zastoupen JUDr. Vítem Buršou, advokátem
sídlem Březolupy 591
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Zlínský kraj
sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2024, č. j. 1267784/24/3309-50523-703696,
takto:
- Řízení se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalobci se z účtu Krajského soudu v Brně vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, který bude vyplacen do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž byla zamítnuta jeho žádost ze dne 2. 4. 2024 o prominutí penále stanoveného dodatečnými platebními výměry na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období únor až červenec 2015.
2. Podáním doručeným soudu dne 16. 2. 2026 vzal žalobce svoji žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu, že žalobou napadené rozhodnutí bylo v přezkumném řízení změněno.
3. Navrhovatel ve správním soudnictví může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [§ 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Vzhledem k tomu, že v dané věci je projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí žaloby, jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti, soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o žalobě zastavil.
4. Žalobce v podání, jímž vzal žalobu zpět, požadoval náhradu nákladů řízení vzhledem k tomu, že předmět řízení odpadl z důvodů na straně žalovaného. Žalovaný ve vyjádření z 27. 2. 2026 s přiznáním náhrady nákladů řízení žalobci nesouhlasil.
5. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
6. Soud proto hodnotil chování žalovaného ve vztahu k podané žalobě a zvažoval, zda lze chování žalovaného skutečně považovat za důvod pro zpětvzetí návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2008, č. j. 3 Ads 58/2008-54). Žalobce vzal žalobu zpět s ohledem na skutečnost, že žalobou napadené rozhodnutí bylo po podání žaloby změněno v přezkumném řízení. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, č. j. 22511/25/5100-41452-706445, nařídilo ve věci přezkoumání rozhodnutí z úřední povinnosti. Odvolání žalobce proti předmětnému rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím Generálního finančního ředitelství ze dne 2. 12. 2025, č. j. 83245/25/7700-50128-204230. Následně v rámci přezkumného řízení Finanční úřad pro Zlínský kraj rozhodnutím ze dne 28. 8. 2025, č. j. 1563581/25/3309-50523-703696, změnil rozhodnutí ve věci příslušenství daně tak, že řízení zahájené podáním žádosti o prominutí příslušenství penále zastavil podle § 106 odst. 1 písm. e) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, neboť dospěl k závěru, že lhůta tří měsíců pro podání žádosti o prominutí příslušenství daně uplynula 15. 3. 2021, přičemž žádost byla podána až dne 2. 4. 2024. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítlo Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 13. 1. 2026, č. j. 158/26/5100-41452-706053.
7. Z výše uvedeného vyplývá, že správní orgány v rámci nařízeného přezkumu rozhodnutí napadeného správní žalobou nevyšly žalobci vstříc a nenapravily rozhodnutí takovým způsobem, jakým si žalobce na základě podané žaloby představoval. Žádosti o prominutí penále nebylo vyhověno, byla nově vyhodnocena jako opožděná, aniž by došlo k věcnému posouzení důvodů v ní uvedených. Přestože tedy správní orgány v rámci přezkumného řízení změnily žalobou napadené rozhodnutí, nelze podle soudu tvrdit, že by pozdější chování žalovaného bylo ovlivněno podáním žaloby či postupem žalobce v nynějším soudním řízení. Jak vyplývá z podnětu k zahájení přezkumného řízení ze dne 23. 4. 2025, č. j. 677565/25/3340-11450-712089, žalobou napadené rozhodnutí bylo změněno z důvodu, že správce daně chybně posoudil dodržení tříměsíční lhůty pro podání žádosti dle § 259a daňového řádu, neboť správně nezohlednil přiznání odkladného účinku žalobě usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2020, č. j. 62 Af 21/2020-238.
8. Soud při posuzování nároku žalobce na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 s. ř. s. hodnotil kromě zpětvzetí žaloby žalobcem rovněž chování žalovaného a důvodnost žaloby (viz nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 2741/16). Vzhledem k tomu, že chování žalovaného nebylo ovlivněno podáním žaloby a v přezkumném řízení nebyla akceptována argumentace žalobce o důvodnosti jeho žádosti o prominutí penále, nelze dospět k závěru, že by žaloba byla vzata zpět pro pozdější chování žalovaného. Ostatně žalobce ani s rozhodnutím Finančního úřadu pro Zlínský kraj vydaným v přezkumném řízení nesouhlasil a brojil proti němu odvoláním. Požadavek žalobce na náhradu nákladů soudního řízení uplatněný v jeho podání ze dne 16. 2. 2026 tak není důvodný.
9. Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním, a to ve lhůtě vyplývající z § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
10. S ohledem na to, že žalobce vzal podanou žalobu zpět před prvním jednáním ve věci, soud výrokem III. rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci ve výši 2000 Kč ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona o soudních poplatcích (poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč snížený o 1 000 Kč dle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 11. března 2026
David Raus v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.
