6 Afs 203/2023 - 33

Číslo jednací: 6 Afs 203/2023 - 33
Soud: Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí: 16. 8. 2023
Kategorie: Daň z přidané hodnoty
Stáhnout PDF
Účastníci řízení: Odvolací finanční ředitelství, yes media.cz s.r.o.

Celé znění judikátu:

Odůvodnění:

I.

[1]                Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v návětí označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Věc se týká odepření nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH). Stěžovatelce byl nárok na odpočet DPH odepřen s odůvodněním, že se účastnila podvodu na DPH, o kterém mohla a měla vědět, přičemž neučinila dostatečná opatření, aby mohla být v dobré víře. Proti rozsudku městského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost, se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[2]                Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že bez ohledu na zajišťovací příkazy, které vážou finanční prostředky na jejím účtu, je u ní dána hrozba vysoké majetkové újmy.

[3]                Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá podání kasační stížnosti odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. 

[4]                Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]                Nejvyšší správní soud připomíná, že „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný charakter: soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy” (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. prosince 2003 č. j. 7 A 115/2002‑67, č. 760/2006 Sb. NSS). V žádosti o přiznání odkladného účinku proto musí stěžovatel „v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2012 č. j. 1 As 27/2012‑32).

[6]                Nejvyšší správní soud též opakovaně judikoval, že odkladný účinek kasační stížnosti je „institut výjimečný, který nemá být v řízeních před správními soudy pravidlem. … Újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. července 2015 č. j. 10 Ads 99/2014 ‑ 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25, a ze dne 16. června 2020 č. j. 8 Azs 339/2019 ‑ 38, č. 4039/2020 Sb. NSS).

[7]                Stěžovatelka v kasační stížnosti tvrdila, že jí hrozí vysoká majetková újma, své tvrzení ale nijak blíže neupřesnila. Nejvyšší správní soud uvádí, že každé daňové rozhodnutí, které stanoví vyšší daňovou povinnost, než jakou původně tvrdil daňový subjekt, je z podstaty věci negativním zásahem do majetkové sféry daného subjektu. Samotná tato okolnost však k přiznání odkladného účinku nepostačuje. Pro přiznání odkladného účinku je třeba, aby stěžovatelka tvrdila a doložila, že se v jejím případě jedná o vážnou a hrozící újmu na podkladě konkrétních okolností, která by odůvodňovala výjimečnost přiznání odkladného účinku. Nic takého stěžovatelka neuvedla, neboť zůstala pouze u obecného konstatování hrozící majetkové újmy. Takto obecnému návrhu na přiznání odkladného účinku proto nelze vyhovět.

[8]                Nejvyšší správní soud zároveň dodává, že stěžovatelka v řízení před městským soudem o přiznání odkladného účinku nepožádala, proto je její pravomocně stanovená daňová povinnost již řadu měsíců splatná. Povinnost uhradit stanovenou daň tak stěžovatelce nastala již v roce 2021.

[9]                Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. srpna 2023

JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.

       předseda senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace