Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) výrokem I. usnesení ze dne 7. 10. 2020, č. j. 10 A 113/2019 ‑ 148, zastavil řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), z důvodu zpětvzetí žaloby. Ve výroku II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku III. rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.
[2] Proti výroku II. a III. usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) obsáhlou kasační stížnost. Nesouhlasila s tím, že jí nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož dospěl k závěru, že její žaloba nebyla důvodná. Soud nesprávně posoudil postup žalovaného jako postup v mezích zákona. Nesprávně posoudil i důvod ukončení daňové kontroly.
[3] Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti. Dle § 104 odst. 2 s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost, jíž je napadán jen výrok o náhradě nákladů řízení. Jak vyplývá z § 57 odst. 1 s. ř. s. a judikatury NSS, součástí nákladů řízení je také soudní poplatek. Rozhodnutí o soudních poplatcích, pod která spadá například rozhodnutí o vrácení části soudního poplatku, jsou tedy rozhodnutími o nákladech řízení (viz usnesení NSS ze dne 23. 2. 2007, č. j. 8 As 25/2006 - 144, nebo usnesení NSS ze dne 31. 7. 2019, č. j. 4 Azs 183/2019 - 26), a proto je proti nim kasační stížnost nepřípustná.
[4] V projednávané věci stěžovatelka napadla pouze výrok o náhradě nákladů řízení a výrok o vrácení části soudního poplatku, proti nimž je kasační stížnost nepřípustná dle § 104 odst. 2 s. ř. s. NSS odkazuje na usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 6. 2010, č. j. 7 Afs 1/2007 - 64, č. 2116/2010 Sb. NSS, dle kterého může NSS posuzovat námitky proti výroku o náhradě nákladů řízení pouze tehdy, pokud byly uplatněny i přípustné námitky proti výroku o věci samé. To však v projednávaném případě splněno nebylo.
[5] Jelikož nebyl napaden výrok o věci samé, nemůže se NSS v projednávaném případě vyjadřovat k samotným důvodům, pro něž stěžovatelka považuje svou žalobu za důvodnou.
[6] Z těchto důvodů NSS kasační stížnost odmítl dle § 104 odst. 2 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) aplikovanými na základě § 120 s. ř. s., jakožto návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba, respektive kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. listopadu 2020
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu
