Celé znění judikátu:
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 11. 2022, č. j. 11 Af 13/2022‑20, odmítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2022, č. j. 7209921/22/2000‑11452‑110852. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl námitky daňového subjektu Samuel Stecula podané dne 16. 5. 2022 a doplněné dne 27. 6. 2022. Městský soud při posuzování splnění podmínek řízení dospěl k závěru, že žalobkyním nesvědčí aktivní procesní legitimace k podání správní žaloby proti napadenému rozhodnutí.
[2] Proti tomuto usnesení podaly žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) kasační stížnost a navrhly, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tento návrh obecně odůvodnily tím, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatelky nenahraditelnou újmu s tím, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným (žádným) způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že v daném případě neexistuje na straně stěžovatelek právní důvod k jeho přiznání, neboť stěžovatelky nebyly a nejsou účastníky předmětného daňového řízení.
[4] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[5] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Nejvyšší správní soud v první řadě připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem na poměry konkrétního stěžovatele, mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí u tohoto stěžovatele vést k velmi závažným až nevratným následkům.
[7] S ohledem na výše uvedené tak lze konstatovat, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek, tj. kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatelky nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých s rozhodnutím městského soudu, nesou v dané věci stěžovatelky. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatelky dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti ‑ kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatelky vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011‑74, dále též usnesení ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012–32, nebo ze dne 23. 1. 2014, č. j. 6 Ads 99/2013–11). Nejvyšší správní soud přitom nyní pomíjí, zda jsou námitky stěžovatelek týkající se dané věci (zákonnosti a přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí) důvodné či nikoli, neboť přezkum důvodů je vyhrazen až meritornímu posouzení věci a není předmětem rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. K povaze přezkoumávaného rozhodnutí při rozhodování o odkladném účinku však přihlédnout musí.
[8] Nejvyšší správní soud má za to, že stěžovatelky nedoložily a neprokázaly, že jim v důsledku výkonu usnesení městského soudu hrozí nepoměrně větší újma než jiným osobám. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatelky konkretizovat, jakou újmu by pro ně znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozují. Stěžovatelky však v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedly žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že jim skutečně hrozí újma, která by odůvodňovala prolomení právní moci napadeného usnesení. Stěžovatelkami velmi obecně uvedené tvrzení, že by výkon či jiné právní následky rozhodnutí pro ně znamenaly nenahraditelnou újmu, není bez dalšího dostačující pro posouzení, příp. pro závěr, že u nich hrozí nepoměrně vyšší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
[9] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[10] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2023
David Hipšr
předseda senátu
