Kasační/ústavní stížnost:
7 Afs 199/2025
Celé znění judikátu:
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Servatech, s. r. o., IČO: 29040591
sídlem Záběhlická 134/95, Praha 10
zastoupena advokátkou JUDr. Michaelou Pechovou Vosátkovu
sídlem Eliášova 922/21, Praha 6
proti
žalovanému: Generální ředitelství cel
sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2023, č. j. 1251-3/2023-900000-311,
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Celní úřad pro Středočeský kraj (dále jen „celní úřad“) zahájil dne 14. 3. 2022 kontrolu po propuštění zboží s předmětem ověření správnosti sazebního zařazení deklarovaného zboží v celních prohlášeních přijatých celních úřadem v období od 21. 10. 2019 do 13. 12. 2021. Žalobkyně v nich zboží popsala jako „Zařízení pro příjem, konverzi a vysílání regeneraci hlasu, obrazu nebo jiných dat, včetně přepínacích a směrovacích přístrojů“ s doplněním „(kromě telefonních přístrojů, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě), komunikační náramky“ a označením zboží, které bylo sazebně zařazeno do podpoložky KN 8517 62 00 (podpoložky Taricu 00), k níž se vázalo clo v sazbě 0 %.
2. Na základě zprávy o kontrole č. j. 349051-2/2022-610000-51 celní úřad vydal dne 29. 7. 2022 celkem 50 dodatečných platebních výměrů, jimiž žalobkyni doměřil dovozní clo v celkové výši 247 045 Kč. Shledal, že zboží uvedené v části „Přehled a popis zboží ověřovaného zboží – část I.“ zprávy o kontrole mělo být na základě svých objektivních vlastností, znaků a charakteristik sazebně zařazeno do podpoložky KN 9102 12 00 (podpoložky 00) s celní sazbou 4,5 %. Naopak u výrobků uvedených v „přehledu zboží ověřovaného zboží část II. a III.“ zprávy o kontrole celní úřad nesprávnost sazebního zařazení do podpoložky KN 8517 62 00 (podpoložka Taric 00) neshledal.
3. Žalobkyně podala proti všem dodatečným platebním výměrům obsahově totožná odvolání, v nichž namítla, že sazební zařazení dotčeného zboží bylo v rozporu s jeho povahou i závaznými informacemi o sazebním zařazení zboží (dále jen „závazné informace“). Argumentovala zejména tím, že dotčené výrobky jsou závislé na mobilním telefonu a nemohu fungovat samostatně. Ani nemohou samostatně ukazovat čas a datum.
4. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím změnil 48 dodatečných platebních výměrů (2 odvolání byla posouzena jako opožděná samostatným rozhodnutím celního úřadu) tak, že provedl pouze formální změnu popisu multifunkčních zařízení na „chytré hodinky a fitness náramky – multifunkční zařízení nošené na zápěstí ruky a používané ve spojení s mobilním telefonem s určující funkcí měření a zobrazování času“. Změnu odůvodnil tím, že nově formulovaný popis lépe odpovídal skutkovým zjištěním.
5. Dále připomněl, že podstata sporu spočívá v zařazení výrobků modelových řad Xiaomi Mi Band 3, Xiaomi Mi Band 4, Xiaomi Mi Band 5, Xiaomi Mi Band 6, Samsung R370 Galaxy Fit Black, Huawei Honor Black, Honor Band 5, Honor Band 5 Black, Xiaomi Amazfit BIP, Xiaomi Amazfit BIP S, Xiaomi Amazfit Black, Xiaomi Amazfit GTS A1914, Xiaomi Amazfit GTR, Xiaomi Amazfit GTR 47, Xiaomi Amazfit T-Rex A1919 Black, Xiaomi Amazfit GTR 42, Xiaomi Verge, Xiaomi Haylou LS02, Xiaomi Haylou LS05 Solar, Xiaomi Mi Watch, Xiaomi Mi Watch Lite, Huawei Watch GT, Honor Magic Watch 2 42 mm do čísla 9120 jakožto multifunkčních zařízení.
6. K sazebnímu zařazení fitness náramků a chytrých hodinek žalovaný zdůraznil, že pro zařazování výrobků do jednotlivých (pod)položek celního sazebníku existují pravidla. Z těchto pravidel vyplývá, že nelze‑li u víceúčelového (multifunkčního) výrobku určit jeho převažující funkci, má být tento výrobek zařazen do posledního z čísel, která přicházejí stejnou měrou v úvahu. Dotčené fitness náramky a chytré hodinky měly komunikační schopnost zajišťující servisní činnost (a nikoliv nadstandardní interaktivní komunikaci jako například telefonický hovor, SMS či e‑maily) a funkci měření a přenášení určitých údajů (kroků, tepové frekvence atp.) na propojené zařízení, která byla srovnatelně využitelná s funkcí měření a zobrazování času, na níž je současně závislá i další funkce těchto výrobků (například měření tepové frekvence se neobjede bez časový intervalů). Jednalo se tak o multifunkční zařízení, přičemž žalovaný za aplikace výše popsaných pravidel dospěl k závěru, že tyto konkrétní fitness náramky a chytré hodinky měly být sazebně zařazeny do podpoložky 9102 12 00.
7. Na podporu správnosti svých závěrů žalovaný odkázal na 183. zasedání Výboru pro celní kodex ve věci „chytrých hodinek“ a 213. zasedání ve věci „chytrých náramků“. Z těchto stanovisek podle žalovaného vyplývá, že multifunkční zařízení jako hodinky s více funkcemi (sledování aktivity, zobrazení notifikací, měření zdraví atd.) by bylo možné sazebně řadit do kategorie 8517 až ve chvíli, pokud by jejich funkcionalita spočívala i v přijímání a uskutečnění hovorů přes hostitelská zařízení, prohlížení příchozích e-mailů a tak dále.
8. Žalobkyní překládané závazné informace č. NL BTI 2021-0584 a č. PL BTI WIT-2021-000862 žalovaný vyhodnotil po formální i věcné stránce. U obou současně shledal, že nebyly vydány ve věci žalobkyně, a nemohly tak vyvolat právní účinky, k nimž by celní orgány musely přihlédnout z úřední povinnosti. Po věcné stránce k polské závazné informaci uvedl, že předmětem posouzení byl výrobek, který se v podstatných ohledech lišil od multifunkčních zařízení – po odpojení od mobilního zařízení nemohl nadále měřit ani zobrazovat čas, nejednalo se tedy o funkci rovnocennou s ostatními. Proto nemohla být tato závazná informace použita jako důkaz o sazebním zařazení multifunkčního zařízení. V případě holandské závazné informace dospěl žalovaný k závěru, že holandské celní orgány vycházely z nesprávně zhodnoceného skutkového stavu. Věcně nesprávná závazná informace přitom nemůže být důkazem prokazujícím sazební zařazení.
9. Žalovaný nepřisvědčil ani odvolací námitce, podle které byl postup celních úřadů v rozporu s judikaturou. Odkazovala-li žalobkyně na judikaturu soudů, činila tak pouze obecně.
II. Obsah žaloby
10. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
11. Nesouhlasí se sazebním zařazením fitness náramků a jejich označením za multifunkční zařízení, u nějž není možné určit hlavní funkci. Celní orgány podle ní opomenuly, že pro celní zařazení je ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále též „Soudní dvůr“ nebo „SDEU“) rozhodný „okamžik proclení“. V tomto okamžiku byly fitness náramky uživatelsky a hodnotově zcela bezcenné, neboť nebyly připojeny k mobilnímu telefonu. O tom je uživatel poučen i v návodu k fitness náramkům. Fitness náramky není možné bez komunikace s mobilním telefonem zprovoznit a používat tak, aby plnily svou funkci (notifikace SMS, zmeškaných volání, počet kroků či spálených kalorií). Stejně tak fitness náramky před komunikací s mobilním telefonem neukazují čas. Nefungují tedy samostatně a jsou kompletně vázány na datovou komunikaci s mobilním zařízením, a to po celou dobu jejich užívání. Právě tato komunikační závislost dělá z fitness náramků podle žalobkyně výrobek podřízený mobilnímu telefonu. Pokud se chytrý náramek vybije, musí být opět spárován s mobilním telefonem, protože neumožňuje samostatné nastavení času.
12. V okamžiku proclení je tak podle žalobkyně podstatnou a převažující vlastností fitness náramků jejich komunikační funkce, čemuž odpovídá celní zařazení do podpoložky KN 8517 62 00 00. Celní orgány chybně kladou všechny funkce fitness náramků na stejnou rovinu. Zařazení fitness náramků do podpoložky 9102 12 00 00 je podle žalobkyně nesprávné, neboť tato kategorie je určena pro výrobky, které mají samostatný a nezávislý hodinový strojek, který nepotřebuje ke své funkci další výrobek – tak tomu však u posuzovaných fitness náramků není. Celní orgány zařadily fitness náramky shodně jako klasické hodinky, což postrádá smysl. Pokud by náramek plnil pouze funkci měření času, nebyl by důvod jej pojmenovat „chytrý“ či „fitness“ ani by nebyl důvod jej vyrábět.
13. Nadto, žalovaný v bodu 43 napadeného rozhodnutí připustil, že pokud se fitness náramky spárují s mobilním telefonem prostřednictvím technologie Bluetooth, lze tuto technologii zajišťující bezdrátový přenos považovat za naplnění znaků čísla 8517. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozsudek SDEU ze dne 14. 7. 2016, C-97/15, Sprengen/Pakweg Douane BV, podle kterého je třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení v objektivních charakteristikách a vlastnostech, které jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám. S ohledem na již zmíněnou komunikační závislost fitness náramků na mobilním telefonu trvá žalobkyně na tom, že mají být zařazeny do podpoložky 8517 62 00.
14. Závěrem žalobkyně poukázala na závazné informace vydané celními správami v Polsku a Holandsku. Holandská závazná informace č. NL BTI 2021-0584 byla vydána dne 23. 9. 2021 a je platná do 22. 1. 2024, byla tedy platná i v době, za kterou celní úřad ČR žalobkyni kontroloval i v době vydání napadeného rozhodnutí. Týkala se přitom obdobného výrobku majícího totožné funkce se zbožím, které žalobkyně dováží a které žalovaný zařadil do nesprávné podpoložky. Podle žalobkyně není rozhodné, že byla vydána pro jinou právnickou osobu, neboť platí princip rovnosti a nediskriminace na trhu EU. Fitness náramky jsou funkčně všechny podobné a všechny mají hlavní funkční charakteristiku datový přenos a podřízenost mobilnímu telefonu. Také polská závazná informace č. PL BTI WIT-2021-000862 dokládá chybnost tvrzení žalovaného, neboť polská celní správa zařadila funkčně a vlastnostně totožný výrobek (fitness náramek) do podpoložky 903 18 080, a nikoliv do podpoložky „klasických hodinek“.
III. Vyjádření žalovaného a další podání účastníků
15. Žalovaný označil žalobkynin popis posuzovaných výrobků za zavádějící. Žalobkyně jej omezuje na pouhou komunikační funkci. Byť žalovaný souhlasí, že se jedná o základní parametr, odkazuje na body 28 až 32 napadeného rozhodnutí, v nichž jsou výrobky popsány přesněji a objektivněji.
16. Dále žalovaný souhlasí se žalobkyní v tom, že fitness náramky a chytré hodinky nabudou svých plných uživatelských funkcí až po spárování s domovským zařízením (v praxi především mobilním telefonem) a že rozhodným okamžikem po skutkové stránce je stav zboží či výrobku v okamžiku jeho předložení celním orgánům. Další tvrzení žalobkyně jsou však zavádějící. Byť je pravdou, že fitness náramky po dovozu do ČR nefungují samostatně, je nutno konstatovat, že obdobně je tomu v případě řady dalších odlišných výrobků. Například ani automobil, počítač či rozložená skříň nefungují v okamžiku dovozu. Proto je nutné podle žalovaného odlišovat užitnou funkčnost (stav, kdy je dovážené zboží okamžitě použitelné) od funkčnosti technické (stav, kdy je nutné zhotovený výrobek podrobit základním úkonům, aby byl užitně funkční – například nabít baterii či nainstalovat software). Při sazebním zařazení pak celní orgány vycházejí z technické použitelnosti zboží a hodnotí ty skutečnosti, které má daný výrobek od výrobce a které jsou zjistitelné např. z návodů na použití, přestože je nelze ověřit přímo uživatelsky.
17. Žalovaný nezpochybňuje důležitost komunikační funkce, je však nutné rozlišovat její základní druhy. Pokud výrobek disponuje komunikační schopností v míře nezbytné pro běžný uživatelský systém, jedna se o komunikaci běžnou či servisní. Pokud komunikace přesahuje tento vymezený rámec, lze hovořit o komunikaci nadstandardní. Tou však v daném případě dotčené výrobky nedisponovaly (a to ani za předpokladu, že jejich spárování probíhá přes QR kód).
18. Žalobkyně rovněž nesprávně tvrdí, že datová komunikace probíhá po celou dobu užívání, tedy že dotčený výrobek nefunguje samostatně. Podle žalovaného je tomu tak, že pokud se fitness náramky dostanou mimo dosah komunikační technologie Bluetooth, fungují nadále zcela samostatně – nadále měří tlak, počet kroků a zobrazují čas, a to až do doby, kdy se vybijí. Poté je nutné je znovu nabít a spárovat s mobilním telefonem, a následně dojde k výměně aktuálních dat a informací. Žalovaný setrval na závěru, že posuzované fitness náramky jsou multifunkčními zařízeními, u nichž žádná z funkcí nedominuje nad ostatními, a v podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí.
19. Ve vztahu k závazným informacím, jichž se žalobkyně dovolává, žalovaný odkázal na body 75 až 90 napadeného rozhodnutí. Dále ke svému vyjádření připojil náhled Světové celní organizace (dále jen „WCO“), respektive jejího orgánu Výboru pro harmonizovaný systém (dále jen „Výbor pro HS“), který se otázkou sazebního zařazení chytrých hodinek či fitness náramků zabýval. Na 56. zasedání přijal Výbor pro HS čtyři stanoviska, v nichž tehdy posuzované chytré hodinky zařadil do kategorie 8517 62, protože měly nadstandardní komunikační schopnosti, jako předdefinované odpovědi na e‑maily, odpovídání na SMS a přijímání hovorů. Těmito vlastnostmi se zmíněné výrobky skutkově liší od multifunkčních zařízení, kterých se týká nynější řízení. Výbor pro HS od svého 64. zasedání uskutečněného v září 2019 projednává zařazení výrobku „Polar M430 GPS“, přičemž dosud nedospěl k závěru. Na jeho 70. zasedání sice odhlasoval sazební zařazení do položky 9102 12 za použití pravidla 1, 3 c) a 6 Všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury, současně byl však tento závěr později napaden členem WCO, a není tedy směrodatný. Výsledky posledního 71. zasedání Výboru pro HS nejsou dosud známy.
20. S ohledem na výše uvedené žalovaný shrnul, že na základě stanovisek WCO, coby možných relevantních podkladů pro sazební zařazení, a závěrů a stanovisek Výboru pro celní kodex lze považovat sazební zařazení fitness náramků za správné.
21. V doplnění vyjádření ze dne 10. 10. 2023 žalovaný poukázal na to, že na 71. zasedání v březnu 2023 přijal Výbor pro HS rozhodnutí o sazebním zařazení chytrých hodinek do kódu 9102 12, a potvrdil tak svá dřívější stanoviska. Jasněji také vymezil rozdíl mezi chytrými hodinkami v podobě multifunkčních zařízení, které se zařazují do kódu 9102 12, protože nemají nadstandardní komunikační funkce, a chytrými hodinkami v podobě komunikačních zařízení, které se zařazují do kódu 8517 62 00, protože disponují nadstandardní komunikační funkcí. Toto rozhodnutí Výboru pro HS tak ex post potvrzuje správnost závěru žalovaného.
22. Žalobkyně v replice namítla, že z přílohy vyjádření žalovaného vyplývá, že Výbor pro HS zařadil do kódu 9102 12 pouze náramky s funkcí GPS a měřením srdečního tepu, nikoliv všechny náramky/hodinky. Nyní posuzované výrobky funkcí GPS nedisponují. Není proto pravdou, že by Výbor pro HS verifikoval správnost závěrů žalovaného. Naopak, pokud Výbor pro HS zařadil do kódu 9102 12 pouze náramky/hodinky s funkcí GPS a měřením srdečního tepu, pak všechny ostatní chytré hodinky/náramky je třeba zařadit do jiného kódu, v nynější věci kódu 8517 jako příslušenství k mobilním telefonům. I Výbor pro HS v zmíněném dokumentu uvedl jako zvažované kódy 8517 a 9102.
23. Dále žalobkyně konstatovala, že pokud žalovaný souhlasí s tím, že je rozhodný okamžik proclení, pak je nutné vyjít ze skutečnosti, že prostřednictvím návodů žalobkyně prokázala, že v okamžiku proclení jsou dotčené výrobky nefunkční. K tvrzení žalovaného o servisní komunikační funkci žalobkyně namítla, že celní sazebník druhy komunikace nerozlišuje. Komunikace probíhá bezdrátově, a tudíž je součástí bezdrátové sítě (viz znění kódu 85 17 6, do které patří mj. přístroje pro komunikaci v bezdrátových sítích). Fitness náramky nedisponují žádnou nadstandardní komunikací, protože veškerá komunikace plně závisí na jejich funkčnosti. Veškerá komunikace je stěžejní a výrobek na ni spoléhá. Dále žalobkyně zopakovala, že žalovaný nesprávně nebere v úvahu závazné informace, na které odkazovala.
24. V podání ze dne 26. 4. 2024 žalobkyně zopakovala, že již zmíněné rozhodnutí Výboru pro HS přijaté v březnu 2023 se týkalo sazebního zařazení pouze chytrých hodinek/náramků s GPS a měřením srdečního tepu. Krom toho, toto rozhodnutí bylo přijato až po období, které je rozhodné v nyní posuzované věci.
25. Žalovaný ve vyjádření ze dne 6. 5. 2025 upřesnil, že rozhodnutí Výboru pro HS z března 2023 se týkalo výrobku „Polar M430“. S ohledem na datum přijetí nemohlo toto rozhodnutí ovlivnit sazební zařazení výrobků v nynější věci a nevztahuje se ani k dostatečně podobnému zboží. Žalovaný na něj odkázal pouze v souvislosti s vysvětlením procesního postupu při sazebním zařazování multifunkčních zařízení v podobě chytrých hodinek/náramků, u nichž nelze jednoznačně objektivně určit zásadní, hlavní, výhradní či určující funkci. Dále žalovaný poukázal na to, že k sazebnímu zařazování chytrých hodinek/náramků se již opakovaně vyjádřily správní soudy, včetně Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), na jehož rozsudky ze dne 22. 5. 2024, č. j. 2 Afs 113/2023‑43, a ze dne 5. 12. 2023, č. j. 1 Afs 195/2023‑29, žalovaný odkázal. Dále odkázal také na prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/964 ze dne 21. 3. 2024 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury, které právně závazně sazebně zařazuje výrobek v podobě chytrých hodinek/náramků do kódu 9102 12 00 tak, jak to učinily i celní orgány v nynějším případě.
IV. Jednání před soudem
26. Na jednání dne 12. 8. 2025 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích a odkázali na svá písemná podání.
27. Žalobkyně navrhla provedení důkazu návody k fitness náramkům Xiaomi Hyalou RS4 Plus, Xiaomi My Band 6 a Xiaomi Watch S1 Active za účelem prokázání nutnosti scanu QR kódu pro aktivaci náramků. Návody k fitness náramkům, které byly předmětem řízení, jsou součástí správního spisu, jimž správní soud důkaz neprovádí, ale bez dalšího z něj vychází. To platí pro návod k fitness náramku Xiaomi My Band 6. Návrhu na provedení důkazu návody pro fitness náramky Xiaomi Hyalou RS4 Plus a Xiaomi Watch S1 Active pak soud nevyhověl proto, že se jedná o výrobky, které nebyly předmětem řízení (srov. část I zprávy o daňové kontrole). Pro úplnost soud dodává, že skutečnost, že fitness náramky je třeba spárovat s mobilním telefonem není mezi účastníky řízení sporná.
28. Dále žalobkyně navrhla provedení důkazu holandskou a polskou závaznou informací, i ty jsou však součástí správního spisu.
V. Posouzení žaloby soudem
29. Soud ověřil, že žaloba (původně podaná k Městskému soudu v Praze, který ji usnesením ze dne 18. 10. 2023, č. j. 6 Af 7/2023-55, postoupil zdejšímu soudu) byla podána včas (napadené rozhodnutí bylo doručeno zástupkyni žalobkyně dne 7. 3. 2023, žaloba byla podána dne 5. 5. 2023) osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny požadované formální náležitosti. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rozsahu a mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).
30. Žaloba není důvodná.
31. Mezi účastníky řízení je sporné sazební zařazení fitness náramků (blíže upřesněných výše v bodu 4). Žalobkyně je přesvědčena, že měly být zařazeny do podpoložky 8517 62 00, neboť se podle ní jedná o komunikační zařízení podřízená mobilnímu telefonu. Podle žalobkyně měly být tedy zařazeny pod:
KN 8517 Telefonní přístroje, včetně chytrých telefonů a jiných telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě; ostatní přístroje pro vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě), jiné než vysílací nebo přijímací přístroje čísel 8443, 8525, 8527 nebo 8528:
8517 62 00 -- Zařízení pro příjem, konverzi a vysílání nebo regeneraci hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přepínacích a směrovacích přístrojů.
32. Naopak žalovaný je považoval za multifunkční zařízení, u nichž není možné stanovit hlavní/určující funkci a zároveň posledním číslem přicházejícím v úvahu je kód 9102:
KN 9102 Náramkové hodinky, kapesní hodinky a jiné hodinky, včetně stopek, jiné než čísla 9101:
9102 Náramkové hodinky, řízené elektricky, též s vestavěnými stopkami:
9102 00 - - Pouze s optoelektronickým zobrazením.
33. Problematika sazebního zařazování zboží je upravena harmonizovaným systémem, který je zakotven Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému, popisu a číselném označování zboží (č. 160/1988 Sb.) a spravuje jej Světová celní organizace. Harmonizovaný systém rozděluje různé druhy zboží do tříd a kapitol a obsahuje i poznámky, které mají pomoci ke správnému zařazení. Vzhledem k tomu, že v rámci struktury harmonizovaného systému nelze jmenovitě pojmout veškeré druhy zboží, doplňují jej za podmínek stanovených v čl. 8 výše uvedené úmluvy o harmonizovaném systému vysvětlivky (dále jen „vysvětlivky“), které vydává a průběžně aktualizuje výbor pro Harmonizovaný systém (viz např. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2023, č. j. 3 Afs 85/2022‑53).
34. V úvodu vysvětlivek jsou také nadefinována všeobecná pravidla pro výklad harmonizovaného systému č. 1 až 6. Podle čl. 56 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, (dále jen „celní kodex“) vychází splatné dovozní clo ze společného celního sazebníku. Podle čl. 56 odst. 2 písm. a) až c) obsahuje celní sazebník, mimo jiné, kombinovanou nomenklaturu zboží (stanovenou nařízením Rady č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku; dále jen „nařízení o kombinované nomenklatuře“). Článek 1 odst. 1 nařízení o kombinované nomenklatuře zavedl kombinovanou nomenklaturu, která se podle čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení skládá z nomenklatury harmonizovaného systému a dalšího třídění Společenství k této nomenklatuře (podpoložky) a předběžných ustanovení, doplňkových poznámek ke třídám a kapitolám a poznámek pod čarou vztahujících se k podpoložkám kombinované nomenklatury.
35. Nařízení o kombinované nomenklatuře tedy zavádí na základě harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS) kombinovanou nomenklaturu zboží. Kombinovaná nomenklatura a smluvní celní sazby a doplňkové statistické jednotky jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení, která je každoročně ke dni 1. 1. daného roku v souladu s přijatými opatřeními v celní oblasti novelizována.
36. V úvodních ustanoveních přílohy I lze nalézt Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, která v bodě 1 stanoví, že zařazení zboží do kombinované nomenklatury se řídí následujícími zásadami – názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak. Další pravidla v bodě 6 pak stanoví, že zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnávány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není‑li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole.
37. Podle pravidla č. 3 platí, že zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto:
a) číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis má přednost před čísly s obecnějším popisem. Jestliže se však každé ze dvou nebo více čísel vztahuje pouze na část materiálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží nebo pouze na části položek soupravy (sady) v balení pro drobný prodej, považují se tato čísla za stejně specifická ve vztahu k tomuto zboží, i když jedno z nich obsahuje úplnější nebo přesnější popis zboží;
b) směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, je-li možno takový materiál nebo komponent určit;
c) zboží, které nelze zařadit podle pravidel 3 a) ani 3 b), se zařadí do posledního z čísel, která podle pořadí přicházejí stejnou měrou v úvahu.
38. Na těchto východiscích je založeno i napadené rozhodnutí. Žalovaný zařadil fitness náramky podle pravidla 3 c), neboť neshledal použitelnost pravidel 3 a) a 3 b), a náramky proto zařadil podle posledního z čísel, která podle pořadí přicházejí stejnou měrou v úvahu. Spor mezi účastníky řízení se z podstatné míry dotýká použitelnosti tohoto pravidla, neboť žalobkyně tvrdí, že nedošlo k situaci, že zde nebyla čísla, který by přicházela stejnou měrou v úvahu, ale že naopak na základě dominantní komunikační funkce mělo mít přednost zařazení do čísla 8517.
39. V podstatě totožnou otázkou se již zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 113/2023‑43, v němž posuzoval fitness náramky Xiaomi Mi Band 3 a Xiaomi Mi Band 4, tedy shodné fitness náramky, které jsou i předmětem nyní posuzované věci (Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti zmíněnému rozsudku pro zjevnou neopodstatněnost usnesením ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. I. ÚS 2085/24; k obdobným fitness náramkům viz též rozsudky NSS ze dne 14. 10. 2024, č. j. 10 Afs 138/2024‑53, ze dne 13. 5. 2025, č. j. 10 Afs 97/2024‑59, nebo již výše zmíněný rozsudek č. j. 1 Afs 195/2023‑29). Z žalobkyniny argumentace ani napadeného rozhodnutí přitom nevyplývá, že by se tyto dva typy fitness náramků v podstatných charakteristikách odlišovaly od ostatních fitness náramků uvedených výše v bodu 4 (viz též Přehled a popis zboží ověřovaného zboží – část I zprávy o kontrole). Soud přitom neshledal ani na základě žalobní argumentace žádný důvod se od stávající judikatury kasačního soudu odchýlit.
40. V rozsudku č. j. 2 Afs 113/2023‑43 Nejvyšší správní soud konstatoval, že fitness náramky jsou vybaveny vícero technickými komponenty, které zajišťují různé funkce (přesný popis komponentů a funkcí viz bod 40 zmíněného rozsudku), a proto je potřeba posoudit, zda některý z těchto komponentů dává náramkům podstatný charakter (podrobné posouzení viz body 32 až 48 zmíněného rozsudku). Mezi takové komponenty, které by mohly určovat podstatný charakter výrobku, Nejvyšší správní soud zařadil (i) akcelerometr (u některých typů případně s gyroskopem), (ii) zařízení pro měření tepové frekvence (iii) technologii NFC a Bluetooth a (iv) funkci hodinek (bod 43 citovaného rozsudku). Na základě toho zúžil možné klasifikace na čtyři celní položky:
– číslo 8517 (zařízení využívající technologie NFC a Bluetooth),
– číslo 9029 (zařízení s akcelerometrem a gyroskopem),
– číslo 9031 (zařízení pro měření biologických parametrů),
– číslo 9102 (hodinky).
41. K technologiím NFC a Bluetooth Nejvyšší správní soud poznamenal, že nejde jen o doplňkovou funkci. Tyto technologie totiž umožňují obousměrný přenos dat mezi náramkem a chytrým telefonem, a navíc i vzdálené ovládání některých funkcí telefonu prostřednictvím náramku. Není přitom vůbec rozhodující, zda náramky mají funkci přenosu hlasu, či nikoliv, protože samotná technologie Bluetooth přenosu hlasu schopná je (rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 46). Náramky (ať už volání umožňují, nebo ne) by tedy bylo možné zařadit do čísla 8517.
42. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že v kontextu fitness náramků nemá ani funkce hodinek pouze podpůrný charakter. Skutečnost, že chytré náramky ukazují skutečný čas i datum a umožňují čas měřit (funkce stopek), svědčí o tom, že se jedná o zcela samostatnou a plnohodnotnou funkci náramků. Proto lze náramky s hodinkami zařadit také do čísla 9102 (rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 45).
43. Vzhledem k tomu, že na základě objektivních vlastností fitness náramků nebylo možné usoudit, který z významných komponentů určuje jejich podstatný charakter, bylo třeba fitness náramky zařadit podle interpretačního pravidla 3 c). Posledním z čísel, která připadají stejnou měrou v úvahu, je číslo 9102, a proto musejí být náramky zařazeny do tohoto čísla (rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 48).
44. Žalovaný se od popsaného postupu sazebního zařazování fitness náramků neodchýlil a dospěl ke shodnému závěru jako Nejvyšší správní soud, neboť uzavřel, že posuzované fitness náramky jsou na základě objektivních vlastností multifunkčním zařízením, přičemž žádná z funkcí není určující, a proto je zařadil podle pravidla 3 c) do čísla 9102. Závěr, podle kterého dotčené fitness náramky disponují užitnými vlastnostmi, které jsou kombinací měřicích, informačních, komunikačních, ovládacích a zobrazovacích funkcí a které fungují v propojení s externím mobilním zařízením a jsou z hlediska významu a užívání na rovnocenné úrovni, žalovaný dostatečně odůvodnil na str. 18-24 napadeného rozhodnutí. Tento závěr je také v souladu s výše nastíněnými východisky Nejvyššího správního soudu a soud neshledal žádný důvod se od něj odchýlit.
45. Skutečnost, že výrobky svou charakteristikou spadají (mimo jiné) do čísla 8517, jehož se žalobkyně dovolává, žalovaný nezpochybňoval (srov. bod 37 napadeného rozhodnutí a str. 22 zprávy o kontrole). Správně však (shodně jako Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku) dále posuzoval i ostatní funkce dotčených výrobků. Ani když je totiž zjištěn účel užití, k němuž je zboží určeno, neznamená to, že bude zboží jednoznačně zařazeno do třídy a kapitoly. Jedno zboží totiž může mít nepochybně více účelů užití, tedy může být „multifunkční“ (rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 26). Ostatně ani žalobkyně nerozporuje, že náramky mají více funkcí, pouze se neztotožňuje s hodnocením, že nemají žádnou funkci určující. Její tvrzení o dominantní komunikační funkci však nemá oporu v zmíněném hodnocení provedeném Nejvyšším správním soudem, a to jak již soud uvedl, ve vztahu ke shodným výrobkům. Z popisu výrobků ani žalobní argumentace přitom nevyplynulo, že by měly hodinky ve fitness náramcích pouze doplňkovou funkci. Naopak vzhledem k tomu, že ukazují reálný čas, datum, ale například umožňují i měřit čas (funkce stopek), lze usuzovat, že se jedná o zcela samostatnou a plnohodnotnou funkci fitness náramků (srov. rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 45).
46. Žalobkyně se mýlí, tvrdí-li, že žalovaný kladl fitness náramky na roveň klasickým digitálním hodinkám. Žalovaný naopak v souladu s výše popsanými pravidly i judikaturou posuzoval objektivní charakteristiky a vlastnosti fitness náramků, přičemž dospěl k závěru, že v úvahu připadá zařazení do více čísel, která přicházejí stejnou měrou v úvahu, a proto podle pravidla 3 c) fitness náramky zařadil do posledního z nich. Jinými slovy, žalovaný netvrdil, že jsou fitness náramky shodné či plně srovnatelné s klasickými hodinkami, ale číslo 9120 (do něhož lze zařadit i klasické digitální hodinky) bylo s ohledem na definovanou celní nomenklaturu posledním z čísel, která přicházela stejnou měrou v úvahu.
47. Lze rovněž doplnit, že Nejvyšší správní soud nad rámec nezbytného odůvodnění dodal, že Komise dne 21. 3. 2024 přijala na základě písemného stanoviska Výboru pro celní kodex, který je podle čl. 10 nařízení o kombinované nomenklatuře pomocným orgánem Komise, prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/964 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (vztahující se k zařazení chytrých hodinek do kódu KN). Z jeho přílohy přitom vyplývá, že popis zboží a jeho funkcí je téměř identický s popisem a funkcemi fitness náramků ve věci projednávané Nejvyšším správním soudem (samozřejmě s drobnými rozdíly, např. velikostí displeje nebo absencí NFC), a tedy i s (přinejmenším částí) fitness náramků posuzovaných v nynější věci (viz výše bod 39). Ze zmíněné přílohy přitom vyplývá, že funkce chytrých hodinek a jejich význam pro zařazení do kódu KN Komise, resp. Výbor pro celní kodex, hodnotily obdobně jako Nejvyšší správní soud a že Komise chytré hodinky zařadila zmíněným prováděcím nařízením do kódu KN 9102 12 00, a to na základě interpretačního pravidla 3 c).
48. K prováděcím nařízením Komise o sazebním zařazení zboží přitom Soudní dvůr EU v již citovaném rozsudku ze dne 2. 5. 2019, C-268/18, SC Onlineshop SRL, uvedl s odkazem na svou ustálenou judikaturu, že jsou obecně závazným aktem, neboť se nevztahují na určitý konkrétní subjekt, ale na všechny výrobky totožné s výrobkem, který byl přezkoumán Výborem pro celní kodex. Dále uvedl, že i když není nařízení o zařazení zboží přímo použitelné na výrobky, které nejsou totožné s výrobky, na které se toto nařízení vztahuje, ale pouze jim podobné, použije se posledně uvedené nařízení na takové výrobky obdobně. Použití nařízení o sazebním zařazení per analogiam na výrobky podobné výrobkům, jež jsou uvedeny v tomto nařízení, totiž podporuje soudržný výklad KN, jakož i rovné zacházení s hospodářskými subjekty. K obdobnému použití nařízení o sazebním zařazení je ještě třeba, aby výrobky, jež mají být zařazeny, a výrobky, jichž se týká toto nařízení, byly dostatečně podobné. V tomto ohledu je třeba rovněž zohlednit odůvodnění uvedeného nařízení. Zboží popsané v prováděcím nařízení 2024/964 je přitom dostatečně podobné s fitness náramky Xiaomi Mi Band 3 a 4 pro to, aby bylo možno vzít toto nařízení v úvahu.
49. V této souvislosti Nejvyšší správní soud dodal, že byť bylo prováděcí nařízení vydáno až po vydání rozhodnutí žalovaného, a nelze jej proto aplikovat přímo v nyní projednávané věci, neboť by se jednalo o retroaktivní použití právního předpisu, stále lze k jeho odůvodnění přihlédnout na podporu správnosti závěrů, k nimž žalovaný a krajský soud dospěli (rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 52).
50. Podstatné je, že prováděcí nařízení 2024/964 je založeno na stanovisku Výboru pro celní kodex. Nejvyšší správní soud přitom v rozsudku ze dne 24. 9. 2019, č. j. 10 Afs 120/2019‑43, uvedl, „že nesouhlasí, že správní orgány aplikovaly sjednocující stanovisko Výboru na tento případ retroaktivně, čímž se měly dopustit nepřípustného zpětného postihu. Stanovisko Výboru pro celní kodex není obecným normativním aktem, jako takové tedy netvoří nové právo, ale naopak poskytuje výklad stávajícího práva. Stanovisko je proto třeba vnímat jako kodifikaci určitého korektního výkladu, který zde byl (či měl být) již v okamžiku přijetí společného celního sazebníku.“ Na samotné stanovisko Výboru pro celní kodex, na jehož základě bylo přijato prováděcí nařízení 2024/964, je tak potřeba pohlížet jako na korektní výklad KN, který zde byl již v okamžiku jeho přijetí (rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 53).
