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 22. 3. 2018 a žaloba je tudíž podána včas.
- Žalobce k žalobě přiložil platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 22. 3. 2018 č. j. 592285/18/2201-52521-304749, který byl vydán na základě výsledků daňové kontroly a zprávy o daňové kontrole ze dne 19. 3. 2018 č. j. 388078/18/2201-61562-307401 a žalobci byla tímto výměrem vyměřena za IV. čtvrtletí roku 2016 daň z přidané hodnoty na výstupu ve výši 5.281.500 Kč a odpočet daně ve výši 17.723 Kč. Součástí platebního výměru je odůvodnění, ve kterém je uvedeno, že za odůvodnění se podle § 147 odst. 4 daňového řádu považuje zpráva o daňové kontrole č. j. 388078/18/2201-61562-307401 ze dne 19. 3. 2018. Součástí platebního výměru je poučení, že proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat (§140 odst. 4 daňového řádu).
- Krajský soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v dané věci splněny všechny podmínky, za nichž může řízení o žalobě proběhnout, přičemž zjistil, že tomu tak není.
- Přezkum správních rozhodnutí, v oblasti správního rozhodnutí, je založeno na principu subsidiarity soudního přezkumu správních rozhodnutí. Ochrany práv u soudu se lze domáhat pouze po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, což vyplývá z § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). Pokud účastník řízení nevyčerpá řádné opravné prostředky, je jeho žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná ve smyslu § 68 písm. a) s.ř.s. a jako taková musí být odmítnuta. Stejně tak musí být postupováno tehdy, pokud nejsou v řízení před správními orgány vyčerpány řádné opravné prostředky, které umožňuje použít předpis upravující řízení před správním orgánem, pokud správní orgán uvedl účastníka řízení v omyl nesprávným poučením o nepřípustnosti opravného prostředku. Jinými slovy řečeno, pokud žalobce nezavinil nevyčerpání opravného prostředku, ale řídil se pouze chybným poučením správního orgánu.
- To dopadá na projednávanou věc. Žalobce byl v platebním výměru sice poučen, že se proti platebnímu výměru nelze odvolat s odkazem na § 140 odst. 4 daňového řádu, toto poučení však bylo nesprávné.
- Podle § 105 odst. 4 daňového řádu neodchyluje-li se vyměřená daň od daně tvrzené daňovým subjektem, nelze se proti platebnímu výměru, kterým je tato daň stanovena, odvolat; to neplatí, pokud byl platební výměr vydán na základě rozhodnutí o závazném posouzení.
- V konkrétním případě, jak z výroku platebního výměru, tak i z jeho odůvodnění vyplývá, platební výměr byl vydán na základě daňové kontroly provedené u žalobce, která byla zakončena zprávou o daňové kontrole ze dne 19. 3. 2018 č. j. 388078/18/2201-61562-307401. Toto potvrdil i žalobce v žalobě.
- Jednalo se proto o platební výměr, který byl vydán na základě provedené daňové kontroly, ať již se jednalo o stejnou nebo jinou výši daně než daňový subjekt přiznal a tento platební výměr byl žalobci doručen a proti tomuto rozhodnutí je tudíž odvolání přípustné.
- Podle § 46 odst. 5 s.ř.s. platí, že podal-li navrhovatel soudu návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.
- V citovaném ustanovení jsou obsaženy tři předpoklady a lze podle něho postupovat tehdy, pokud jsou splněny všechny tři podmínky současně. Navrhovatel podal ve správním soudnictví návrh směřující proti rozhodnutí, které obsahuje nesprávné poučení o nepřípustnosti opravného prostředku v rámci veřejné správy a navrhovatel v souladu s tímto nesprávným poučením takový opravný prostředek nepodal.
- V konkrétním případě soud shledal splnění všech tří podmínek, a to podání návrhu (žaloby) ve správním soudnictví, kdy návrh byl podán včas ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 1 s.ř.s. Návrh směřoval proti rozhodnutí, které obsahovalo nesprávné poučení o nepřípustnosti opravného prostředku a taktéž navrhovatel v souladu s tímto nesprávným poučením, jak vyplývá i z jeho žaloby, takový opravný prostředek nepodal.
- Zákonné podmínky pro postup podle § 46 odst. 5 s.ř.s. byly splněny, a soud proto postupoval v souladu s tímto ustanovením a podanou žalobu odmítl. Současně pod výrokem II. tohoto usnesení postoupil věc k vyřízení podaného návrhu jako opravného prostředku správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
- Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Soud z toho důvodu nepřistoupil ani k vybrání soudního poplatku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích 28. května 2018
JUDr. Marie Trnková v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.
