- Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
- Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl stěžovatelčino odvolání a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ‑ dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty ze dne 24. 7. 2024 za zdaňovací období duben 2020, kterým jí byla doměřena daň ve výši 11 382 000 Kč a stanovena povinnost uhradit penále ve výši 2 276 400 Kč.
[2] Spolu s kasační stížností stěžovatelka podala návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu stěžovatelka uvedla, že okamžitá úhrada doměřené daně a penále by pro ni znamenala mimořádně závažný zásah do její majetkové sféry, ohrožení likvidity a schopnosti plnit závazky vůči obchodním partnerům a zaměstnancům. Hrozila by destabilizace či ukončení její podnikatelské činnosti. Přiznání odkladného účinku by neznamenalo odpuštění daňové povinnosti, ale pouze dočasné odložení její vykonatelnosti do rozhodnutí o kasační stížnosti. Přiznáním odkladného účinku nedojde k disproporčnímu zásahu do veřejného zájmu na výběru daní.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že stěžovatelka neprokázala mimořádné okolnosti odůvodňující prolomení vykonatelnosti napadeného rozsudku.
[4] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení podaného návrhu a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou naplněny.
[5] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
[6] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly újmu, a to 2) nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 3) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že kasační stížnost odkladný účinek nemá, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou či specifickými okolnostmi takový postup odůvodňují.
[8] Nezbytnou podmínkou pro přiznání odkladného účinku je splnění povinnosti stěžovatele tvrdit a prokázat vznik újmy (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32). Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma, než jaká by vznikla jiným osobám, a vysvětlení, v čem tato újma spočívá, včetně uvedení jejího rozsahu. Stěžovatel má povinnost svá tvrzení, jimiž odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, řádně doložit (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015‑50). S ohledem na výjimečnou povahu přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nesmí být újma, která žadateli hrozí, vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS).
[9] V nyní projednávaném případě stěžovatelka újmu tvrdí zcela obecně a riziko mimořádně závažného, těžko napravitelného zásahu ani nijak nedoložila. Stěžovatelka nepředložila žádné dokumenty, které by osvětlovaly její hospodářskou, finanční a majetkovou situaci a umožnily učinit úsudek o nich.
[10] Dodatečný platební výměr je sice exekučním titulem, stěžovatelka však ani netvrdila, že by správce daně činil kroky směřující k vymožení daňové povinnosti. Právní řád přitom poskytuje nástroje jako posečkání daně, úhrada daně ve splátkách či odklad exekuce. Soudní ochranu proti zásahu do veřejných subjektivních práv, způsobenému vedením daňové exekuce, poskytuje především žaloba proti exekučnímu příkazu, proti kterému je možno se bránit přímo (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2020, č. j. 1 Afs 386/2020‑59, a ze dne 1. 9. 2021, č. j. 6 Afs 247/2021‑23). Není proto bez dalšího důvod, aby odkladný účinek a priori nahrazoval uvedené prostředky ochrany.
[11] Pokud by měl Nejvyšší správní soud přiznat odkladný účinek kasační stížnosti ve všech případech, kdy by splnění stanovené daňové povinnosti mělo pro stěžovatele znamenat ohrožení likvidity, nacházeli by se stěžovatelé nedisponující dostatečnými finančními prostředky de facto ve výhodnějším postavení. Zákonodárce však vyhradil přiznání odkladného účinku pouze pro výjimečné případy. Skutečnost, že kasační stížnost odkladný účinek ze zákona nemá, a to ani tehdy je‑li ohniskem přezkumu (dodatečný) platební výměr správce daně, není samoúčelná (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2020, č. j. 5 Afs 50/2020‑32).
[12] Nejvyšší správní soud neshledal naplnění první podmínky přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tedy vznik významné újmy, pročež nepřistoupil k ověřování naplnění dalších podmínek. Zamítnutí návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepředjímá rozhodnutí o věci samé (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[13] Druhým výrokem tohoto usnesení Nejvyšší správní soud uložil žalobkyni (stěžovatelce) zaplatit soudní poplatek. Povinnost zaplatit soudní poplatek v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku vzniká rozhodnutím soudu o tomto návrhu a poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.
[14] Soudní poplatek lze zaplatit:
‑ v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu
‑ bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1060310126.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. května 2026
JUDr. Filip Dienstbier, Ph. D.
předseda senátu
