9 Afs 125/2026 - 22 – Zpětvzetí kasační stížnosti ve věci daňové exekuce

Číslo jednací: 9 Afs 125/2026 - 22
Soud: Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí: 16. 9. 2026
Kategorie: Daň z přidané hodnoty
Stáhnout PDF
Účastníci řízení: Finanční úřad pro Jihočeský kraj, MINDENS Invest SE

Stručné shrnutí

Nejvyšší správní soud se meritorně nezabýval daňovými exekucemi ani důvody, pro které krajský soud odmítl žalobu. Stěžovatelka vzala kasační stížnost v plném rozsahu zpět, a soud proto řízení zastavil. Žádnému účastníkovi nepřiznal náhradu nákladů a rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku.

O co šlo

Stěžovatelka podala kasační stížnost proti usnesení krajského soudu, jímž byla odmítnuta její žaloba ve věci daňových exekucí. Před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu však kasační stížnost plně vzala zpět. Zpětvzetí je procesním úkonem, který brání dalšímu věcnému projednání kasační stížnosti; soud proto řízení zastavil podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. [2]

V důsledku zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení [3]. Protože k zastavení došlo před jednáním, soud stěžovatelce vrátil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 4 000 Kč. Vrácená částka již odpovídá poplatku sníženému o 20 % podle zákona o soudních poplatcích; má být vyplacena do 30 dnů od právní moci usnesení [4].

Usnesení nepřináší závěr k přípustnosti žaloby ani k zákonnosti daňových exekucí. Jde o standardní procesní rozhodnutí vyvolané dispozicí stěžovatelky.

Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad

Pro účastníka řízení je podstatné, že včasné zpětvzetí kasační stížnosti před jednáním vede k zastavení řízení a k vrácení poplatku sníženého o 20 %. Zpětvzetím však účastník současně ztrácí možnost, aby Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí krajského soudu. Tento postup proto dává smysl jen tehdy, pokud již na kasačním přezkumu netrvá.

Zajímavost / podnětná myšlenka

Rozhodnutí je čistě procesní a neobsahuje použitelný hmotněprávní výklad v oblasti správy daní nebo daňové exekuce.

Tvrzení

Zpětvzetí kasační stížnosti v plném rozsahu je důvodem k zastavení řízení o kasační stížnosti [2].

Při zastavení řízení pro zpětvzetí kasační stížnosti zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení [3].

Je-li řízení o kasační stížnosti zastaveno před jednáním, soud vrátí zaplacený soudní poplatek snížený o 20 % [4].

Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a  zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.

Celé znění judikátu:

  1. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  1. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 4 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1]               Podanou kasační stížností žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla výše nadepsané usnesení krajského soudu, kterým byla odmítnuta její žaloba ve věci daňových exekucí.

[2]               Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 15. 9. 2026 vzala stěžovatelka tuto kasační stížnost v plném rozsahu zpět. Soud proto řízení zastavil podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

[3]               O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3, věty první, ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

[4]               Jelikož řízení bylo zastaveno, aniž by ve věci proběhlo jednání, soud dále rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost stěžovatelce. Vracený soudní poplatek je snížený o 20 % (§ 10 odst. 3, věta první, ve spojení s § 10 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) a bude stěžovatelce vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. září 2026

JUDr. Radan Malík

předseda senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace