62 Af 30/2021 - 132 | Danovykonzultant.cz

Číslo jednací:	62 Af 30/2021 - 132
Soud:	Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí:	22. 6. 2023
Kategorie:	Daň z přidané hodnoty

Celé znění judikátu:

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci

žalobce: VÍNO CZ, s.r.o.

sídlem Nové sady 988/2, Brno

zastoupen Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, advokátem

sídlem Joštova 4, Brno

proti

žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31.3.2021, č.j. 9104/21/5300-21441-702127,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 31.3.2021, č.j. 9104/21/5300-21441-702127, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil platební výměr Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 29.7.2019, č.j. 3757991/19/3001-51524-712778, kterým byla žalobci vyměřena vlastní daň za zdaňovací období září 2017 ve výši 240 227 Kč.
Důvodem vyměření daně byl závěr správce daně, že nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) na základě dokladů od společnosti ADRENALIN s.r.o. byl žalobcem uplatněn z transakcí v rámci podvodného řetězce na DPH, přičemž o účasti v něm žalobce mohl a měl vědět. Žalovaný uvedený závěr potvrdil.

I. Shrnutí žalobní argumentace

Žalobce namítá, že z dokazování, které správní orgány provedly, nelze dovodit, že věděl nebo mohl vědět, že je součástí řetězce zatíženého daňovým podvodem. Zjištění správních orgánů nemají oporu v provedeném dokazování, z dokazovaní takové skutečnosti nevyplývají a zjištění jsou s provedeným dokazováním v rozporu. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu žalobce namítá, že v případě správními orgány vymezených objektivních skutečností se o takové objektivní skutečnosti, které mají samostatně nebo v souhrnu s dalšími prokazovat, že žalobce věděl nebo mohl vědět, že je součástí řetězce zatíženého daňovým podvodem, nejedná. Správní orgány přesto, že je jim tato judikatura známa, tak tuto skutečnost uvádí ve svém rozhodnutí.
Přestože správce daně a žalovaný nesou důkazní břemeno ohledně toho, zda žalobce měl a mohl vědět, že je součástí podvodného řetězce, tak se podle žalobce nezabývali okolnostmi navázání kontaktu žalobce se společností ADRENALIN s.r.o., nevedli k tomu dokazování, žalobce se na tuto skutečnost nezeptali a ani ho nevyzvali, aby se k tomu vyjádřil. Žalobce tak nabyl dojmu, že tato skutečnost není pro rozhodnutí správce daně a žalovaného právně významná. Žalobce navrhuje osvětlit tuto skutečnost výslechy J. B. a B. Z. (jednatele a společníka společnosti ADRENALIN s.r.o. v období od 1.3.2017 do 30.9.2017). Žalobce dodává, že od 1.3.2017 do 30.09.2017 byl s B. Z. v osobním a telefonickém kontaktu. Dohodli se, že společnost ADRENALIN s.r.o. bude pokračovat v odběru zboží od maďarských dodavatelů, které na jaře 2017 předjednal J. B. s tím, že toto zboží následně dodá žalobci. B. Z. se tedy v období od 1.3.2017 do 30.9.2017 pohyboval na území ČR a komunikoval jak se žalobcem, tak s maďarskými dodavateli; B. Z. rovněž „disponoval základní znalostí českého jazyka“. Na základě uvedeného žalobce dovozuje, že navázání kontaktu žalobce se společností ADRENALIN s.r.o. nepředstavuje objektivní skutečnost, stejně jako ji nepředstavuje ani nečitelnost této společnosti.
Žalobce dále namítá, že takovou objektivní skutečností není ani personální propojení; ze strany žalovaného se jedná o nesprávné zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. Jan Bartoň v dodavatelském řetězci zastupoval pouze žalobce, nikoliv společnost ADRENALIN s.r.o.; tu zastupoval její jednatel a společník B. Z. J. B. zastupoval tuto společnost jako zaměstnanec pouze do doby, než došlo k zapsání B. Z. jako jednatele a společníka na začátku června 2017. Pokud jde o účast V. B. ve společnosti ADRENALIN s.r.o., ta byla v této společnosti ukončena v březnu 2017, a tudíž v září 2017 už neměla V. B. s touto společností nic společného. Skutečnost, že se v roce 2019 J. B. stal jednatelem žalobce, je z hlediska propojení společností ADRENALIN s.r.o. a žalobce v září 2017 zcela bez významu. Navíc J. B. byl v mezidobí zaměstnancem jiné společnosti a rovněž byl po dobu několika měsíců veden v evidenci uchazečů o zaměstnání příslušného úřadu práce.
Stejně tak žalobce argumentuje, pokud jde o absenci písemné kupní smlouvy a záruky za odebrané zboží. Správní orgány žalobce v průběhu daňové kontroly nevyzvaly k tomu, aby se vyjádřil, z jakého důvodu neuzavřel se společností ADRENALIN s.r.o. kupní smlouvu v písemné podobě. Žalovaný se spokojil s tím, že žalobce písemnou kupní smlouvu na předmětné zboží nepředložil a tuto skutečnost bez dalšího prověření skutečného obsahu obchodního vztahu mezi žalobcem a společností ADRENALIN s.r.o. označil za objektivní.
Pokud jde o okolnost spočívající v úhradě dodaného zboží ze strany žalobce, tak žalobce uhradil společnosti ADRENALIN s.r.o., kterou osobně zastupoval B. Z., kupní cenu za dodané zboží v hotovosti dne 22.9.2017 (ve výši 240 780 Kč) s tím, že oproti zbytku kupní ceny žalobce započítá pohledávku, která mu vůči společnosti ADRENALIN s.r.o. vznikne tím, že za ni uhradí maďarským dodavatelům kupní cenu za dodané zboží, a to na základě trojstranných dohod
o převzetí dluhu, které byly téhož dne uzavřeny mezi žalobcem, společností ADRENALIN s.r.o. a maďarskými dodavateli; žalobce na tomto způsobu úhrady ceny za zboží nespatřuje nic protiprávního nebo nestandardního; kupní cena, kterou v hotovosti uhradil, odpovídala DPH, kterou měla společnost ADRENALIN s.r.o. odvést státu a jejímu zisku. Žalobce neměl důvod pochybovat o tom, že společnost ADRENALIN s.r.o. DPH odvede, a to s ohledem na to, že v období od 1.3.2017 do 1.9.2017 s touto společností komunikoval, tato společnost byla správcem daně evidována jako spolehlivý plátce DPH a zúčastnila se obchodu s maďarskými dodavateli. Proto ani v tomto případě podle žalobce nejde o objektivní skutečnost, stejně jako v případě okolnosti spočívající v převzetí dluhu.
Žalobce uvádí, že dne 22.9.2017 převzal závazky společnosti ADRENALIN s.r.o. vůči maďarským dodavatelům, a to z důvodu, že jej v září 2017 maďarští dodavatelé kontaktovali, aby tyto závazky převzal. Zdůvodnili to tím, že jednatele společnosti ADRENALIN s.r.o. B. Z. příliš neznají a že mají obavy, aby tato společnost dostála svým závazkům. Maďarští dodavatelé převzetím závazku společnosti ADRENALIN s.r.o. podmiňovali další obchodní spolupráci se žalobcem a rovněž uváděli, že jinak vyzvou společnost ADRENALIN s.r.o., aby jim zboží na své náklady vrátila zpět. Žalobce poukazuje na to, že součástí závazku společnosti ADRENALIN s.r.o., který za tuto společnost převzal, nebyla a ani nemohla být DPH, kterou byla tato společnost povinna uhradit. Podle žalobce zjištění žalovaného, že žalobce převzal za společnost ADRENALIN s.r.o. závazek i v rozsahu, ve kterém za zboží uhradil této společnosti kupní cenu, není správné a neodpovídá dohodě o převzetí dluhu, fakturaci od maďarských dodavatelů a od společnosti ADRENALIN s.r.o. Plnění žalobce ve prospěch společnosti ADRENALIN s.r.o. pokrývala DPH za dodané zboží a zisk, proto se podle žalobce nejedná o objektivní skutečnost.
Objektivní skutečnost nelze podle žalobce spatřovat ani v ceně za dodané zboží. Účelem zakoupení zboží od společnosti ADRENALIN s.r.o. nebylo v daném případě pro žalobce dosažení zisku, nýbrž splnění závazků vůči svým smluvním partnerům, kterým žalobce následně toto zboží dodal (jinak by žalobci hrozila ztráta odběratelů a sankce ze nedodání zboží). Žalobce v této souvislosti namítá, že žalovaný ani správce daně žalobce v průběhu daňové kontroly nevyzval, aby se vyjádřil, z jakého důvodu uzavřel obchod, ze kterého neměl v podstatě žádný zisk, a to přesto, že důkazní břemeno ohledně prokázání skutečnosti, že žalobce věděl nebo mohl vědět, že je součástí řetězce zatíženého daňovým podvodem, nese žalovaný; žalovaný se spokojil s tím, že z porovnání nákupních a prodejních cen zboží vyplývá, že žalobce neměl z tohoto obchodu žádný zisk, a tuto skutečnost, aniž by žalobce vyzval k jejímu vysvětlení, označil nesprávně za objektivní skutečnost prokazující, že žalobce věděl nebo mohl vědět, že je součástí řetězce zatíženého daňovým podvodem.
Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí a navrhuje zamítnutí žaloby.
Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem, včetně jednání.

III. Posouzení věci

Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).
Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Pokud jde o podstatu věci, správce daně neuznal nárok žalobce na odpočet DPH z přijatého zdanitelného plnění od společnosti ADRENALIN s.r.o. za zdaňovací období září roku 2017 (základ daně ve výši celkem 1 576 320 Kč, DPH celkem 236 448 Kč). Předmětem transakcí byly vinné hrozny a mošt. Správce daně zmapoval následující řetězec dodávky zboží z Maďarska: Vinicultura/Fürt Trade (Maďarsko) → ADRENALIN s.r.o. → žalobce → Brumovín CZ s.r.o., TACHAGRO s.r.o. (ČR)
Mezi účastníky řízení není sporu o faktickém uskutečnění transakcí (dodávek produktů z Maďarska) a o splnění formálních podmínek ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), podle něhož má plátce nárok na odpočet daně, pokud přijatá zdanitelná plnění použije v souvislosti se svou ekonomickou činností za splnění dalších zákonem stanovených podmínek (§ 73 ZDPH), nýbrž o to, zda v případě odmítnutí nároku žalobce na odpočet DPH správcem daně z důvodu zasažení předmětné transakce podvodem na DPH, správce daně unesl své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání objektivních okolností, z nichž správce daně dovodil, že žalobce o svém zapojení v podvodném řetězci věděl nebo vědět měl a mohl. Podle žalobce správce daně k jednotlivým okolnostem týkajícím se obchodní spolupráce se společností ADRENALIN s.r.o. (navázaní kontaktu s touto společností, důvod obchodu, resp. vložení společnosti ADRENALIN s.r.o. coby mezičlánku do dodávek od dlouholetých dodavatelů žalobce, komunikace s jejím jednatelem B. Z., okolnosti související s úhradou kupní ceny v hotovosti) neunesl důkazní břemeno. Dále žalobce obecně namítá, že se ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu, kterou však nijak blíže nespecifikuje, nejedná o objektivní okolnosti svědčící o zaviněném zapojení daňového subjektu do řetězce zatíženého podvodem na DPH.
K tomu je předně nutné uvést, že správcem daně zjištěné a posuzované okolnosti jsou ve smyslu ustálené judikatury správních soudů obecně typickými znaky nestandardního podnikatelského chování, které mohou jednotlivě či ve vzájemném souhrnu na existenci podvodného řetězce ukazovat a přiměřeně obezřetného podnikatele varovat. Je třeba odmítnout přiznat nárok na odpočet DPH, „pokud je s přihlédnutím k objektivním skutečnostem prokázáno, že osoba povinná k dani věděla nebo měla vědět, že se svým nákupem účastní plnění, které je součástí podvodu na DPH, a to i tehdy, pokud dotčené plnění splňuje objektivní kritéria“ (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 6.7.2006 ve věci Kittel, C-439/04 a C-440/04). Kupř. platby v hotovosti patří mezi typické znaky řetězce transakcí zasaženého podvodem na DPH, stejně jako obchodní spolupráce se subjekty, které nemají alokovaný majetek, mají virtuální sídlo, nezveřejňují údaje o hospodaření, jejich jednatelé či osoby za ně jednající jsou nedohledatelné, ve skutečnosti za ně vystupují jiné osoby (často v rámci řetězce jednající za další jeho „články“), po uskutečnění obchodu „mizí ze scény“ a jsou pro správce daně nekontaktní.
Uplatnění nároku na odpočet DPH z plnění, jež je součástí řetězce, v němž došlo k neodvedení vybrané DPH do státního rozpočtu, je v rozporu se smyslem a účelem institutu odpočtu DPH, včetně principů, na nichž je tento institut postaven (zejména princip neutrality DPH). Podvodem na DPH se rozumí situace, kdy jeden z účastníků obchodního řetězce neodvede státní pokladně daň a další si ji odečte, a to za účelem získání zvýhodnění, které je v rozporu s účelem směrnice 2006/112/ES ze dne 28.11.2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1 – 118), a ZDPH, neboť uskutečněné operace neodpovídají běžným obchodním podmínkám (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 12.1.2006 ve spojených věcech C-354/03, C-355/03 a C-484/03 Optigen, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21.6.2012 ve spojených věcech C-80/11 a C- 142/11 Mahagében). Varianty podvodů na DPH jsou neobvyklé a spletité, ale všem případům je společná chybějící daň; existence chybějící daně neuhrazené dodavatelem žalobce společností ADRENALIN s.r.o. není mezi účastníky řízení sporná, stejně jako žalobce nebrojí proti samotné identifikaci transakce zasažené podvodem na DPH. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18.3.2021, č.j. 9 Afs 160/2020-49: „Podvodného jednání na DPH, které má za následek daňový únik, se může dopustit kterýkoli článek obchodního řetězce mnoha různými způsoby, a to jak na vstupu, tak na výstupu.“
Otázkou, kterou žalobce v mezích žalobních námitek rozporuje, je jeho vědomé zapojení v předmětném řetězci. K tomu je již ustáleně judikováno, že tvrdí-li správce daně (resp. žalovaný), že se daňový subjekt účastnil podvodného jednání, případně o tomto podvodném jednání mohl a měl vědět, je jeho povinností shromáždit dostatečné množství důkazů, které tento závěr podporují; správní orgány tedy nesou v tomto ohledu důkazní břemeno. „Jde-li o subjektivní stránku, tzv. zaviněnou účast na podvodných obchodech, správce daně musí prokázat, že existují objektivní okolnosti, které svědčí o tom, že stěžovatelka o podvodném charakteru obchodů věděla nebo mohla a měla vědět.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20.1.2021, č.j. 10 Afs 206/2020-41). „Povinností správce daně nutně není prokázat prostřednictvím objektivních okolností, že daňový subjekt o podvodu věděl, či že se na něm dokonce aktivně podílel. K odepření nároku na odpočet daně z přidané hodnoty totiž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Soudního dvora Evropské unie stačí, že daňový subjekt si své účasti alespoň mohl a měl být vědom. (Srov. např. rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. 1. 2006, ve spojených věcech C ‑ 354/03, C ‑ 355/03 a C ‑ 484/03, Optigen LTD, Fulcrum Electronics Ltd a Bond House Systems Ltd, ze dne 6. 7. 2006, ve spojených věcech C ‑ 439/04 a C ‑ 440/04, Axel Kittel a Recolta Recycling SPRL, či ze dne 21. 6. 2012 ve spojených věcech C - 80/11 a C - 142/11, Mahagében kft a Péter Dávid, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2020, č. j. 4 Afs 10/2020 - 58.) V rámci tohoto tzv. vědomostního testu správce daně dokládá objektivní okolnosti spočívající v nestandardnosti posuzované obchodní transakce, z nichž je zřejmé, že daňový subjekt věděl nebo alespoň vědět měl a mohl o své účasti na daňovém podvodu, jakož i absenci či nedostatek rozumných opatření přijatých daňovým subjektem k zamezení jeho možného zapojení do podvodu na dani z přidané hodnoty. Zpochybňuje-li tedy daňový subjekt význam zjištěných objektivních okolností tvrzeními opírajícími se o to, že na nich neshledává nic nestandardního či podezřelého, není povinností správce daně tato tvrzení vyvracet. K odepření nároku na odpočet totiž postačí, prokáže-li správce daně, že průměrný daňový subjekt postupující s náležitou obezřetností by měl na základě uvedených okolností pojmout pochyby o smyslu prováděných transakcí a o jejich možném zatížení daňovým podvodem.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.2.2021, č.j. 4 Afs 177/2020-43).
Ve vztahu k žalobní argumentaci je třeba dále zdůraznit, že konkrétní zjištěné okolnosti nikoliv jednotlivě nýbrž až ve vzájemné souvislosti mohou identifikovat podvodný řetězec. Řada z nich rovněž představuje i nestandardní okolnosti (tyto skutečnosti mnohdy splývají), na jejichž základě mohl žalobce vědět, že se takové transakce účastní. Pak jsou tyto okolnosti hodnoceny z toho pohledu, zda z nich lze dovodit zaviněnou účast žalobce v předmětném řetězci. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22.12.2020, č.j. 2 Afs 297/2019-40, je třeba tyto okolnosti posuzovat v jejich vzájemné souvislosti: „…tvrzení o existenci okolností indikujících rizikovost ve smyslu předchozího odstavce vznáší vždy správce daně, a proto je to právě on (potažmo žalovaný), na kom spočívá jejich důkazní břemeno. Až poté, kdy jsou všechny okolnosti, které splňují kritéria výše uvedená, dány do vzájemné souvislosti, lze teprve posuzovat, zda ve svém souhrnu měly u daňového subjektu vzbudit podezření, že připravovaná transakce svými neobvyklostmi, jež zůstaly neobezřetně opomenuty, zapadá do schématu podvodu na DPH. Nezbytnost individuálního posuzování každého jednoho případu je přitom nabíledni; paleta všech možných neobvyklostí či nestandardností je totiž nesmírně pestrá, stejně jako různorodost a relevance tvrzení daňových subjektů o uplatněných preventivních opatřeních“ (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10.3.2023, č.j. 8 Afs 181/2021-79, zejména body 19 a 20). „Rozhodné je posouzení všech objektivních okolností vykázané transakce, včetně právních, obchodních a osobních vazeb mezi zúčastněnými subjekty. Rovněž je třeba vzít v úvahu, zda předmětné obchodní transakce neprobíhaly za podmínek krajně neobvyklých či nelogických. Je možné přihlédnout k tomu, zda se jedná o obchodování s rizikovou komoditou, zda docházelo k úhradám fakturovaných částek a pohledávky byly řádným způsobem vymáhány, zda se nejednalo o neobvykle nízké ceny či naopak o umělé navyšování cen, zda nedocházelo k neprokázaným úhradám vysokých částek v hotovosti, zda nedošlo k absolutnímu selhání kontrolních mechanismů daňového subjektu či zda se daňový subjekt nechoval neobvykle pasivně při hledání obchodních partnerů apod…je věcí podnikatelského subjektu, aby v zájmu minimalizace podnikatelského rizika přizpůsobil svou obchodní činnost konkrétním podmínkám a při sjednávání obchodních kontraktů (zvláště se značným finančním dopadem) se v rámci možností snažil dbát na bezproblémovost svých obchodních partnerů…“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.6.2019, č.j. 9 Afs 69/2019-58). Je třeba poznamenat, že k otázce unesení svého důkazního břemena, pokud jde o samotné prokázání přiměřených opatření, žalobce v žalobě nevznáší žádné námitky.
Pokud jde o námitku, že V. B. neměla v září 2017 již nic společného se společností ADRENALIN s.r.o. tak je třeba zdůraznit, že personální propojení osob v rámci podvodného řetězce (zahrnující popis funkce a zapojení V. B.) správce daně a žalovaný popisovali pouze v souvislosti s vymezením znaků dokládajících existenci podvodného řetězce (úzká personální vazba prostřednictvím J. B. mezi žalobcem a společností ADRENALIN s.r.o.). Pokud žalovaný existenci takového řetězce dovozoval mimo jiné z toho, že J. B. současně zastupoval jak žalobce (na základě plné moci ze dne 14.03.2014), tak společnost ADRENALIN s.r.o. (dle vyjádření J. B. do června 2017), a rovněž jednal jménem obou těchto společností (dle vyjádření žalobce) s maďarskými dodavateli, tak se jedná o dostatečně skutkově podložený závěr, který není ničím zpochybněn a nadto odpovídá i vyjádřením žalobce (a maďarských dodavatelů, viz níže). Pokud k tomu žalovaný doplnil, že další významné personální propojení lze vysledovat mezi J. B. a V. B., jednatelkou společnosti ADRENALIN s.r.o. od 20.7.2011 do 1.3.2017 (vymazáno až dne 7.6.2017) a současně společnicí od vzniku společnosti ADRENALIN s.r.o. do 7.6.2017 (V. B. je dcerou J. B.), tak se jedná o konstatování skutečnosti, kterou žalobce ani nerozporuje a která nadto nebyla hodnocena v rámci objektivních okolností, z nichž žalobce měl a mohl vědět, že se podvodného řetězce účastní. Na uvedených závěrech neshledává zdejší soud nic nelogického či po stránce skutkové sporného. Stejně tak, pokud jde o obecnou námitku, že zjištění správních orgánů nemají oporu v provedeném dokazování, tak zdejší soud takovou vadu neshledal; veškeré skutkové závěry správce daně a žalovaného se opírají o listiny, jež jsou součástí správního spisu.
Správce daně a žalovaný identifikovali žalobcem zpochybňované následující objektivní okolnosti (bod 58 až 66 napadeného rozhodnutí, str. 12 až 14 zprávy o daňové kontrole, str. 9 až 10 výzvy k uplatnění práva ze dne 18.2.2019, č.j. 199884/19/3001-60565-708564), které podle zdejšího soudu tvoří logický a ucelený soubor vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících zjištění, z nichž jednoznačně plyne zaviněná účast žalobce (žalobce o podvodu minimálně vědět měl a mohl). Správní orgány vyšly z toho, že pokud jde o obchodní spolupráci se společností ADRENALIN s.r.o., žalobce nesdělil, jakým způsobem navázal obchodní vztah s touto společností, tj. s kým konkrétně a s kterou osobou jednal (k uzavření obchodů došlo v době, kdy tato společnost byla přepsána na nového jediného společníka a jednatele B. Z. s místem bydliště v Rumunsku, který neměl povolený pobyt na území České republiky). Společnost ADRENALIN s.r.o. nemá žádné webové stránky, svoji činnost nikde neprezentuje, tudíž není zřejmé, jak s ní žalobce navázal kontakt. Tato společnost nadto od roku 2013 nezveřejňuje ve sbírce listin obchodního rejstříku žádné informace o podnikatelské činnosti. Žalobce tak vstoupil do obchodního vztahu se společností, která nezveřejňovala údaje o své hospodářské činnosti a zejména o svých majetkových poměrech, což mělo v žalobci přinejmenším vyvolat obavy, zda jeho dodavatel dostojí svým závazkům (což se dle tvrzení žalobce následně stalo). Žalobce a společnost ADRENALIN s.r.o. zastupovala v jednání s maďarskými dodavateli jedna a táž osoba (J. B.), žalobce neměl uzavřenu se společností ADRENALIN s.r.o. písemnou smlouvu, a to i přes absenci informací o majetkových poměrech dodavatele. Ani jedna ze smluvních stran nepožadovala smluvní zajištění obchodních transakcí, přestože se týkala potravinářského zboží podléhajícího zkáze. Maďarská společnost Fürt Trade byla dlouholetým dodavatelem žalobce, a přesto žalobce začlenil do obchodního řetězce společnost ADRENALIN s.r.o., která od jeho dodavatelů pořídila zboží, které následně prodala žalobci. Z toho správní orgány dovodily účelové začlenění společnosti ADRENALIN s.r.o. do obchodního řetězce z důvodu čerpání nároku na odpočet DPH žalobcem (žalobce se tím vyhnul přímému nákupu zboží z jiného členského státu, který by byl daňově neutrální). Mezi žalobcem a společností ADRENALIN s.r.o. nebyla ošetřena úhrada za dodané zboží (ani jeho cena), doba splatnosti za dodané zboží byla uvedena pouze na daňových dokladech (lhůta nebyla dodržena), přitom žalobce nečinil žádné úkony za účelem úhrady úroků z prodlení. Na předložených přijatých fakturách od společnosti ADRENALIN s.r.o. je uvedena forma úhrady příkazem. Chybí však zde číslo bankovního účtu. Žalobce této společnosti uhradil pouze částku ve výši 240 780 Kč v hotovosti, kterou dle jeho vyjádření měla údajně tato společnost použít na úhradu DPH z předmětných uskutečněných zdanitelných plnění. Částka DPH z pěti přijatých faktur činí celkem 236 448 Kč, což nedosahuje částky deklarované na příjmovém pokladním dokladu. Na tomto pokladním dokladu ze dne 22.9.2017 není uvedeno, k jakému účelu se tato úhrada fakticky váže, tj. např. č. faktury. Tento pokladní doklad tak nemá vypovídací hodnotu a neprokazuje ani částečnou úhradu za posuzovaná přijatá plnění. Předmětné faktury byly splatné až dne 6.10.2017, 14.10.2017, 15.10.2017 a 18.10.2017, úhrada v hotovosti tak proběhla přede dnem jejich splatnosti. Z předloženého příjmového pokladního dokladu není zřejmé, která osoba za žalobce předávala hotovost a která ji za odběratele přijímala; B. Z. přitom zanikla funkce jednatele společnosti ADRENALIN s.r.o. dne 25.9.2017, tedy za tři dny po tvrzené částečné úhradě (novým jednatelem se stal rumunský občan F. V.). Žalovaný v této souvislosti poukázal na to, že žalobce v případě pochybností o této společnosti mohl postupovat podle § 109a ZDPH a uhradit za svého dodavatele DPH přímo do státního rozpočtu.
Žalobce dále několik dnů po dodání zboží (dne 14.9.2017, 15.9.2017 a 16.9.2017) a před datem splatnosti uzavřel dvě třístranné dohody o převzetí dluhu, čímž převzal dluhy společnosti ADRENALIN s.r.o. vůči maďarským dodavatelům (protože „zavolali Maďaři, že nedostali od Adrenalin žádnou částku zaplacenou a chtěli zboží zpět od Adrenalin. A ten je chtěl po nás"). Zároveň žalobce správci daně nepředložil konkrétní listinné doklady o finančním vyrovnání mezi žalobcem a společností ADRENALIN s.r.o. s konkrétním vyčíslením hodnot vzájemných pohledávek a závazků. V době uzavření třístranných smluv dne 22.9.2017 společnost ADRENALIN s.r.o. žádný vymahatelný dluh z předmětných dodávek zboží vůči maďarským společnostem Fürt Trade a Vinicultura neměla, neboť tohoto dne dosud neuplynula doba splatnosti faktur. Žalobce tak věrohodným způsobem nevysvětlil, z jakých důvodů dobrovolně převzal finanční závazek společnosti ADRENALIN s.r.o. vůči jeho maďarským dodavatelům, a to před datem splatnosti. Z odpovědi na mezinárodní dožádání vyplynulo, že tento závazek žalobce uhradil po dni splatnosti, a to pouze v částečné výši společnosti Fürt Trade, a společnosti Vinicultura sice v plné výši, ale také po datu splatnosti. Žalovaný rovněž poznamenal, že se jednalo o potravinářské zboží podléhající rychlé zkáze, které je nutno co nejdříve zpracovat, a proto se tvrzení, že „Maďaři“ chtěli zboží vrátit, jeví jako nevěrohodné a ani nevyplývá z odpovědi na mezinárodní dožádání. Žalobce si nadto neošetřil ani to, aby společnost ADRENALIN s.r.o., které uhradil v hotovosti částku ve výši 240 780 Kč, splnila svoji daňovou povinnost, a přitom za ni převzal veškerou dlužnou částku. Podle žalovaného žalobce při placení za zboží nepostupoval transparentně a nezanechal dostatečnou auditní stopu. Správní orgány dospěly k závěru, že společnost ADERNALIN s.r.o. vykazovala řadu varovných znaků, a dále že žalobci nešlo ani o zisk z pořízení a následného prodeje zboží, což prokazuje nákupní cena a prodejní cena (zdejší soud k tomu odkazuje na tabulku na str. 17 napadeného rozhodnutí, jejíž obsah ostatně žalobce ani nerozporuje, a z níž plyne buď nulový zisk, či zisk ve výši 0,01 % u některých položek), k čemuž žalobce argumentuje v žalobě tak, že ho k tomu vedly smluvní závazky vůči svým odběratelům, tedy žalobce ani v žalobě nevysvětluje ekonomickou „logiku“ obchodu se společností ADRENALIN s.r.o., resp. její začlenění do dodávek produktů z Maďarska.
Z analýzy těchto objektivních okolností jednoznačně plyne, že správní orgány unesly důkazní břemeno k závěru, že žalobce věděl, resp. vzhledem k dané situaci měl a mohl vědět, že transakce se společností ADRENALIN s.r.o. jsou stiženy podvodem na DPH (tzv. zaviněná účast). S hodnocením těchto okolností coby tzv. objektivních okolností, které měly vzbudit pozornost žalobce, zdejší soud souhlasí. Stručně shrnuto, z objektivních okolností vyplývá, že žalobce vstoupil do obchodního vztahu se společností, která vykazovala podezřelé znaky, zároveň za tuto společnost i žalobce jednala táž osoba, mezi žalobcem a touto společností nebyla uzavřena písemná smlouva a přijaty smluvní záruky, uhrazení ceny za plnění proběhlo nestandardním způsobem v podobě úhrady určité částky v hotovosti a za nestandardních okolností úhrady, kdy již před datem splatnosti maďarským dodavatelům došlo k převzetí dluhu žalobcem za společnost ADRENALIN s.r.o.; že by si za těchto okolností žalobce nemohl být vědom rizika zasažení takového obchodu podvodem na DPH zdejší soud nevěří. Uváděl-li u jednání žalobce (prostřednictvím jednatele J. B.) k důvodům začlenění společnosti ADRENALIN s.r.o., že se jednalo o obchod, který chtěl se svými dlouhodobými a důvěryhodnými partnery z Maďarska, s nimiž jednal na osobní bázi, sjednat pro svoji dceru, která však později z rodinných důvodů nechtěla již dále v rámci společnosti ADRENALIN s.r.o. podnikat, tak to nevysvětluje, proč byla tato společnost nabídnuta k prodeji (jak popsal jednatel žalobce u jednání) již v průběhu probíhajícího obchodu s maďarskými dodavateli (kdy byla koupena B. Z.) a nevysvětluje to ani tvrzený postup žalobce, který v hotovosti předal této společnosti částku, z níž měla být uhrazena její daňová povinnost. Takové jednání nemá z pohledu obezřetného podnikatele žádnou obchodní logiku; tu by naopak mělo i s ohledem na osobní vazby jednatele žalobce k maďarským dodavatelům a V. B. dokončení dané obchodní transakce a splnění závazků společností ADRENALIN s.r.o. namísto jejího prodeje; jak ostatně žalobce akcentoval u jednání, v Maďarsku už byla nahlášena jako odběratel společnost ADRENALIN s.r.o. a žalobce si „nemohl dovolit“ zklamat své maďarské obchodní partnery.
Pokud jde v této souvislosti o námitku absence výzev správce daně k vysvětlení těchto okolností, tak žalobce byl v průběhu daňové kontroly i odvolacího řízení se všemi těmito okolnostmi seznámen a mohl se k nim vyjádřit. Šlo jednak o druhou výzvu v rámci daňové kontroly (navazující na postup k odstranění pochybností), a to výzvu ze dne 18.2.2019, č.j. 199884/19/3001-60565-708564, a dále rovněž v seznámení s výsledky kontrolního zjištění ze dne 27.5.2019, č.j. 2393407/19/3001-60565-708564, a zprávu o daňové kontrole, v níž správce daně shrnuje své poznatky a podřazuje je pod jednotlivé objektivní okolnosti, včetně významu, který jim přisuzuje ve vztahu k uplatněnému nároku na odpočet DPH a závěrů, které z nich dovozuje. Stejně tak zjištěné skutečnosti, včetně hodnotících závěrů, byly žalobci podrobně předestřeny v seznámení se zjištěnými skutečnostmi a výzvě k vyjádření se v rámci odvolacího řízení ze dne 14.12.2020, č.j. 46996/20/5300-21441-702127. V rámci doplnění odvolacího řízení správce daně doplnil skutkový podklad o informace ohledně společnosti ADRENALIN s.r.o., maďarských dodavatelů a B. Z. Místně příslušný správce daně společnosti ADRENALIN s.r.o. sdělil, že tato společnost se správcem daně nespolupracuje, naposledy podala daňové přiznání k DPH za zdaňovací období leden 2019, k dani z příjmů právnických osob za rok 2017 a k dani silniční za rok 2016. U této společnosti jsou evidovány nedoplatky (na DPH ve výši 10 000 936 Kč), adresa sídla je virtuální. Pokud jde o osoby B. Z. a F. V., tak k nim se v informačních systémech policie ČR nenacházely žádné informace a tyto osoby neměly a nemají povolení k pobytu na území ČR. V rámci mezinárodního dožádání bylo zjištěno, že za společnost Fürt Trade v rámci transakce jednal se žalobcem a společností ADRENALIN s.r.o. F. S. (jako zprostředkovatel obchodu) a I. B., který byl přítomen i u nakládky zboží. Za žalobce i za společnost ADRENALIN s.r.o. jednal J. B., prostřednictvím zprostředkovatele F. S., který zprostředkovával objednávky vína a moštu pro žalobce i pro ADRENALIN s.r.o. (před prodejem zboží byla uzavřena smlouva). V září 2017 byly vystaveny 4 faktury pro ADRENALIN s.r.o. na dodávku bílých moštových hroznů, k nimž byla uzavřena smlouva o postoupení. J. B. sdělil F. S., že společnost ADRENALIN s.r.o. není schopna za zboží zaplatit a že žalobce tento dluh uhradí. Předmětná intrakomunitární dodání byla společností Fürt Trade uvedena v souhrnném hlášení. Pokud jde o společnost Vinicultura, ta dodávala hrozny společnosti ADRENALIN s.r.o., za niž jednal J. B. Kontakt se žalobcem byl navázán, když došlo k převzetí dluhu žalobcem za společnost ADRENALIN s.r.o. V rámci kapitoly 2. krok – objektivní okolnosti – písemnosti ze dne 14.12.2020, č.j. 46996/20/5300-21441-702127, žalovaný shrnuje jednotlivé objektivní okolnosti (tak jak je žalobce vyjmenovává v žalobě a jak jsou výše shrnuty), a uvádí své hodnocení, pokud jde o jejich význam k jednání žalobce spočívajícím ve vstupu do obchodního vztahu s touto společností (tak jak je žalovaný poté shrnuje v napadeném rozhodnutí, viz výše bod 22 tohoto rozsudku).
Žalobci byl tedy dán dostatečný prostor, aby se ke všem okolnostem vyjádřil, vysvětlil, co považoval za vhodné a s hodnotícími závěry správce daně tak polemizoval. Neobstojí tak ve světle uvedeného ani argument žalobce, že způsob obchodní spolupráce s ADRENALIN s.r.o. rizikovou (objektivní) okolností nebyla, protože byl s B. Z. v kontaktu. Pokud žalobce po stránce skutkové zpochybňuje pouze fungování a „kontaktnost“ B. Z., tak své obecné tvrzení, že s ním byl v běžném kontaktu ničím nedokládá, a de facto ani nevyvrací informace z mezinárodního dožádání od maďarského správce daně, že s maďarskými dodavateli žádná taková osoba nejednala. Za této situace zdejší soud považuje za nadbytečné provádět výslech B. Z. a pokud jde o J. B., ten okolnosti obchodu popsal u jednání. Stejně tak zdejší soud nepovažoval za potřebné vyslýchat k okolnostem obchodu daňového poradce (jak žalobce navrhl u jednání), který žalobce zastupoval v řízení před správními orgány. Právě v tomto řízení mohl daňový poradce k věci sdělit vše, co se žalobcem považovali za důležité a pro věc významné (stejně tak, jak to mohl žalobce vylíčit v žalobě).
Objektivní okolnosti zjištěné správcem daně tak svědčí o tom, že žalobce o účasti v daňovém podvodu věděl nebo vědět měl a mohl; své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání zaviněné účasti žalobce v podvodném řetězci, tedy správní orgány daně unesly. Jak dodavatel žalobce, společnost ADRENALIN s.r.o., tak další okolnosti předmětné transakce vykazovaly znaky zpochybňující její solidnost a její ekonomické opodstatnění. Za těchto okolností nemohl být žalobci nárok na odpočet DPH přiznán; žalobcem u jednání zmiňované odložení policejního vyšetřování nemá na shora uvedené žádný vliv.
Zdejší soud s ohledem na výše uvedené neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

V. Náklady řízení

O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a navíc je žalovaný ani nepožadoval, proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 22. června 2023

Petr Šebek v.r.
předseda senátu