Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Na základě provedené daňové kontroly doměřil správce daně žalobkyni daň z přidané hodnoty za období duben, květen a červen 2016. Žalovaný napadeným rozhodnutím doměřenou daň částečně snížil, ve zbytku rozhodnutí správce daně potvrdil. Podanou žalobu proti tomuto rozhodnutí neshledal Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem důvodnou, proto ji zamítl. Proti němu žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí kasační stížností.
[2] Nejvyšší správní soud nejdříve zkoumal včasnost kasační stížnosti, přičemž dospěl k závěru, že je opožděná.
[3] Podle § 106 odst. 2, věty první, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
[4] Z vyžádaného spisu krajského soudu kasační soud zjistil, že napadený rozsudek byl stěžovatelce doručen prostřednictvím její zástupkyně dne 29. 9. 2022 (doručenka na č. l. 67 spisu). Dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti tak dle pravidel v § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula ve čtvrtek 13. 10. 2022. Stěžovatelka ovšem zaslala svoji kasační stížnost až dne 31. 10. 2022 (doručenka na č. l. 6 spisu NSS), což je pozdě.
[5] Jelikož stěžovatelka podala v nyní projednávané věci kasační stížnost opožděně, Nejvyšší správní soud ji odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož předpisu.
[6] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož předpisu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu
