Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též „krajský soud“) usnesením ze dne 19. 1. 2022, č. j. 141 Af 1/2021 ‑ 36, zamítl podle § 72 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) žádost žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2021 ve věci doměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. až 4. čtvrtletí 2016. Současně krajský soud uvedeným usnesením žalobu žalobce odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost.
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost.
[3] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.
[4] Podle § 106 odst. 2 s. ř. s., musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není‑li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne‑li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V souladu s uvedenými ustanoveními byl stěžovatel v napadeném usnesení řádně poučen.
[5] Napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 24. 1. 2022. Tímto dnem byl určen počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti. Posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti tedy bylo pondělí 7. 2. 2022. Kasační stížnost však byla podána až dne 8. 2. 2022 (viz otisk razítka poskytovatele poštovních služeb na obálce, v níž byla kasační stížnost doručena Nejvyššímu správnímu soudu). Kasační stížnost byla tudíž podána pozdě.
[6] S poukazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. března 2022
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu
