Celé znění judikátu:
- Řízení se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalovaný (dále též „stěžovatel“) podal dne 22. 12. 2022 kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, který zrušil rozhodnutí stěžovatele ze dne 7. 5. 2020, č. j. 16893/20/5300‑21443‑711428, a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
[2] Podáním ze dne 10. 1. 2023 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 1. 2023 vzal stěžovatel kasační stížnost v celém rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [viz § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.
Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. ledna 2023
David Hipšr
předseda senátu
