Celé znění judikátu:
O d ů v o d n ě n í :
I.
Vymezení věci
[1] Žalobce podal žalobu, kterou se domáhá přezkoumání výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného, kterým byla změněna rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 23. 3. 2015, č. j. 1247297/15/2109-50523-203869, č. j. 1248217/15/2109-50523-203869 a č. j. 1248321/15/2109-50523-203869.
[2] Správní žaloba byla podána u Krajského soudu v Brně. Ten usnesením ze dne 12. 5. 2016, čj. 30 Af 52/2016 - 22, věc postoupil Městskému soudu v Praze. Krajský soud považoval Městský soud v Praze za místně příslušný podle § 7 odst. 2 věty první s. ř. s., jelikož správní orgán, který ve věci rozhodl v prvním stupni, tedy Finanční úřad pro Středočeský kraj, má sídlo v Praze 2, a spadá tak do obvodu Městského soudu (bod 1. přílohy č. 2 zákona 6/2002 Sb., o soudech a soudcích).
[3] Městský soud zaslal Nejvyššímu správnímu soudu nesouhlas s postoupením věci a předložil spis k rozhodnutí o příslušnosti podle § 7 odst. 5 věty druhé s. ř. s. Podle městského soudu měla být místní příslušnost posouzena podle § 7 odst. 2 věty druhé s. ř. s., protože Finanční úřad pro Středočeský kraj sice má sídlo v Praze, ale vykonává svou působnost na území Středočeského kraje. Místní příslušnost proto náleží Krajskému soudu v Praze.
II.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci byl důvodný.
[5] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“
[6] V posuzované věci vydal rozhodnutí v prvním stupni Finanční úřad pro Středočeský kraj, se sídlem Žitná 12, Praha 2. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Finanční úřad pro Středočeský kraj vykonává působnost na území Středočeského kraje. Tím je naplněna hypotéza právní normy obsažené v § 7 odst. 2 větě druhé s. ř. s. (předmětný správní orgán má sídlo mimo obvod své působnosti), proto se uplatní její dispozice – nastává právní fikce, podle které platí, že správní orgán má sídlo v obvodu své působnosti, tedy na území Středočeského kraje.
[7] Podle čl. 1 bodu 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Středočeský kraj vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha‑východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Obvody okresních soudů v těchto okresech patří do obvodu Krajského soudu v Praze (bod 2. přílohy č. 2 zákona o soudech a soudcích). Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že místně příslušným soudem k řízení v posuzované věci je Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány (§ 7 odst. 5 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. září 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
