V tomto případě byla posuzována otázka, zda v případě vzniku nároku na úrok z prodlení ze zadržovaného odpočtu je nutné o vrácení požádat a nebo je správce daně povinen jej vrátit ze zákona.
Přestože NSS vrátil kauzu zpět Krajskému soudu k dalšímu řízení, potvrdil názor správce daně, že o úrok je nutné žádat. Pokud však poplatník zaslal správci daně žádost o odškodnění a tedy stanovení úroku, mohla by taková žádost být považována zároveň za žádost o vrácení přeplatku a správce daně ji tak mohl posoudit.
KS bude v dalším řízení zkoumat, jaký úkon v daném řízení bylo možné považovat za žádost o vyplacení úroku.
Daná kauza ukazuje jak problematické je domoci se některých práv, v daném případě úroku z 13 měsíců zadržovaného odpočtu daně.
Ačkoliv dal soud formálně za pravdu správci daně (o úrok je potřeba žádat), fakticky se zastal poplatníka, který se dle jeho názoru snažil úroku domoci a naopak správce daně přistoupil k poskytnutí velmi laxně.
Je tedy možné, že v dalším řízení soud rozhodne, že přeplatek měl být vrácen dříve, protože některé žádosti mohly být posouzeny jako faktická žádost o vrácení přeplatku.
viz tato část rozsudku:
V dalším řízení si proto krajský soud vyžádá správní spis týkající se řízení ve věci samotného úroku z odpočtu a posoudí, kterou ze žádostí či podnětů stěžovatelky lze ve smyslu § 70 daňového řádu považovat dle jejího obsahu současně za žádost o uhrazení tohoto úroku.
