Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně („stěžovatelka“) se podanou kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla jako nedůvodná zamítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného.
[2] Nejvyšší správní soud nejdříve zkoumal, zda jsou splněny formální náležitosti kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že kasační stížnost je opožděná.
[3] Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního platí, že kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. […] Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[4] Stěžovatelce byl rozsudek městského soudu doručen v pátek 23. 5. 2025, což vyplývá z doručenky na č. l. 43 spisu městského soudu. Dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti tak v souladu s § 40 s. ř. s. uplynula v pátek 6. 6. 2025.
[5] Stěžovatelka podala kasační stížnost teprve dne 23. 7. 2025, tedy s více než měsíčním zpožděním. S ohledem na výše uvedené NSS postupoval podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. a kasační stížnost jako opožděnou odmítl.
[6] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. září 2025
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu
