Celé znění judikátu:
- Kasační stížnost se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 22. 3. 2006, čj. 7 Ca 186/2004 ‑ 33, zamítl. Proti rozsudku městského soudu žalobce brojil kasační stížností.
Zástupci žalobce byl rozsudek doručen ve středu dne 17. 5. 2006. Kasační stížnost byla podána osobně u městského soudu ve čtvrtek dne 1. 6. 2006.
Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, se zachováním lhůty při podání Nejvyššímu správnímu soudu (§ 106 odst. 4 s. ř. s.). Lhůta počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek (§ 40 odst. 1 s. ř. s.), lhůta určená podle týdnů přitom končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).
Posledním dnem pro podání kasační stížnosti žalobce byla v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními středa dne 31. 5. 2006. Kasační stížnost, podaná dne 1. 6. 2006, je tedy opožděná a Nejvyšší správní soud ji proto odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.].
Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2006
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu
