Celé znění judikátu:
Odůvodnění:
Žalobou adresovanou Krajskému soudu v Českých Budějovicích domáhá se žalobce přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla dlužníkovi vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2014 ve výši 121.968 Kč.
Usnesením ze dne 28. 7. 2016, č. j. 50 Af 14/2016 – 25 postoupil tento soud věc Krajskému soudu v Brně, neboť dospěl k závěru, že místní příslušnost soudu je nutno určit podle sídla dlužníka. Na jeho hmotně-právním postavení se totiž prohlášením konkurzu nic nemění potud, že i nadále zůstává daňovým dlužníkem a správce daně vyměřuje daň jemu, nikoliv konkurznímu správci.
S těmito závěry vyjádřil Krajský soud v Brně nesouhlas a předložil věc podle § 7 odst. 5 s. ř. s. k rozhodnutí o místní příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. K tomu uvedl, že žalobcem v uvedené věci je insolvenční správce, nikoliv dlužník samotný, proto je nutno místní příslušnost soudu určit podle jeho sídla či bydliště.
Podle § 12a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky v oblasti působnosti Specializovaného finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.
V projednávané věci má procesní postavení žalobce (navrhovatele) insolvenční správce, který také podal žalobu vlastním jménem, není zde proto podstatné, komu byla napadeným rozhodnutím uložena hmotně-právní povinnost. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo v Českých Budějovicích, je soudem místně příslušným k vyřízení věci Krajský soud v Českých Budějovicích. Obdobně ostatně rozhodl Nejvyšší správní soud již v minulosti, např. usnesením ze dne 5. 5. 2016, č. j. Nad 83/2016 – 47.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 53 odst.
3 s. ř. s.).
V Brně dne 5. října 2016
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu
