Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhala přezkumu v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze. Tímto rozsudkem byla zamítnuta její žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného.
[2] Podáním ze dne 22. 7. 2020, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzala stěžovatelka podanou kasační stížnost v plném rozsahu zpět a navrhla, aby Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [§ 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. srpna 2020
Milan Podhrázký
předseda senátu
