Stěžovatelka obdržela výzvu aby poskytla seznam svých klientů, kterým poskytovala služby v souvislosti s odpočtem na výzkum a vývoj. Dle NSS není taková výzva sama o sobě nezákonným zásahem, protože je možné se bránit proti pokutě, která by byla případně udělena při neuposlechnutí výzvy, což se v daném případě stalo.
Dle NSS je nezákonným zásahem například předvolání svědka, kdy v případě nerespektování výzvy by hrozilo předvedení a je zde tedy potřeba poskytnout ochranu předem. U pokuty tomu tak dle NSS (alespoň v tomto případě) není.
Z rozhodnutí bohužel nevyplývá, proč správce daně požadoval seznam zákazníků právě od stěžovatelky. Nicméně už samotný fakt je dosti strašidelný, protože se jednalo o daňově poradenskou společnost, která má zákonnou povinnost mlčenlivosti.
Soudy nepovažovaly výzvu jako takovou za nezákonný zásah, protože jedinou hrozbou byla pokuta. Zřejmě kvůli tomu, že se jedná o vratný krok, na rozdíl od předvedení zmíněného soudem v souvislosti s jinou kauzou.
V jiném případě 4 Afs 14/2017-36 však soud považoval i samotnou výzvu za nezákonný zásah.
Dle našeho názoru však může být i hrozba pokutou (v daném případě až do výše 500.000 Kč) natolik zásadní (zejména v kombinaci s případnou exekucí), že by soudy měly některé výzvy posoudit z hlediska jejich zákonnosti předem a nenutit poplatníky, aby si nechávali ukládat pokuty před tím, než budou moci jít k soudu. Pokud se totiž zmýlí, může je taková pokuta zlikvidovat.
Rozhodnutí tedy považujeme za nesprávné, protože mnoho poplatníků nebude pokutu riskovat a výzvám (často nezákonným) vyhoví aniž budou mít (reálnou) možnost jejich zákonnost zpochybnit. Věřme tedy, že budoucí judikatura se vydá jiným směrem.