51. Na výše uvedeném závěru o správnosti zařazení dotčených fitness náramků do podpoložky KN 9102 00 nemohou nic změnit ani další dílčí žalobní námitky.
52. Žalobkyni lze dát za pravdu v tom, že podle judikatury Soudního dvora jsou charakteristické znaky a vlastnosti dováženého zboží skutečně posuzovány k okamžiku proclení. To však žalovaný nezpochybňoval. Soud se naopak nemůže ztotožnit s navazujícím tvrzením žalobkyně, že veškeré funkce chytrých hodinek jsou bez „spárování“ s domovským zařízením v okamžiku proclení nefunkční, z čehož pak žalobkyně dovozuje, že jedinou a určující charakteristickou funkcí fitness náramků je funkce komunikační. Takový výklad odporuje výše shrnutému právnímu posouzení učiněnému Nejvyšším správním soudem a v celní praxi by mohl jen stěží obstát, neboť široká škála zboží (obzvláště pak v oblasti elektroniky) podléhá pro zpřístupnění plné funkčnosti nutnosti aktivace jednoduchým úkonem uživatele (například připojením napájecího adaptéru do elektrické sítě či instalací softwarového rozhraní).
53. Ostatně ani jazykový výklad unijní judikatury argumentu žalobkyně nepřisvědčuje, neboť podle Soudního dvora platí, že „objektivní charakteristiky a vlastnosti výrobků musí být možné ověřit v okamžiku proclení“ (viz rozsudky ze dne 12. 12. 1996, C‑38/95, Foods Import, bod 17, nebo ze dne 27. 9. 2007, C‑208/06 a C‑209/06, Medion et Canon Deutschland, bod 36). Z formulace „musí být možné ověřit“ přitom nevyplývá, že by veškeré vlastnosti a charakteristiky výrobku musely být využitelné, funkční či uskutečnitelné v okamžiku proclení. K ověření základních funkcí výrobků přitom může posloužit i manuál výrobku obsahující výčet hardwarových komponentů daného zboží a jeho funkcí.
54. Soud nepřisvědčil ani tvrzení žalobkyně, že funkčnost chytrého náramku je zcela závislá na datové komunikaci (připojení) s mobilním telefonem, tedy že „po celou dobu užívání nefunguje chytrý náramek samostatně“ (str. 4 žaloby). Jak správně uvedl žalovaný na str. 19 napadeného rozhodnutí, pro zpřístupnění plné funkčnosti chytrých náramků, včetně zobrazování času, je skutečně nutné nejprve spárovat náramky s mobilním zařízením prostřednictvím bezdrátové technologie Bluetooth. Přesto jsou dotčené výrobky elektronickými zařízeními schopnými samostatného provozu, zobrazování a měření času, aniž by musely být trvale připojeny k mobilnímu telefonu. Svědčí o tom jak jejich konstrukční řešení, tak funkční vybavení i faktický způsob jejich provozu. Ze spisového materiálu totiž vyplývá, že každý z uvedených modelů je vybaven vlastním mikroprocesorem, pamětí, napájecím akumulátorem, displejem a nezávislým vstupním a výstupním rozhraním (např. dotykové ovládání a vibrační motorek). Veškerá naměřená data jsou v reálném čase zpracovávána přímo v zařízeních a jejich výstupy jsou následně zobrazovány na displeji. Nadto jsou tyto fitness náramky schopny ukládat data do vnitřní paměti a zpětně je uživateli zobrazit, což je možné – a to je v nynější věci důležité – i v případě úplné absence jakéhokoli spojení s chytrým telefonem.
55. Typickým příkladem samostatně fungujících funkcí je přitom již zmíněné měření kroků, monitoring srdečního tepu, analýza spánkových fází, časové funkce jako hodiny, stopky nebo časovač a rovněž použití náramku jako vibračního budíku. Tyto funkce nejsou podmíněny blízkou přítomností či aktivitou mobilního telefonu. Bezdrátové propojení s telefonem prostřednictvím Bluetooth slouží výhradně pro rozšíření uživatelských možností (například k synchronizaci dat do mobilní aplikace, personalizaci nastavení, aktualizaci firmwaru nebo zobrazení notifikací z mobilního zařízení). Nejedná se však o podmínku samotné funkčnosti zařízení. Zjednodušeně řečeno, pokud se uživatel po počátečním nastavení fitness náramku („aktivačním úkonu“) odpojí od mobilního telefonu, například v důsledku manuálního vypnutí funkce Bluetooth, překročení vzdálenosti či vybití baterie telefonu, fitness náramek bude nadále zaznamenávat pohybovou aktivitu, tepovou frekvenci či spánek a bude fungovat jako hodinky i jako autonomní fitness monitor. Případná data ukládaná do vnitřní paměti náramku se následně dodatečně synchronizují s mobilním telefonem.
56. Nedůvodná je rovněž polemika žalobkyně o možných subjektivních motivacích spotřebitele při nákupu chytrých náramků (str. 6 žaloby). Přestože Soudní dvůr dospěl k závěru, že pro zařazení zboží do kódu kombinované nomenklatury je potřeba přihlédnout k tomu, co je podstatné pro spotřebitele, činí tak celní orgány stále prostřednictvím objektivních charakteristik a znaků (viz rozsudek ze dne 14. 4. 2011, C‑288/09 a C‑289/09, British Sky Broadcasting Group a Pace, body 78‑81, nebo výše zmíněný rozsudek SC Onlineshop SRL, body 33‑37). Sazební zařazení zboží založené na subjektivních okolnostech jednotlivých případů by zcela narušilo poslání společného celního sazebníku, kterým je jednotná sazba cla na stejné zboží (viz např. rozsudek NSS ze dne 24. 9. 2019, č. j. 10 Afs 120/2019-43).
57. Žalobkyně se rovněž mýlí, tvrdí-li, že číslo KN 9102 je určeno jen těm výrobkům, které mají samostatný hodinový strojek. Otázkou nutnosti existence hodinového strojku ve fitness náramcích se Nejvyšší správní soud zabýval v již výše zmíněném v rozsudku č. j. 1 Afs 195/2023‑29, v němž odmítl názor, podle kterého fitness náramky nelze zařadit do položky hodinky, protože nedisponují „hodinovým strojkem“. Upozornil, že výrazem „hodinkové strojky“ se rozumí zařízení, jehož regulaci zajišťuje nepokoj s vláskem (kompletka), křemen nebo jakýkoliv jiný systém schopný určovat časové intervaly se zobrazením nebo systém, který umožňuje vestavět mechanické analogové zobrazení. Z toho plyne, že fitness náramek nemusí obsahovat přímo hodinový strojek proto, aby mohl být zařazen jako „hodinový strojek“ (tedy zařazen do této podkapitoly). Pro účely celního zařazení postačuje, pokud se jedná o zařízení, které je schopno zobrazovat a určovat časové intervaly. Posuzované fitness náramky obsahují systém schopný určovat časové intervaly se zobrazením, což znamená, že pokud je na fitness náramcích nastaven aktuální čas, nadále samostatně určují časové intervaly a plní funkci hodin až do vybití baterie. Lze tak shrnout, že naplňují podmínky pro zařazení do této kategorie.
58. Konečně výše uvedené závěry nevyvrací ani rozsudek Sprengewn/Pakweg Douane BV, na nějž žalobkyně poukázala, neboť skutkové okolnosti jsou značně odlišné od nyní projednávané věci. Předně se otázka celního zařízení netýkala fitness náramků, ale tzv. „screenplay“ výrobků, které obsahovaly pevný disk a umožňovaly přímou reprodukci multimediálních souborů nahraných z počítače. Nejednalo se tedy o zboží, které by se vlastnostmi a funkcemi byť jen vzdáleně podobalo nyní projednávaným fitness náramkům. Současně tyto výrobky disponovaly specifickou funkcí spočívající v reprodukci obrazu a zvuku, a proto byly zařazeny do kódu 8521. Závěry Soudního dvora tak nemohou být pro nyní projednávanou věc přiléhavé.
59. Důvodnou soud neshledal ani poslední námitku žalobkyně vztahující se k závazným informacím č. NL BTI 2021-0584 a č. PL BTI WIT-2021-000862.
60. Předně je nutno konstatovat, že závazné informace o sazebním zařazení mají různou povahu podle toho, kým jsou použity, kdy a jak. Jejich cílem je poskytnout hospodářskému subjektu právní jistotu, přetrvává-li pochybnost o zařazení zboží do stávající celní nomenklatury, a chránit jej tak proti jakékoli následné změně stanoviska celních orgánů k zařazení tohoto zboží. Závazná informace však vytváří práva pouze ve prospěch oprávněné osoby, které byla vydána [čl. 33 odst. 2 písm. a) celního kodexu], a nemá tak obecnou závaznost (viz např. rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, body 55).
61. V rozsudku ze dne 7. 4. 2011, C‑153/10, Sony Supply Chain Solutions (Europe), Soudní dvůr uvedl, že předloží‑li účastník řízení k důkazu závazné informace vydané jiné osobě, nemohou jim celní orgány přiznat stejné právní účinky, jaké jsou spojovány s případem, kdy jsou předkládány jejich adresátem, neboť takové závazné informace pro ně nejsou závazné. Doplnil však, že účastník může v rámci řízení navrhnout provedení důkazu závaznou informací, která byla vydána v jiném členském státě pro totožné zboží. Hodnocení takové listiny se pak odvíjí standardním způsobem, tedy na principu volného hodnocení důkazů.
62. Shodně se žalovaným soud zdůrazňuje, že žalobkyní odkazované závazné informace nebyly vydány přímo vůči žalobkyni (ani přímo ke sporným výrobkům). Žalovaný se jimi tedy správně zabýval jako (neprivilegovaným) podkladem pro rozhodnutí a na str. 30 až 32 napadeného rozhodnutí je vyhodnotil jak po věcné, tak formální stránce. Vysvětlil, že v případě polské závazné informace byl posuzovaný výrobek podstatně odlišný od chytrých náramků. Za relevantní rozdíl pro sazební zařazení považoval to, že po odpojení od spárovaného zařízení nemohl výrobek měřit ani zobrazovat čas, a nejednalo se tedy o funkci rovnocennou s ostatními. V případě holandské závazné informace uvedl, že holandská celní správa ignorovala funkci měření a zobrazování času, a daný výrobek tak zařadila na základě chybně vymezeného skutkového stavu. Žalovaný proto nepovažoval tuto závaznou informaci za věcně správnou a rozhodnou pro sazební zařazení multifunkčních zařízení.
63. Žalovaný se tedy s oběma závaznými informacemi vypořádal v rámci volného hodnocení důkazů. Vysvětlil, proč je nepovažuje za přesvědčivé a rozhodné pro posouzení věci a poukázal na rozdíly relevantní pro sazební zařazení. Předložil rovněž vlastní argumentaci k sazebnímu zařazení. S ohledem na to, že závazné informace byly předloženy jinou osobou, než pro kterou byly vydány, nebyly pro celní orgány v nyní projednávané věci závazné. V takovém případě nic nebrání celním orgánům dospět k odlišnému závěru, než ke kterému dospěl orgán, který závaznou informaci vydal, a to dokonce i kdyby se jednalo o totožné zboží (viz rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 61). Žalobkyně závěry žalovaného k nepoužitelnosti závazných informací v nynější věci v žalobě účinně nezpochybnila.
64. S ohledem na výše popsanou závaznost závazných informací jen vůči subjektu, kterému byly vydány, nemohly být porušeny ani principy rovnosti a nediskriminace na vnitřním trhu. Pokud chtěla žalobkyně založit chráněné legitimní očekávání, mohla před propuštěním zboží do volného oběhu o závaznou informaci sama zažádat. Pokud tak neučinila, jde nejistota spojená s posouzením zařazení zboží do kódu KN k její tíži (srov. rozsudek č. j. 2 Afs 113/2023‑43, bod 67).
V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
65. Soud neshledal žalobu důvodnou a nezjistil ani žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
66. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.
Praha 12. srpna 2025
Mgr. Ing. Petr Šuránek v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.
