Kasační/ústavní stížnost:
8 Afs 169/2022
Celé znění judikátu:
žalobce: CZT, a.s., IČO: 25272322
sídlem Lísková 1513, 286 01 Čáslav
proti
žalovanému: Celní úřad pro Pardubický kraj
sídlem Palackého 2659, 530 02 Pardubice
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. 78721/2020-590000-42,
takto:
I. V řízení se pokračuje.
II. Rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 29. 6. 2020, č. j. 78721/2020-590000-42, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
III. Žalovaný je povinen do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.000Kč.
Odůvodnění:
- Žalobce se žalobou ze dne 4. 9. 2020 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. 78721/2020-590000-42, jímž žalovaný nařídil na základě
a) rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 24. 2. 2016, č. j. 12432/2016-590000- 31,
b) rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 24. 2. 2016, č. j. 12429/2016-590000- 31,
c) rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 7. 3. 2016, č. j. 14667/2016-590000-31,
d) rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 7. 3. 2016, č. j. 14684/2016-590000-31,
e) rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 7. 3. 2016, č. j. 14667/2016-590000-31,
daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky.
- V žalobě žalobce namítal „neexistenci exekučních titulů“. Žalovaný vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou.
- Rozsudkem ze dne 16. 9. 2020, č. j. 52 Af 37/2017 – 116, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích zrušil všechny exekuční tituly uvedené v bodě 1 sub a) až e) tohoto rozsudku. Žalovaný proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2020, č. j. 52 Af 37/2017 – 116, podal kasační stížnost, která byla u Nejvyššího správního soudu evidována pod sp. zn. 1 Afs 356/2020.
- Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu (§ 178 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též „daňový řád“). Mezi předpoklady pro nařízení exekuce patří mimo jiné existence exekučního titulu, jeho vykonatelnost, zachování prekluzivní lhůty pro vymáhání a postižitelnost předmětu exekuce (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2019, č. j. Afs 155/2018 – 26, bod 19).
- Nejvyšší správní soud v minulosti opakovaně vyslovil, že při přezkumu rozhodnutí vydaných v exekučním řízení je soud povinen přihlédnout i ke skutečnostem nastalým po ukončení exekučního řízení, pokud jde o skutečnosti zpochybňující existenci exekučního titulu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 9 Afs 28/2011 – 181, a ze dne 27. 3. 2019, č. j. 1 As 336/2018 - 25).
- Vzhledem k výše uvedenému soud usnesením ze dne 28. 4. 2021, č. j. 52 Af 54/2020 – 59, podle § 48 odst. 3 písm. d) zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. 78721/2020-590000-42, přerušil do právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2020, č. j. 52 Af 37/2017-116, neboť elementárním předpokladem pro nařízení a vedení exekuce je existence exekučního titulu. Tento postup ostatně navrhl i sám žalovaný (viz list číslo 56 soudního spisu) a ani žalobce proti němu nic nenamítal.
- Z úřední činnosti soud zjistil, že rozsudkem ze dne 7. 4. 2022, č. j. 1 Afs 356/2020 – 145, Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2020, č. j. 52 Af 37/2017 – 116. Definitivně tak byla vyřešena otázka právní existence exekučních titulů, k jejichž výkonu žalovaný nařídil žalobou napadeným rozhodnutím daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky.
- Soud proto nejprve rozhodl, že se v řízení pokračuje (§ 48 odst. 6 s. ř. s.; výrok I) a současně zrušil žalobou napadený exekuční příkaz (§ 78 odst. 1 s. ř. s.; výrok II), neboť všechny exekuční tituly, k jejichž výkonu byla exekuce nařízena, byly zrušeny a přestaly právně existovat. Vykonatelný exekuční titul je, jak již bylo vysvětleno výše, conditio sine qua non exekuce a soud je při přezkumu rozhodnutí vydaných v exekučním řízení povinen k odpadnutí této podmínky přihlédnout, byť k této skutečnosti došlo až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 9 Afs 28/2011 – 181, a ze dne 27. 3. 2019, č. j. 1 As 336/2018 - 25). Pro úplnost soud dodává, že za těchto okolností bylo zcela nadbytečné zabývat se dalšími námitkami účastníků, neboť tyto by nebyly způsobilé změnit výrok rozhodnutí soudu (srov. - mutatis mutandis - nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08, bod 24).
- O náhradě nákladů řízení rozhodl (výrok III) soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. a procesně neúspěšnému žalovanému uložil povinnost nahradit procesně úspěšnému žalobci náklady řízení tvořené zaplaceným soudním poplatkem za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (3.000 Kč).
Poučení:
Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Pardubice 22. června 2022
JUDr. Jan Dvořák v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje
